| Jeho biskupská Milost Msgre. ThDr. Jan Nepomuk Sedlák | |
|---|---|
 pomocný biskup pražský | |
.jpeg) mons. Jan Nepomuk Sedlák | |
| Církev | římskokatolická |
| Znak |  |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 9. srpna 1876 |
| Biskupské svěcení | 8. září 1917 |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 9. dubna 1854 |
| Místo narození | Tajanov Rakouské císařství  Rakouské císařství |
| Datum úmrtí | 30. září 1930 (ve věku 76 let) |
| Místo úmrtí | Praha Československo  Československo |
| Vyznání | římskokatolické |
| Povolání | římskokatolický duchovní |
 multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Nepomuk Sedlák (9. dubna 1854 Tajanov[1] u Klatov – 30. září 1930 Praha[2]) byl český římskokatolický duchovní, světící biskup pražský, spisovatel, editor, překladatel a mecenáš.
Život
V letech 1865-1872 absolvoval klasické gymnázium v Klatovech a roku 1872 nastoupil do arcibiskupského semináře v Praze. S papežským dispensem byl již 9. srpna 1876 vysvěcen na kněze. Po klatovské primici působil jako kaplan v Erpušicích u Stříbra, v Chodově a v Rokycanech. Po rakouské anexi Bosny a rozpoutání bosenské války proti Turkům byl Sedlák počátkem roku 1878 povolán jako vojenský kaplan do rakouské polní nemocnice, vystřídal tři místa, byl v Sisaku, v Banja Luce a v Travniku; v reportážích do časopisu Pokrok popisoval péči o 200 raněných[3]. Vrátil se 11. prosince 1878 do kaplanky v Rokycanech a roku 1883 nastoupil službu jako farář ve Velkých Popovicích. Studium bohosloví uzavřel 14. února 1889 doktorátem z teologie na pražské univerzitě. Brzy po té si jej kardinál Schönborn vybral za sekretáře arcibiskupské konzistoře a soudu v Praze. 27. června 1891 byl jmenován kanovníkem svatovítským. Od roku 1901 doprovázel kardinála Lva Skrbenského při vizitacích v arcidiecézi. Pomocným pražským biskupem byl jmenován 7. července 1917. V této funkci působil až do smrti.
Mecenáš
Přispíval pravidelně na opravy kostelů, např. v Kunicích, ve Velkých Popovicích, v Pyšelích, kláštera šedých sester, kláštera kapucínů v Praze na Hradčanech i jinde[4].
Dílo
- Cesta k oltáři Páně : obřady sedmera svěcení kněžských a konsekrace biskupské, z římského pontifikálu přeložil a výklad připojil Jan Nep. Sedlák, Praha : Spolek Haléř sv. Vojtěcha, 1922.
- Dějiny Dědictví sv. Václava : 1669 až 1900, Praha 1901.
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Víta, sign. VÍT Z9, s. 229. Dostupné online.
- ↑ Hálek, s. 16-19
- ↑ Hálek 1916, s. 27
Literatura
- HÁLEK, Vlastimil: Monsignore Jan Nep. Sedlák, kapitolní vikář a jeho 40letá práce.... Družstvo Vlast Ruzyň, Praha 1916
- HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Sedlák na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Sedlák (biskup)
- Seznam prací v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Pamětní deska na rodném domě
- Zmínka o překladatelské činnosti Jana Sedláka
- Catholic-Hierarchy.org (anglicky)
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Sedlák_(biskup) |
