| Jan Karel Škoda | |
|---|---|
 Jan Karel Škoda (kreslil Petr Maixner) | |
| Narození | 15. května 1810 Příbram Rakouské císařství  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 31. prosince 1876 (ve věku 66 let) Praha Rakousko-Uhersko  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
| Povolání | spisovatel, katolický kněz, učitel a překladatel |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Karel Škoda (15. května 1810, Příbram[1] – 31. prosince 1876, Praha[2]) byl český římskokatolický kněz a spisovatel.
Život
Patří mezi zapomenuté příbramské spisovatele. Během života a krátce po smrti byl však známou a všeobecně uznávanou osobností, postupem času se však na jeho dílo zapomínalo a dnes je jeho jméno známo pouze odborníkům.
Škoda se narodil v Příbrami v rodině kováře v Plzeňské ulici a prožil zde své dětství a dospívání. Na jeho životní osud měl největší vliv jeho strýc z matčiny strany, příbramský kaplan a vlastenec František Jabulka, žák Bernarda Bolzana. Jabulka inspiroval Škodu ke studiu a pro rozhodnutí věnovat se dráze duchovního. Po absolvování Akademického gymnázia v Praze vstoupil Jan Karel Škoda do kněžského semináře, kde jej nejvíce ovlivnil František Schneider, další Bolzanův žák. Budoucí Páter Škoda tak byl důkladně seznámen Bolzanovými osvíceneckými myšlenkami, zejména v oblasti vzdělávání mládeže, šíření osvěty a mírnění bídy chudých obyvatel, které přijal za své.
Po vysvěcení na kněze v roce 1832 se Škoda stal kaplanem v Počaplech u Berouna, později v Praze, u P. Marie před Týnem. Když byla v roce 1848 založena česká hlavní škola s učitelským ústavem, stal se zde Škoda katechetou a profesorem pedagogiky a katechetiky pro české posluchače bohosloví. České škole věnoval značné úsilí a vychoval v ní velké množství svých pokračovatelů, vlastenecky smýšlejících kněží.
V roce 1868 byl z politických důvodů ze školství propuštěn, nabízené místo na venkovské farnosti odmítl a skončil s nepatrnou penzí bez stálého výdělku. V této době naplno rozvinul své literární ambice, ale i organizační a řečnické schopnosti, zejména formou přednášek pro české učitelstvo. Velké úsilí věnoval Škoda po celý svůj život také záchraně historických památek, např. organizoval záchranu Týnského chrámu v Praze a hradu Karlštejna. Proslul též svým vztahem ke knihám a knihovnám, je o něm známo, že rozdal více než 30 tisíc knih a založil 20 knihoven, vesměs školních, často ze svých vlastních prostředků.
Zemřel v Praze a byl pohřben na Vyšehradském hřbitově[3] mezi mnoha českými osobnostmi.
Dílo
Literární kariéru zahájil Jan Karel Škoda krátkými texty do časopisů Květy a Přítel mládeže, později publikoval i samostatně. Jeho dílo bylo do značném míry podřízeno jeho pedagogickému zaměření, obracel se především k mladšímu čtenáři, dětem a dospívajícím. Psal nejen beletrii, ale také učebnice, příručky a náboženské texty. Překládal též z němčiny krátké povídky.
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Matrika zemřelých, sv. Havel, 1871-1905, snímek 48
- ↑ hrob Jana Karla Škody na Vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-06.
Literatura
- Jan Wagner: Jan Karel Škoda (1810-1876), Literární pozůstalost (fragment), Literární archiv Památníku národního písemnictví, Edice inventářů číslo 245, Praha 1972
- Upomínka na slavnostní odhalení desky P. J. Škody, rodáka Příbramského, velezasloužilého kněze a paedagoga, vydal Antonín Ferdinand Guttwirth, Příbram, 1886
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Karel Škoda na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Karel Škoda
- Jan Karel Škoda v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Skoda, Johann Karl *1810
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Karel_Škoda |
