Jazyčnatka tasemnicová

Jazyčnatka tasemnicová
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	členovci (Arthropoda)
Podkmen	korýši (Crustacea)
Třída	Maxillopoda
Podtřída	jazyčnatky (Pentastomida)
Binomické jméno
Linguatula serrata
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jazyčnatka tasemnicová (Linguatula serrata) je jedním z nejznámějších zástupců třídy jazyčnatky (Pentastomida). Jsou to endoparazité hlavně dýchací soustavy u suchozemských obratlovců. Dospělci mají podlouhlé válcovité tělo s nápadným vnějším článkováním. Živí se krví svých hostitelů. Také mají velmi dobře vyvinutou trávicí soustavu.

Jazykovitý tvar těla dal jazyčnatkám jejich jméno. V přední části těla najdeme také rudimenty dvou párů končetin, dříve se myslelo, že se jedná o pět ústních otvorů (ve skutečnosti mají jen jeden ústní otvor a kolem něho mají nožičky, na první pohled to vypadalo jako ústa).

Dlouhou dobu bylo nejasné i jejich fylogenetické postavení. Jazyčnatky byly považovány za přechodnou skupinu mezi kroužkovci a členovci. Dnes je zřejmé, že se jedná o korýše značně pozměněné jejich parazitickým způsobem života.^[1]

Životní cyklus

Mají nepřímý vývojový cyklus zahrnující jednoho či více mezihostitelů. Mezihostitelem jsou nejčastěji savci (zajíc, hlodavec, ovce atd.) a definitivním hostitelem je psovitá šelma. U definitivního hostitele (psa) se dospělé jazyčnatky lokalizují v jeho nosní dutině. Dospělci produkují vajíčka, která mohou být hostitelem vykašlána nebo mohou odcházet spolu s trusem do vnějšího prostředí, kde jsou pozřena mezihostitelem. V těle mezi hostitele se z vajíčka vyvíjí čtyřnohá larva (L1), ta proniká tenkým střevem mezihostitele a putuje do jeho vnitřních tkání, zde se dále vyvíjí. Larva (L3) už má vyvinutou trávicí a rozmnožovací soustavu. Z larvy se vyvíjí nymfa, která je infekční pro definitivního hostitele (psovitou šelmu). Definitivní hostitel pozře mezihostitele a nakazí se infekční nymfou, ta se usazuje v jeho nosní dutině a vyvíjí se v dospělce.

Jazyčnatkou tasemnicovou se může někdy nakazit i člověk (výskyt hlavně na Blízkém východě). Pokud vajíčko pozře člověk, dojde v jeho těle k vylíhnutí larvy. Larva v nás nedokáže dospět a místo toho, aby šla do hlavových dutin, zůstává bloudit v těle. Člověk může být mezihostitel, pokud spolkne vajíčko, nebo definitivní hostitel, pokud se nakazí z masa mezihostitele. Pokud se člověk nakazí larvami z tkání mezihostitelů (nejčastěji z masa býložravců) dojde k vývoji tzv. nasofaryngeální pentastomózy (Halzoun).

Odkazy

Reference

Související články

• jazyčnatky

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu jazyčnatka tasemnicová na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data	NLI: 987007543891105171