Jan Kostrhun

Ing. Jan Kostrhun
poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci: 1. června 1996 – 20. června 2002
poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci: 6. června 1992 – 31. prosince 1992
člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání
Ve funkci: 15. května 2003 – 15. května 2009
Ve funkci: 1. prosince 2009 – 1. prosince 2015
Stranická příslušnost
Členství	KSČ (1968) Zemědělská strana (1990–1994) ČSSD (od 1994)
Narození	3. července 1942 Podivín Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Úmrtí	2. května 2022 (ve věku 79 let) Břeclav
Choť	ženatý
Rodiče	Jan Kostrhun
Děti	tři děti
Alma mater	VŠ zemědělská v Brně
Profese	politik, spisovatel, dramatik, zootechnik, novinář, publicista, scenárista, filmový scenárista a prozaik
Ocenění	Cena Jihomoravského kraje (2009)
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jan Kostrhun (3. července 1942 Podivín^[1] – 2. května 2022^[2]) byl český spisovatel, scenárista a politik ČSSD, člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, po sametové revoluci československý poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za Zemědělskou stranu, respektive za LSU, od poloviny 90. let poslanec Poslanecké sněmovny za ČSSD.

Biografie

Profesní a umělecká dráha

Byl ženatý, má tři děti.^[3] Jeho otec Jan Kostrhun (narozen 1921) byl novinářem a redaktorem Zemědělských novin.^[4]

Absolvoval jedenáctiletou střední školu v Břeclavi, kde maturoval roku 1959. Roku 1964 vystudoval Agronomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně. V letech 1965–1984 pracoval jako zootechnik. Nejprve na Státním statku Drnholec, po základní vojenské službě v Okresním plemenářském středisku v Hustopečích u Brna, zpočátku na postu plemenářského zootechnika, později odborného poradce a šlechtitele. V období let 1985–1990 pracoval coby scenárista. Ovšem již od roku 1965 byl aktivní jako literát, scenárista a publicista. Je autorem či spoluautorem 25 knih, pěti celovečerních filmů, pěti dokumentárních filmů, dvou televizních inscenací a pěti rozhlasových her. Je nositelem několika cen za literaturu a scénář a členem PEN klubu.^[3][4]

Své prvotiny publikoval v Rovnosti a Práci, od roku 1965 pak uveřejňoval své texty v Zemědělských novinách, Rovnosti, Literárních novinách, Československém vojáku, Hostu do domu a Kurýru, později v časopisech Květy, Tvorba, Universitas, Literární měsíčník, Kmen, Mladý svět, Dikobraz, Vlasta, Malovaný kraj, Sedmička pionýrů, Rudé právo a rovněž v listu Smena na Slovensku a v sovětském časopisu Chudožestvennaja literatura. V roce 1970 vydal coby knižní prvotinu povídku Štika ve sborníku O rybářích pro rybáře. Pak se v 70. letech profiloval jako autor románů se soudobou tematikou (Černé ovce a Pytláci), nichž se zabýval tematikou socializace venkova a emigrace. Dodatečně po přepracování vydal také prozy Svatba ve vypůjčených šatech a Strakatá kajda. Stylisticky využíval nadsázku, ironii. Od přelomu 70. a 80. let se v jeho tvorbě objevují kritičtější postoje, méně svázané s normalizační ideologií (román Co by to bylo, kdyby to byla láska). Vývoj po roce 1989 zpracoval v próze Balada o panence s erotickými motivy. V tomto období vydal i další knižní díla (Pohádky o smíření, Nevěsty z Moravy), v nichž se zaměřuje na regionální témata.^[4]

Významně byl aktivní i v rozhlasové a televizní tvorbě, kde pro Československý rozhlas v období let 1977–1979 napsal několik dílů seriálu Jak se máte, Vondrovi? (1977–1979). Československá televize mu poskytla prostor při spolupráci na filmech Černé ovce (Bratislava 1974) a Páslo dívča páva (1993). Měl záběr i ve filmové tvorbě. Společně s režisérem Hynkem Bočanem se podílel na scénáři filmu Plavení hříbat (1975), je spoluautorem filmů Tvář za sklem (1979), Pytláci (1981) a Vinobraní (1982) a autorem námětu a scénáře k filmu Sedmé nebe (1987) a dokumentům Sólo pro zpěváka (1987) a Krajina révového listu (2004), významně oceněném ve Francii. Jako scenárista se podílel na televizním zábavném pořadu Každý jsme nějaký... a dokumentárních filmech z cyklu Náš venkov. Napsal také scénář k televiznímu filmu Vůně peněz z cyklu Detektiv Martin Tomsa (1994).^[4]

Politická dráha

V roce 1968 byl členem KSČ, ale členství pak bylo na vlastní žádost zrušeno vyloučením. Do politiky se zapojil opět po sametové revoluci. V roce 1990 byl zakládajícím členem Zemědělské strany.^[3]

Ve volbách roku 1992 byl za Zemědělskou stranu, respektive za LSU, zvolen do Sněmovny lidu (volební obvod Jihomoravský kraj). Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992.^[1][5] Po operaci páteře roku 1992 odešel do invalidního důchodu. V letech 1993–1996 vrcholnou politiku dočasně opustil a působil ve svobodném povolání jako spisovatel a scenárista. Od roku 1994 po zániku Zemědělské strany byl členem ČSSD. Ve volbách v roce 1996 byl za sociální demokraty zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a poslanecký mandát obhájil ve volbách roku 1998.^[3]

V parlamentu se zaměřoval na mediální a kulturní otázky. Byl členem Stálé komise pro sdělovací prostředky.^[3] V letech 2003–2009 a opětovně v letech 2009–2015 byl členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.^[4]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Kostrhun
• Jan Kostrhun ve Slovníku české literatury po roce 1945
• (česky) Jan Kostrhun v parlamentu Archivováno 29. 10. 2015 na Wayback Machine.

Autoritní data	AbARTP: 36191 Biblio: 63598b01-cfe6-43db-a461-922a95112333 NKC: jk01062020 GND: 119046113 ISNI: 0000 0003 8488 0799 LCCN: n88646713 NTA: 130547719 PLWABN: 9810648634605606 VIAF: 278493532 WorldCat Entities: E39PBJxCvmXvvrXw6PTVg7JdQq