Jeļena Ostapenková

Jeļena Ostapenková
Ostapenková na French Open 2022
Stát	Lotyšsko Lotyšsko
Datum narození	8. června 1997 (27 let)
Místo narození	Riga, Lotyšsko[1]
Bydliště	Los Angeles, Spojené státy Riga, Lotyšsko[1]
Výška	177 cm[1]
Profesionál od	2012
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	14 613 643 USD
Tenisová raketa	Wilson
Dvouhra
Poměr zápasů	355–211
Tituly	8 WTA, 7 ITF
Nejvyšší umístění	5. místo (19. března 2018)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	čtvrtfinále (2023)
French Open	vítězka (2017)
Wimbledon	semifinále (2018)
US Open	čtvrtfinále (2023)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistryň	základní skupina (2017)
Olympijské hry	1. kolo (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů	214–143
Tituly	7 WTA, 8 ITF
Nejvyšší umístění	7. místo (12. září 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	finále (2024)
French Open	semifinále (2022)
Wimbledon	semifinále (2022)
US Open	čtvrtfinále (2019)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry	1. kolo (2020)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	čtvrtfinále (2023)
French Open	1. kolo (2017, 2018, 2023)
Wimbledon	finále (2019)
US Open	čtvrtfinále (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240131a31. ledna 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jeļena Ostapenková (nepřechýleně Ostapenko, * 8. června 1997 Riga) je lotyšská profesionální tenistka a vítězka ženské dvouhry French Open 2017, rovněž tak i wimbledonské juniorky 2014.^[2] Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála osm singlových i deblových turnajů. V rámci okruhu ITF získala sedm titulů ve dvouhře a osm ve čtyřhře.^[3]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v březnu 2018 na 5. místě a ve čtyřhře pak v září 2022 na 7. místě. V roce 2022 ji začal trénovat Stanislav Chmarský.^[1] Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF dosáhla maxima v září 2014, kdy figurovala na 2. příčce.

V lotyšském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2013 základním blokem 2. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Finsku, v němž k výhře 3:0 na zápasy pomohla dvěma singlovými vítězstvími. Do dubna 2024 v soutěži nastoupila k dvaceti osmi mezistátním utkáním s bilancí 20–12 ve dvouhře a 14–6 ve čtyřhře.^[4]

Na zahajovacím ceremoniálu Letních olympijských her 2020 v Tokiu byla s basketbalistou Agnisem Čavarsem vlajkonoškou lotyšské výpravy.^[5]

Soukromý život

Otec ukrajinského původu Jevgenijs Ostapenko jako fotbalový brankář chytal za FC Metalurg Záporoží.^[6][7] Matka Jeļena Jakovlevová ji trénovala od pěti let až do ledna 2017. Do 12 let se Jeļena Ostapenková intenzivně věnovala také tanci. . Hovoří rusky, lotyšsky a anglicky. Poloviční bratr Maxim Ostapenko studoval umění v Los Angeles.^[8]

Tenisová kariéra

V juniorské kategorii získala titul ve dvouhře Wimbledonu 2014, když v semifinále přehrála Markétu Vondroušovou a ve finále porazila osmou nasazenou Slovenku Kristínu Schmiedlovou po třísetovém průběhu.^[1]

Debutem na okruhu WTA Tour se stala kvalifikace moskevského Kremlin Cupu 2012, kde na divokou kartu vypadla v úvodní fázi s Olgou Pučkovovou. První ženský turnaj v hlavní soutěži okruhu WTA Tour odehrála na zářijovém Tashkent Open 2014, do kterého obdržela divokou kartu od pořadatelů. V úvodním kole zdolala Šachar Pe'erovou, aby poté nestačila na Rusku Xeniji Pervakovou.^[1]

Na nejvyšší grandslamové úrovni se premiérovým startem v hlavní soutěži stal Wimbledon 2015, do něhož získala divokou kartu, jakožto úřadující juniorská šampionka turnaje. V roli 147. hráčky žebříčku na úvod překvapivě vyřadila devátou nasazenou Španělku Carlu Suárezovou Navarrovou ve dvou setech. Jednalo se o její první výhru nad členkou elitní světové desítky.^[1][9] V druhém kole však ve dvou setech podlehla francouzské tenistce Kristine Mladenovicové.

Podruhé hráčku z Top 10 zastavila ve třetím kole Qatar Total Open 2016, když na její raketě dohrála světová osmička Petra Kvitová. Následně prošla až do finále, kde ji necelý rok starou porážku oplatila Carla Suárezová Navarrová. V následném vydání žebříčku WTA se posunula na dosavadní kariérní maximum, když poprvé figurovala v první padesátce, a to na 41. pozici.

2017: První grandslamová trofej na French Open a průnik do Top 15

Sezónu rozehrála na ASB Classic v roli sedmé nasazené, kde po výhrách nad Marinou Erakovicovou, Mirjanou Lučićovou Baroniovou a Madison Brengleovou prošla do semifinále, které byla ve třetí sadě proti Lauren Davisové nucena skrečovat pro příznaky onemocnění.

Úvodní major Australian Open pro ni znamenal premiérový postup do třetího kola singlové grandslamové soutěže po vyřazení 31. nasazené hráčky, Kazašky Julie Putincevové. Ve třetí fázi turnaje ztratila během rozhodující sady výhodu dvou prolomených podání a vedení 5–2 na gamy proti tehdejší páté tenistce žebříčku, Češce Karolíně Plíškové. Ani jedním ze svých servisů však nedokázala zápas ukončit a nakonec jej ztratila poměrem her 8–10.^[10]

Únorový St. Petesburg Ladies Trophy přinesl rychlé vyřazení od šťastné poražené kvalifikantky Donny Vekićové. Přesto si z Petrohradu odvezla titul, když po boku Alicje Rosolské vyhrály deblovou soutěž.^[11] Úvodní fázi nezvládla s Číňankou Wang Čchiang na Dubai Tennis Championships. Na navazujícím Mexican Open se probojovala dp čtvrtfinále, v němž podlehla pozdější ukrajinské šampionce Lesje Curenkové. Na obou březnových velkých turnajích dohrála již v rané fázi. Nejdříve byla vyřazena ve druhém zápase Indian Wells Masters od Dominiky Cibulkové, aby poté dohrála v úvodu Miami Open s americkou kvalifikantkou Brengleovou, která jí oplatila lednovou porážku.^[12]

Ve finále dubnového Volvo Car Open v Charlestonu ji za 66 minut zdolala 19letá ruská tenistka Darja Kasatkinová po hladkém dvousetovém průběhu. Po dvou vzájemných výhrách tak utržila první porážku. Jednalo se o první finále dvou teenagerek na okruhu WTA Tour od říjnového Generali Ladies Linz 2009, kde se do závěrečného zápasu probojovaly Wickmayerová s Kvitovou. V následném vydání žebříčku postoupila na 50. místo, sedmnáct příček za osobní maximum.^[13] Poté zavítala na halový Porsche Tennis Grand Prix, kde postoupila z kvalifikace. V prvním kole hlavní soutěže však nenašla recept na Coco Vandewegheovou. Přesto si připsala druhý kariérní titul z kategorie WTA Premier, když s Raquel Atawovou triumfovaly ve stuttgartské čtyřhře po finálovém vítězství nad párem Katarina Srebotniková a Abigail Spearsová. Obě spoluhráčky si kromě finanční odměny odvezly jízdní kolo. Další antuková událost, J&T Banka Prague Open, znamenala semifinálovou účast a porážku v této fázi od Češky Kristýny Plíškové.^[12]

Šampionka na Roland-Garros

Na French Open 2017 přijížděla jako 47. hráčka žebříčku WTA a jen se čtyřmi vyhranými zápasy na turnajích „velké čtyřky“. Poté, co v prvním kole ztratila úvodní set s Američankou Louisou Chiricovou, zahájila na cestě do finále vítěznou sérii. Po obratu v prvním utkání dovolila jak olympijské vítězce Mónice Puigové tak i Lesje Curenkové uhrát pouze pět gamů, aby ji ve čtvrtém kole nezastavila ani čerstvá vítězka ze Štrasburku a dvacátá třetí nasazená Australanka Samantha Stosurová, s níž dokázala také otočit nepříznivý průběh. Po vyřazení dánské turnajové jedenáctky Caroline Wozniacké postoupila do prvního kariérního semifinále na grandslamu, čímž již potřetí překonala své maximum v rámci turnajů „velké čtyřky“. Stala se také první teenagerkou v této fázi Roland-Garros po deseti letech, když naposledy před ní se to podařilo Aně Ivanovićové roku 2007.^[12][14][15]

V den svých 20. narozenin pak v semifinále vyřadila turnajovou třicítku Timeu Bacsinszkou ve třech setech a stala se první nenasazenou finalistkou Roland-Garros od roku 1983 a Mimi Jaušovecové, pátou celkově, stejně jako nejníže postavenou takovou hráčkou od zavedení žebříčku WTA v roce 1975.^[16][17] Stala se rovněž prvním lotyšským tenistou v historii, který postoupil do finále dvouhry na grandslamu.^[18][19]

V závěrečném duelu zdolala rumunskou světovou čtyřku Simonu Halepovou po třísetovém průběhu, když po ztrátě úvodní sady ve druhé i třetí sadě vždy doháněla nepříznivý vývoj po prohraném podání. Přesto oba sety otočila a na okruhu WTA Tour si připsala premiérovou trofej, znamenající i debutový grandslam. Stala se tak prvním lotyšským tenistou, jenž zvítězil v singlové soutěži Grand Slamu, nejmladší šampionkou Roland-Garros od roku 1997, první nenasazenou vítězkou od roku 1933 a vůbec nejníže postavenou takovou hráčkou od zavedení klasifikace WTA v roce 1975.^{[20][21][22][23]}

Pohár Suzanne Lenglenové přijala od francouzské vítězky z roku 1967 Françoise Dürrové a své pocity vyjádřila slovy: „Pořád tomu nemohu uvěřit, že jsem vítězkou Roland-Garros. Jsem strašně šťastná, slovy to nejde popsat. Byl to pro mě úžasný turnaj. Už jako dítě jsem French Open sledovala, byl to pro mě nejoblíbenější turnaj. Dnes se mi splnil sen.“^[20]

Při obhajobě trofeje na French Open 2018 ji v úvodním kole vyřadila šedesátá šestá žena žebříčku Kateryna Kozlovová z Ukrajiny. Soupeřka tak udržela 100% úspěšnost, když navýšila poměr vzájemných zápasů na 3–0. Ostapenková se stala teprve druhou obhájkyní trofeje na Roland Garros, jež nezvládla úvodní utkání. V předchozí historii všech ženských grandslamových turnajů se tato událost stala pětkrát. Lotyšská tenistka tak napodobila Steffi Grafovou (Wimbledon 1994), Jennifer Capriatiovou (Australian Open 2003), Anastasiji Myskinovou (French Open 2005) a Angelique Kerberovou (US Open 2017). Ostapenková po skončení turnaje opustila první světovou desítku.^[24]

Trenérské vedení

Dlouhodobě se na její přípravě podílela matka Jelena Jakovljevová, bývalá profesionální tenistka, která vystudovala trenérství v magisterském oboru.^[6]

Mezi roky 2016–2017 ji koučovala Španělka Anabel Medinaová Garriguesová,^[25] poté David Taylor a v sezónách 2018–2019 Glenn Schaap. V říjnu 2019 se trenérkou stala francouzská wimbledonská šampionka Marion Bartoliová, která ji po sérii neúspěchů dovedla v prvním měsíci spolupráce do dvou finále včetně titulu v Lucemburku.^[26] Po špatném vstupu do sezóny 2020, a v souvislosti s těhotenstvím Bartoliové, poprvé ukončily spolupráci během kovidového přerušení sezóny. Jako dočasný trenér ji začal připravovat Thomas Högstedt, který v minulosti vedl také Šarapovovou a Halepovou. Na pokračování spolupráce se však pro sezónu 2021 nedomluvili a Bartoliová se do týmu vrátila po narození dcery na únorovém Qatar Total Open 2021. V roce 2022 oznámila, že ji vede Ukrajinec Stanislav Chmarský.^[27]

Finále na Grand Slamu

Ženská dvouhra: 1 (1–0)

Stav	rok	turnaj	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
Vítězka	2017	French Open	antuka	Simona Halepová	4–6, 6–4, 6–3

Ženská čtyřhra: 1 (0–1)

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Finalistka	2024	Australian Open	tvrdý	Ljudmyla Kičenoková	Sie Šu-wej Elise Mertensová	1–6, 5–7

Smíšená čtyřhra: 1 (0–1)

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Finalistka	2019	Wimbledon	tráva	Robert Lindstedt	Latisha Chan Ivan Dodig	2–6, 3–6

Finále na okruhu WTA Tour

Dvouhra: 16 (8–8)

Stav	Č.	Datum	Turnaj	Povrch	Soupeřka ve finále	Výsledek
Finalistka	1.	20. září 2015	Québec, Kanada	koberec (h)	Annika Becková	2–6, 2–6
Finalistka	2.	27. února 2016	Dauhá, Katar	tvrdý	Carla Suárezová Navarrová	6–1, 4–6, 4–6
Finalistka	3.	9. dubna 2017	Charleston, Spojené státy	antuka	Darja Kasatkinová	3–6, 1–6
Vítězka	1.	10. června 2017	French Open, Paříž, Francie	antuka	Simona Halepová	4–6, 6–4, 6–3
Vítězka	2.	24. září 2017	Soul, Jižní Korea	tvrdý	Beatriz Haddad Maiová	6–7(5–7), 6–1, 6–4
Finalistka	4.	1. dubna 2018	Miami, Spojené státy	tvrdý	Sloane Stephensová	6–7(5–7), 1–6
Finalistka	5.	13. října 2019	Linec, Rakousko	tvrdý (h)	Coco Gauffová	3–6, 6–1, 2–6
Vítězka	3.	20. října 2019	Lucemburk, Lucembursko	tvrdý (h)	Julia Görgesová	6–4, 6–1
Vítězka	4.	26. června 2021	Eastbourne, Spojené království	tráva	Anett Kontaveitová	6–3, 6–3
Finalistka	6.	19. září 2021	Lucemburk, Lucembursko	tvrdý (h)	Clara Tausonová	3–6, 6–4, 4–6
Vítězka	5.	19. února 2022	Dubaj, Spojené arabské emiráty	tvrdý	Veronika Kuděrmetovová	6–0, 6–4
Finalistka	7.	25. června 2022	Eastbourne, Spojené království	tráva	Petra Kvitová	3–6, 2–6
Finalistka	8.	25. září 2022	Soul, Jižní Korea	tvrdý	Jekatěrina Alexandrovová	6–7(4–7), 0–6
Vítězka	6.	25. června 2023	Birmingham, Spojené království	tráva	Barbora Krejčíková	7–6(10–8), 6–4
Vítězka	7.	13. ledna 2024	Adelaide, Austrálie	tvrdý	Darja Kasatkinová	6–3, 6–2
Vítězka	8.	4. února 2024	Linec, Rakousko	tvrdý (h)	Jekatěrina Alexandrovová	6–2, 6–3

Čtyřhra: 15 (7–8)

Stav	Č.	Datum	Turnaj	Povrch	Spoluhráčka	Soupeřky ve finále	Výsledek
Vítězka	1.	5. února 2017	Petrohrad, Rusko	tvrdý (h)	Alicja Rosolská	Darija Juraková Xenia Knollová	3–6, 6–2, [10–5]
Vítězka	2.	30. dubna 2017	Stuttgart, Německo	antuka (h)	Raquel Atawová	Abigail Spearsová Katarina Srebotniková	6–4, 6–4
Vítězka	3.	17. února 2018	Dauhá, Katar	tvrdý	Gabriela Dabrowská	Andreja Klepačová María José Martínez Sánchezová	6–3, 6–3
Finalistka	1.	28. července 2019	Jūrmala, Lotyšsko	antuka	Galina Voskobojevová	Sharon Fichmanová Nina Stojanovićová	6–2, 6–7(1-7), [6–10]
Finalistka	2.	6. října 2019	Peking, Čína	tvrdý	Dajana Jastremská	Sofia Keninová Bethanie Mattek-Sandsová	3–6, 7–6(7–5), [7–10]
Finalistka	3.	28. února 2020	Dauhá, Katar	tvrdý	Gabriela Dabrowská	Sie Šu-wej Barbora Strýcová	2–6, 7–5, [2–10]
Finalistka	4.	6. března 2021	Dauhá, Katar	tvrdý	Monica Niculescuová	Nicole Melicharová Demi Schuursová	2–6, 6–2, [8–10]
Vítězka	4.	23. října 2021	Moskva, Rusko	tvrdý (h)	Kateřina Siniaková	Nadija Kičenoková Ioana Raluca Olaruová	6–2, 4–6, [10–8]
Finalistka	5.	19. února 2022	Dubaj, Spojené arabské emiráty	tvrdý	Ljudmyla Kičenoková	Veronika Kuděrmetovová Elise Mertensová	1–6, 3–6
Vítězka	5.	19. června 2022	Birmingham, Spojené království	tráva	Ljudmyla Kičenoková	Elise Mertensová Čang Šuaj	bez boje
Finalistka	6.	25. června 2022	Eastbourne, Spojené království	tráva	Ljudmyla Kičenoková	Aleksandra Krunićová Magda Linetteová	bez boje
Vítězka	6.	21. srpna 2022	Cincinnati, Spojené státy	tvrdý	Ljudmyla Kičenoková	Nicole Melichar-Martinezová Ellen Perezová	7–6(7–5), 6–3
Finalistka	7.	17. února 2023	Dauhá, Katar	tvrdý	Ljudmyla Kičenoková	Coco Gauffová Jessica Pegulaová	4–6, 6–2, [7–10]
Vítězka	7.	7. ledna 2024	Brisbane, Austrálie	tvrdý	Ljudmyla Kičenoková	Greet Minnenová Heather Watsonová	7–5, 6–2
Finalistka	8.	28. ledna 2024	Australian Open, Melborune, Austrálie	tvrdý	Ljudmyla Kičenoková	Sie Šu-wej Elise Mertensová	1–6, 5–7

Finále na okruhu ITF

Dvouhra: 10 (7–3)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
Vítězka	1.	29. října 2012	Stockholm, Švédsko	tvrdý (h)	Ellen Allgurinová	6–1, 6–3
Vítězka	2.	18. dubna 2013	Helsingborg, Švédsko	koberec (h)	Ellen Allgurinová	6–2, 7–6(7–3)
Vítězka	3.	11. listopadu 2013	Helsinky, Finsko	tvrdý (h)	Susanne Celiková	7–5, 4–6, 7–5
Vítězka	4.	7. dubna 2014	Pula, Itálie	antuka	Jade Suvrijnová	7–6(7–4), 6–1
Vítězka	5.	21. dubna 2014	Pula, Itálie	antuka	Yvonne Cavallé Reimersová	6–2, 7–5
Vítězka	6.	28. dubna 2014	Pula, Itálie	antuka	Alice Balducciová	4–6, 7–6(7–1), 6–3
Finalistka	1.	17. listopadur 2014	Zawada, Polsko	koberec (h)	Océane Dodinová	5–7, 4–6
Vítězka	7.	23. února 2015	Petrohrad, Rusko	tvrdý (h)	Patricia Maria Țigová	3–6, 7–5, 6–2
Finalistka	2.	23. března 2015	Kanton, ČLR	tvrdý	Jelizaveta Kuličkovová	1–6, 7–5, 5–7
Finalistka	3.	27. července 2015	Sobota, Polsko	antuka	Petra Cetkovská	6–3, 5–7, 2–6

Čtyřhra: 9 (8–1)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Vítězka	1.	22. října 2012	Stockholm, Švédsko	tvrdý (h)	Donika Bashotová	Maria Mochová Eva Paalmová	7–6(7–4), 6–1
Vítězka	2.	18. února 2013	Helsingborg, Švédsko	koberec (h)	Ellen Allgurinová	Cornelia Listerová Lisanne van Rietová	6–2, 6–7(4–7), [10–7]
Vítězka	3.	25. března 2013	Tallinn, Estonsko	tvrdý (h)	Anett Kontaveitová	Ljudmyla Kičenoková Nadija Kičenoková	2–6, 7–5, [10–0]
Vítězka	4.	15. července 2013	Imola, Itálie	koberec	Ljudmyla Kičenoková	Katharina Lehnertová Alice Matteucciová	6–4, 3–6, [10–3]
Vítězka	5.	11. listopadu 2013	Helsinky, Finsko	tvrdý (h)	Eva Paalmová	Quirine Lemoineová Martina Přádová	6–2, 5–7, [11–9]
Vítězka	6.	7. dubna 2014	Pula, Itálie	antuka	Mana Ajukawová	Alice Balducciová Diana Buzeanová	7–5, 3–6, [10–5]
Vítězka	7.	21. dubna 2014	Pula, Itálie	antuka	Rosalie van der Hoeková	Yvonne Cavallé Reimersová Olga Sáez Larrová	6–1, 2–6, [10–6]
Vítězka	8.	26. ledna 2015	Andrézieux-Bouthéon, Francie	tvrdý (h)	Gioia Barbieriová	Lesley Kerkhoveová Ana Vrljićová	2–6, 7–6(7–4), [10–3]
Finalistka	1.	27. července 2015	Sobota, Polsko	antuka	Cornelia Listerová	Kiki Bertensová Richèl Hogenkampová	6–7(2–7), 4–6

Finále na juniorce Grand Slamu

Dvouhra juniorek: 1 (1–0)

Stav	rok	turnaj	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
Vítězka	2014	Wimbledon	tráva	Kristína Schmiedlová	2–6, 6–3, 6–0

Chronologie výsledků na Grandslamu

Dvouhra

Ženská čtyřhra

Smíšená čtyřhra

Ocenění

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jeļena Ostapenko na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jeļena Ostapenková na Wikimedia Commons
• Jeļena Ostapenková na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
• Jeļena Ostapenková na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Jeļena Ostapenková na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
• Jeļena Ostapenková v databázi Olympedia (anglicky)

Autoritní data	VIAF: 314818900 WorldCat Identities: viaf-314818900