Jan Václav Prchal

Jan Václav Prchal
Narození	17. dubna 1744 nebo 17. srpna 1744 Kroměříž Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	16. října 1811 (ve věku 67 let) Jihlava Rakouské císařství Rakouské císařství
Alma mater	Akademie výtvarných umění ve Vídni
Povolání	sochař
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jan Václav Prchal (17. dubna 1744 Kroměříž – 16. října 1811 Jihlava) byl moravský pozdně barokní sochař působící v Jihlavě.

Život

Byl synem kroměřížského dvorního sochaře a řezbáře Františka Prchala,^[1] u něhož se vyučil řemeslu. Poté pokračoval ve studiu na vídeňské císařské akademii. Do Jihlavy se přistěhoval v roce 1773 a o rok později se zde oženil s Kateřinou Ueberwasserovou.^[2] Je autorem pozdně barokních sochařských děl v Jihlavě a na dalších místech Vysočiny.

Dílo

Jeho soubor alegorických soch Jara, Léta, Podzimu, Zimy, Hudby a Tance stál od roku 1775 původně v lipové aleji zámečku Karlův les u Pávova. Po zničení zámku v bojích francouzských, bavorských a rakouských vojsk roku 1806 byly sochy odvezeny. Roku 1895 patřily jihlavskému výrobci kachlů A. Niemetzovi. Dalším vlastníkem byl Vinzenz Inderka, který sochu Tance věnoval doktoru K. Löwovi z Helenína a pět alegorických soch zapůjčil městu k výzdobě městských sadů a posléze roku 1922 prodal Památkovému ústavu. V současné době sochy stojí na nově upraveném prostranství za budovou magistrátu města Jihlavy.

Roku 1791 vytvořil soubor pašijových soch s Kalvárií, které byly původně součástí křížové cesty ke hřbitovu Na Kalvárii. Sochy byly přemístěny roku 1924 a Kalvárie nyní stojí na Jánském kopečku poblíž kostela svatého Jana Křtitele. Zbylé čtyři sochy, představující Krista na Hoře Olivetské, Bičování Krista, Krista Trpitele a Krista nesoucího kříž, jsou umístěny v zahradě minoritského kláštera. Nejvýznamnějšími Prchalovými díly jsou obě kašny na jihlavském Masarykově náměstí s postavami Poseidona, (Neptuna) a Amfitrité, vytvořené v letech 1795–1797. Je rovněž autorem klasicistních náhrobků guberniálního rady Emanuela Zeba z Brachfeldu († 1794) a hrabětě Františka Zikmunda von Rindsmaul († 1799), které jsou deponovány v hřbitovním kostele sv. Ducha).^[3]

Kromě Jihlavy se Prchalovy sochy nacházejí také v Dačicích, Třešti a Telči. Je patrně i autorem kamenné kašny se sochou Tritóna držícího na hlavě velkou kamennou mísu s delfínem v Havlíčkově Brodě a dřevořezeb podle předlohy malíře Jana Lukáše Krakera v klášterním kostele v Nové Říši.^[4]

• 
  Jan Václav Prchal, alegorie Jara
• 
  Jan Václav Prchal, alegorie Léta
• 
  Jan Václav Prchal, alegorie Podzimu
• 
  Jan Václav Prchal, alegorie Zimy
• 
  Jan Václav Prchal, alegorie Hudby
• 
  Jan Václav Prchal, Kalvárie
• 
  Jan Václav Prchal, Kalvárie
• 
  Jan Václav Prchal, Kalvárie

Odkazy

Reference

Literatura

• Pisková R. a kol., Jihlava. Praha: Nakl. Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-551-7

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Václav Prchal na Wikimedia Commons
• Kateřina Hrubá, KAŠNY JIHLAVSKÉHO NÁMĚSTÍ, Bakalářská práce, Ústav hudební vědy, MUNI Brno, 2010
• Za sochařem J. V. Prchalem do Jihlavy
• Jihlava - alegorické sochy od Jana Václava Prchala
• Jan Václav Prchal v informačním systému abART
• Jan Václav Prchal v informačním systému abART

Autoritní data	AbARTP: 43729 NKC: ola200206609 VIAF: 84931541