 Jedle kavkazská | |
|---|---|
 Jedle kavkazská v zimě | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | nahosemenné (Pinophyta) |
| Třída | jehličnany (Pinopsida) |
| Řád | borovicotvaré (Pinales) |
| Čeleď | borovicovité (Pinaceae) |
| Podčeleď | jedlové (Abietoideae) |
| Rod | jedle (Abies) |
| Binomické jméno | |
| Abies nordmanniana Spach, 1841 | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jedle kavkazská (Abies nordmanniana) je vždyzelený jehličnatý strom z čeledi borovicovitých, pocházející z Malé Asie a Kavkazu. Byla pojmenována podle svého objevitele finského botanika Alexandera Nordmanna; její vědecké jméno bývá někdy mylně překládáno jako „jedle normandská“.[2] Do západní Evropy se dostala v polovině 19. století, brzy po svém objevení. V současnosti je zde místy využívána v lesnictví a jako okrasná dřevina.
Vzhled
Ve své domovině vyrůstá do výšek až 60 m; introdukována v Evropě vyroste maximálně do 30 m výšky. Koruna je kuželovitá, pravidelného tvaru a zavětvění (u solitérních stromů až k zemi), vrchol je v mládí výrazně zašpičatělý, u dospělých jedinců oblý. Kořenový systém je srdčitý a na kvalitních půdách může sahat do značné hloubky.[3]
Mladé stromy mají matně šedou hladkou borku, staré stromy pak borku rozpraskanou, podélně rozbrázděnou. Letorosty jsou žlutozelené nebo žlutohnědé, krátce chlupaté, pupeny nesmolnaté.[4][3]
Velmi husté, čárkovité, zřetelně rýhované jehlice jsou 2–3 cm dlouhé a na rozdíl od jedle bělokoré obrůstají větvičku i z horní strany, kde jsou nasměrovány šikmo dopředu. Svrchní strana jehlic je tmavozelená a lesklá, spodní se pak vyznačuje dvěma bílými řadami průduchů. Při rozmělnění v dlani vykazují poměrně výrazné aroma.
Zelenožluté či načervenalé samičí šištice rostou v oblasti vrcholu stromu, samčí šištice jsou červené; dobou „kvetení“ je duben až květen. Nezralé šišky jsou světle zelené, v době zralosti hnědé, s vyčnívajícími podpůrnými šupinami a hojně smolnaté. Jsou válcovitého tvaru a dosahují délky až 15 cm a průměru 3–4 cm. Jako u jiných jedlí na větvičkách stojí vzpřímeně. Dozrávají během října, a posléze se rozpadají se přímo na stromě.[4][3]
Ekologie a rozšíření
Vyžaduje hluboké, úživné, dostatečně vlhké půdy i vyšší vlhkost vzduchu, je citlivá na sluneční úpal i silné mrazy. Roste převážně v horských údolích s oceanickým klimatem. V mládí jako jiné jedle toleruje i značný zástin, naopak na otevřených plochách a holinách se neobnovuje.[4]
Jedle kavkazská je typickým stromem Kavkazu. Vyskytuje se však i na některých místech v Malé Asii, v nadmořských polohách od 400 do 2200 m n. m.[4] Tvoří rozsáhlé lesy společně se smrkem východním (Picea orientalis) a bukem východním (Fagus orientalis), popřípadě i čisté, nesmíšené porosty.[3]
Využití
Dřevo jedle kavkazské je méně kvalitní než u jiných jehličnanů, využívá se hlavně jako zdroj celulózy. Často je vysazována v parcích jako atraktivní okrasná dřevina, ceněná pro svůj ladný, pravidelný růst a husté, lesklé jehličí. V městských aglomeracích trpí suchem, částečně však zvládá i znečištěné ovzduší.
Mimořádně oblíbená je jedle kavkazská jako vánoční stromeček. Popularita tohoto využití stále roste; v zemích západní Evropy i v ČR tvoří kolem 60–80 % všech prodaných stromků.[5] Stromky pro tyto účely se pěstují na plantážích, pro Evropu převážně v Dánsku.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ KOŠŤÁL, Daniel. Vánoční stromek: Jaké druhy jsou vhodné [online]. Praha: Jaga media, 2019-11-30 [cit. 2019-12-24]. Kapitola Jedle kavkazská (Abies nordmanniana). Dostupné online.
- ↑ a b c d Musil, Hamerník: Jehličnaté dřeviny 1. Praha: ČZU, 2003, s. 89-90
- ↑ a b c d LEUGNEROVÁ, Gabriela. Abies Nordmanniana (Steven) Spach – jedle kavkazská / jedľa Nordmannova [online]. Botany.cz, 2007-07-04 [cit. 2019-12-24]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Ceny vánočních stromků se letos nezmění. Nejprodávanější jedle bude do 900 korun. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-11-29 [cit. 2019-12-24]. Dostupné online.
- ↑ Jedle kavkazská je vánočním stromkem budoucnosti. zahradaweb.cz [online]. [cit. 2018-06-21]. Dostupné online.
Literatura
- kolektiv autorů (hl. Andreas Bärtels). Stromy (přeloženo z německého originálu Bäume). Praha: Knižní klub a Ikar, 1995. ISBN 80-85830-92-2.
- kolektiv autorů (hl. Gregor Aas). Kapesní atlas - STROMY. Praha: Slovart, 1997. ISBN 80-7209-007-0.
- Pavol Vreštiak a Zdeněk Osvald. Všechno o jehličnanech. Praha: Slovart, 1994. ISBN 80-85871-35-1.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu jedle kavkazská na Wikimedia Commons - Jedle kavkazská na jehlicnany.cz
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Jedle_kavkazská |
