Jaromír Dadák

Jaromír Dadák
parte Jaromíra Dadáka
Základní informace
Narození	30. května 1930 Znojmo Československo Československo
Úmrtí	27. prosince 2019 (ve věku 89 let) Praha Česko Česko
Povolání	hudební skladatel, dirigent, hudebník, folklorista, hudební režisér a redaktor
Členem skupin	Svaz českých skladatelů a koncertních umělců
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaromír Dadák (30. května 1930 Znojmo – 27. prosince 2019 Praha)^[1] byl český hudební skladatel a dirigent.

Život

Na hudební škole ve Vsetíně se vzdělával ve hře na klavír a hudební teorii u Janáčkova žáka Stanislava Mráze, po němž převzal na jeden rok vedení sboru reálného gymnázia ve Vsetíně, kde studoval. Na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně místo původně zamýšleného studia hry na klavír studoval v letech 1950–1956 dirigování^[2] u Františka Stupky, Bohumíra Lišky a Břetislava Bakaly a současně byl soukromým žákem Miloslava Ištvana ve skladbě. Kromě toho začal sbírat lidové písně na Valašsku, stal se spoluzakladatelem a externím dirigentem Brněnského rozhlasového souboru lidových nástrojů a krátce i šéfdirigentem Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. V letech 1956–63 byl zaměstnán jako redaktor pro lidovou píseň a hudební režisér Československého rozhlasu v Ostravě, kde založil dva folklorní soubory a Ostravský rozhlasový orchestr, jehož byl dirigentem. Poté byl tajemníkem ostravského tvůrčího centra Svazu československých skladatelů (1967–69), ředitelem státního symfonického orchestru Moravská filharmonie v Olomouci (1969–71), spoluzakladatelem a uměleckým vedoucím Slezského souboru Heleny Salichové (1977), členem výboru Českého hudebního fondu (1993–95), členem výboru Ochranného svazu autorského (1995–99), předsedou Společnosti českých skladatelů, náležející do Asociace hudebních umělců a vědců (1993–98) a posléze managerem a dramaturgem hudebního festivalu Dny soudobé hudby Praha (1995–2000).

Pro svou politickou orientaci byl v době komunistického režimu, s výjimkou let 1967–71, jako umělec diskriminován. V letech 1955–56 byl závozníkem a potom horníkem na dole v Milíně u Příbrami, v letech 1974–79 pracoval jako úpravář vody a strojník ve vodárně v Ostravě – Nové vsi a v letech 1981–91 žil na Slovensku, kde spolupracoval s předními folklorními soubory.^[3] Folklór i jeho zpracování byly žánry komunistickou estetikou hodnocené jako pozitivní.

Byl uznávaným znalcem a aranžérem moravských a později slovenských lidových písní a folklorní vlivy se projevují i v mnoha z jeho několika desítek komorních a orchestrálních skladeb, z nichž byly v domácích soutěžích oceněny symfonická báseň Už nikdy více (1960), varhanní skladba Per aspera ad astra (1972), cyklus moravských lidových písní v úpravě pro dětský sbor Kole májky táncujce a folklórní skladba Na horách, na dolách (1981).^[4] Jeho poslední skladbou je Modlitba pro smíšený sbor na text písně Hospodine, pomiluj ny (2014).^[5] Jeho manželka, klavíristka, cimbálistka a pedagožka Ludmila Dadáková (narozena 23. ledna 1940), byla inspirátorkou a interpretkou Dadákových cimbálových skladeb.^[6]

Hudební dílo

Orchestrální skladby

Komorní skladby

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaromír Dadák na Wikimedia Commons

Autoritní data	AbARTP: 65337 NKC: ola200200013 VIAF: 2089221