| Jana Werichová | |
|---|---|
| Narození | 18. října 1935 Praha |
| Úmrtí | 9. května 1981 (ve věku 45 let) Praha |
| Alma mater | Akademie múzických umění v Praze |
| Děti | Zdenka Hulik |
| Rodiče | Jan Werich a Zdenka Werichová, roz. Housková |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jana Kvapilová-Werichová, zpočátku vystupující pod pseudonymem Jana Hálová (18. října 1935 Praha – 9. května 1981 Praha), byla česká herečka, scenáristka, divadelní asistentka režie a překladatelka, dcera českého herce a spisovatele Jana Wericha a překladatelky Zdenky Werichové.
Život
Narodila se 18. října 1935 v Praze rodičům Janu Werichovi (1905–1980) a Zdence Werichové, rozené Houskové (1906–1980).[1] Dětství prožila s rodiči z větší části v USA v emigraci. Po válce studovala herectví na DAMU, kde absolvovala v roce 1957. Působila nejdříve v oblastních divadlech – Slováckém divadle v Uherském Hradišti (1957–1958) a Městském oblastním divadle v Kolíně (1958–1960), později přešla do Prahy do Divadla Rokoko (1960–1961), dva roky byla v hereckém souboru Československého státního filmu (1961–1963). Nakonec byla s otcem (1963–1966) v Hudebním divadle Karlíně a Hudebním divadle v Nuslích (dnešní Divadlo Na Fidlovačce), tam působila zprvu jako herečka a později jako asistentka režie (1966–1971). Znalost anglického jazyka z dob amerického exilu využila jako překladatelka libret a textů pro divadelní hry a muzikály.[2]
Provdala se za doktora (viz Brdečková,T.: O Janě a Zdenkách kolem Jana Wericha, s. 155) Jiřího Kvapila, později se ale rozvedli. Z manželství se narodila dcera Zdenka (* 1968), přezdívaná Fanča. Ke své vnučce měl Werich velmi silný vztah: „Miluju Fanču a všechno, co dělám, od dýchání po vydělávání peněz, je kvůli ní. A pak teprve kvůli Janě.“ [3] Zdenka Kvapilová, provdaná Huliková, žije v Zufikonu ve švýcarském kantonu Aargau. Má dceru Janu Hulikovou (* 1996 nebo 1997), která je vnučkou Jany Werichové a tedy pravnučkou Jana Wericha.[4]
Jana Werichová zemřela na rakovinu v roce 1981 – rok po smrti své matky a otce. Bylo jí 45 let.
Diskografie
- Čochtan vypravuje (pod pseudonymem Jana Hálová)
- Italské prázdniny – Supraphon 1963
- Táto, povídej 1 – Panton 1971
- Táto, povídej 2 – Panton 1971
- Táto, povídej! Komplet 8CD – komplet nahrávek, Supraphon, 2013[5]
Filmografie
- 1952 Pyšná princezna (postava Madlenky)
- 1963 Uspořená libra (překlad textu a postava poštovní úřednice)
Odkazy
Reference
- ↑ Zdenka Werichová Housková [online]. Informační systém abART [cit. 2022-01-08]. Dostupné online.
- ↑ SUCHÝ, Ondřej. Známí - neznámí (Werichová Jana). www.semanovice.cz [online]. 2010-10-01 [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.
- ↑ LESCHTINA, Jiří. Pořád jsem rolls-royce, stříbrný přelud.... iHNed.cz [online]. 2005-2-4. Dostupné online.
- ↑ Vnučka Jana Wericha má velké srdce: Stará se o lidi s postižením!. Blesk [online]. 2015-02-07 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online.
- ↑ Táto, povídej! Komplet 8CD – Jan Werich, Jana Werichová. Praha: Supraphon Dostupné online.
Literatura
- BRDEČKOVÁ, Tereza. O Janě a Zdenkách kolem Jana Wericha. [s.l.]: Limonádový Joe, 2022. 310 s. ISBN 978-80-908444-0-7.
Externí odkazy
Osoba Jana Werichová ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jana Werichová
- Jana Werichová v autoritní bázi Městské knihovny v Praze
- Jana Werichová v Česko-Slovenské filmové databázi
- Jana Werichová na Kinoboxu
- Článek Ondřeje Suchého v Pozitivních novinách
- O knize Italské prázdniny od Jana Wericha s dcerou Janou
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Jana_Hálová |
