Jan Smiřický

Jan Smiřický
Jan Smiřický ze Smiřic (B. Paprockiː Diadochos id est svccessio, 1602)
Úmrtí	1453 Praha
Příčina úmrtí	popraven
Povolání	politik
Choť	Markéta z Michalovic
Děti	Jindřich Smiřický ze Smiřic
Příbuzní	Hynek Smiřický (sourozenec) Zikmund I. Smiřický ze Smiřic[1], Jan II. Smiřický ze Smiřic a Lidmila Smiřická ze Smiřic[1] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Smiřický († 7. září 1453 Staré Město pražské) byl jedním z husitských hejtmanů pražského svazu, patřil ke konzervativním kališníkům. V období po husitských válkách zachovával většinou pozici neutrála a v různých jednáních působil jako prostředník. Byl členem rady zemského správce Jiřího z Poděbrad, kterého později zradil, za což byl popraven.

Život

Jan Smiřický pocházel z málo významného zemanského rodu (jeho šlechtický původ byl dokonce zpochybňován). Poprvé je zmiňován v roce 1415 jako jeden z vyšehradských manů, své působení i později svázal s Prahou. Jako hejtman pražského svazu se v letech 1421–1422 zúčastnil tažení proti Zikmundovým stoupencům ve středních Čechách, bojů u Kutné Hory proti druhé křížové výpravě i obléhání Karlštejna. S oddíly pražanů bojoval ještě v bitvě u Ústí nad Labem v roce 1426.^[2]

V roce 1422 byl jedním z devatenácti rozhodčích, kteří měli omezit vzrůstající vliv Jana Želivského v Praze. Na svatohavelském sněmu v roce 1423 se stal členem sboru 12 zemských hejtmanů. Patřil ke konzervativnímu panskému křídlu a byl přívržencem Zikmunda Korybutoviče. Po Korybutově zajetí radikální částí Pražanů v roce 1427 se zapojil do spiknutí kališnických i katolických pánů pod vedením Hynka Koldštejnského, jehož cílem bylo provést v Praze převrat. Plán však prozradil svým pražským přátelům Vilém Kostka z Postupic, takže strana Jana Rokycany byla připravena a útočníci neuspěli. Jan Smiřický skončil ve vězení, kde zůstal asi tři měsíce (podle některých zdrojů mu z vězení pomohla uprchnout jakási žena).^[3] Následně vypověděl Pražanům nepřátelství, které ještě během roku 1428 skončilo smírem.

V dalším období působil Smiřický hlavně na diplomatickém poli, účastnil se jednání se zástupci basilejského koncilu i se Zikmundem Lucemburským. Po Zikmundově smrti zůstal věrný jeho nástupci Albrechtovi, v období bezvládí po roce 1440 se stal vedle Jiřího z Poděbrad druhým hejtmanem boleslavského landfrýdu. Ve sporech mezi Jednotou poděbradskou a Jednotou strakonickou zachovával spíše neutralitu nebo lavíroval, vystupoval i v roli prostředníka při jednáních. V roce 1451 byl členem delegace, která vyjednávala ve Vídni s římským králem Fridrichem o vydání Ladislava Pohrobka do Čech, o rok později se stal jedním z 11 členů poradního sboru zemského správce Jiřího z Poděbrad. Když však měl Ladislav přijet do země, poslal mu přes jeho poručníka Ulricha Celjského dopis, kterým ho před Čechy varoval. Celjský však dopis poslal Jiříkovi, který rozhodl o okamžité popravě zrádce. Smiřický byl bez soudu veřejně popraven na Staroměstském náměstí.

Rodina a državy

Jan byl prvorozeným synem Václava ze Smiřic, zakladatele rodu; měl mladšího bratra Jindřicha a sestru Kateřinu. Rodové majetky výrazně rozmnožil: měl v zástavě mimo jiné arcibiskupskou Roudnici, bezdězské panství a Bělou, získal Helfenburk, Housku, Jestřebí a Lysou nad Labem. S manželkou Markétou z Michalovic měl syny Václava a Jindřicha. Jejich poručníky byly po jeho smrti ustanoveni Jan mladší z Rabštejna a Zdeněk ze Šternberka (který se poručnictvím nemálo obohatil).^[4]

Odkazy

Reference

Literatura

• ČECHURA, Jaroslav, KUCROVÁ, Veronika a VLASÁKOVÁ, Zuzana. Smiřičtí: krátké dějiny úspěšného rodu. Vydání první. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2018. 474 s. Šlechtické rody Čech, Moravy a Slezska; svazek 16. ISBN 978-80-7422-646-5
• JUKL, Jakub Jiří. Jan Smiřický ze Smiřic: vzestup a pád zakladatele slavného rodu. Vyd. 1. České Budějovice: Veduta, 2012. 235 s. Osobnosti českých a moravských dějin; sv. 13. ISBN 978-80-86829-78-4

Externí odkazy

• Rodokmen Smiřických na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
• Rodokmen s erby na stránkách www.roskildehistorie.dk

Smiřičtí ze Smiřic
1475 a 1480 český panský stav, 1554 říšský panský stav
1. generace	Václav
2. generace	Hynek I. • Jan I. († 1453) • Kateřina († po 1457)
3. generace	Hynek II. († před 1476) • Jan • Jindřich (1440–1487) • Václav († 1470)
4. generace	Alžběta († 1499) • Anežka († 1548) • Jan II. (1470–1506) • Lidmila (Eliška) († 1548) • Jaroslav (1474–1510) • Albrecht (1472–1505) • Markéta • Anna • Johana • Mandaléna • Zikmund I. (1468/1477–1548) • Magdaléna
5. generace	Ladislav († po 1544) • Jindřich († 1530) • Anna • Václav († 1525) • Eliška († asi 1542) • Johana • Magdaléna • Jaroslav I. (1513–1597) • Markéta († 1575) • Kateřina • Albrecht* (1528–1566) • Anežka († po 1599) • Salome • Jindřich** (1535–1569) • Mariána • Sidonie • Johana • Lidmila
6. generace	Zikmund (asi 1520 – asi 1550) • Uršula • Václav (Vaněk) (1524–1586) • Žofie • Markéta • Jindřich • Jan Vilém (asi 1520–1549) • Kateřina († 1569) • Alžběta († 1569) • Vojtěch († 1568) • Kateřina* († 1608) • Václav* (1564–1593) • Zikmund* († 1558) • Jaroslav* (1566–1570) • Albrecht* († 1562) • Markéta* (1557–1593) • Anna Salomena* • Zikmund II.** (1557–1608) • Jaroslav Jan** (1566–1588) • Anna Kateřina** († 1610) • Albrecht Vladislav** (1568–1602)
7. generace	Jaroslav Zikmund* (1588–1600) • Kateřina* († 1608) • Albrecht Václav* (1590–1614) • Jaroslav II.** (1588–1611) • Eliška Kateřina** (1590–1620) • Jindřich Jiří** (1592–1630) • Markéta Salomena** (1597–asi 1655) • Albrecht Jan** (1594–1618) • Ladislav** (1600–1600)
Sídla	Palác Smiřických v Praze • Hrubá Skála • Škvorec • Náchod • Kostelec nad Černými lesy • Uhříněves • Koloděje • Český Dub • Kumburk • Dymokury
Pohřebiště	Zámecká kaple sv. Vojtěcha v Kostelci nad Černými lesy • Kostel sv. Václava v Rovensku pod Troskami • Kostel sv. Vavřince v Náchodě
* náchodská linie, ** hruboskalská linie, tučně jsou vyznačeni senioři (hlavy) rodu (od 16. století)

Autoritní data	Biblio: dd86f639-c746-4e72-970d-fe138849c253 NKC: xx0163834 GND: 1033325996 ISNI: 0000 0003 9966 6306 VIAF: 294749497