 Jedlovec kanadský | |
|---|---|
_(31181760983).jpg) Jedlovec kanadský (Tsuga canadensis) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 téměř ohrožený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | nahosemenné (Pinophyta) |
| Třída | jehličnany (Pinopsida) |
| Řád | borovicotvaré (Pinales) |
| Čeleď | borovicovité (Pinaceae) |
| Podčeleď | jedlové (Abietoideae) |
| Rod | jedlovec (Tsuga) |
| Binomické jméno | |
| Tsuga canadensis (L.) Carriére, 1855 | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jedlovec kanadský (Tsuga canadensis), někdy nazývaný též tsuga kanadská, je jehličnatý strom z čeledi borovicovitých, původem ze Severní Ameriky. Po roce 1730 začal být vysazován i v Evropě jako okrasná dřevina.
Synonyma
- Pinus canadensis L.
Popis
Jedlovec kanadský je středně velký strom dorůstající obvykle 25–30 metrů výšky, zřídka i více (rekordní exemplář měřil 53 metrů s průměrem kmene 2,13 m). Má mohutný kmen s hluboce rozbrázděnou borkou a širokou pyramidální korunu s horizontálně odstávajícími a posléze převisajícími větvemi. Kořenový systém je plochý, široce rozložený.[2]
Jehlice jsou ploché, 8–15 mm dlouhé a až 3 mm široké, tmavě zelené, vespod se dvěma modrobílými průduchovými proužky. Jsou uspořádané ve dvou řadách, od báze k vrcholu se zužují a na špičce nejsou vykrojené (rozlišovací znak oproti některým jiným pěstovaným jedlovcům); pod lupou je vidět jejich jemně pilovitý okraj.[3] Vytrvávají zhruba 3–6 let.
Samčí šištice jsou žluté, kulovité, samičí bledě zelené, oválné, trochu větší. Dozrálé šišky jsou velmi malé, okolo 1,5 cm veliké, složené z několika málo téměř okrouhlých šupin. Dozrávají v srpnu a září, v říjnu se otevírají a vypouštějí drobná okřídlená semena.[2]
Ekologie a rozšíření
Jedlovec kanadský je pomalu rostoucí, dlouhověká dřevina, dožívající se stáří i 600–800 let. Velmi dobře snáší stín, mladí jedinci dokážou vegetovat v hustém zástinu mateřského porostu i 200 let. Vyhledává propustné, hlinitopísčité, kyselé nebo neutrální půdy, s velkou vlhkostí, vyžaduje spíše chladnější klima a velké množství srážek včetně sněhových. Je značně citlivý na sucho. V českých podmínkách je mrazuvzdorný.[2]
Původní areál rozšíření zahrnuje východní část Severní Ameriky, kde roste na stinných a vlhkých místech, od nížin vystupuje až do výšky 1 700 m. Vytváří čisté porosty, nebo roste ve smíšených lesích s borovicí vejmutovkou, jedlemi balzámovou a Fraserovou, liliovníkem tulipánokvětým, dubem červeným, javorem cukrovým a dalšími dřevinami. Původní areál byl zmenšen nadměrnou těžbou a slabou obnovou jedlovce, od druhé poloviny 20. století jsou jeho populace ohrožovány masovým rozšířením korovnice Adelges tsugae introdukované z východní Asie.[2]
Použití
Dřevo jedlovce je v Severní Americe významným zdrojem buničiny, z níž se vyrábí papír, využívá se také pro stavební účely, není však příliš trvanlivé. Kůra se používá v koželužství. Je rovněž cenným stromem do parkových výsadeb. Bylo vyšlechtěno přes 300 kultivarů, především velké množství zakrslých.
Galerie
-
Šišky -
Kmen vzrostlého jedince -
Převislý okrasný kultivar ’Pendula’ -
Les jedlovce kanadského ve státním parku Parker Dam v Pensylvánii -
Jedlovec kanadský v zámeckém parku Pohled -
-
_(13228997155).jpg)
_(13229044775).jpg)
_08.jpg)
_Zoo_Ostrava_02.jpg)
_Zoo_Ostrava_01.jpg)
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ a b c d Ivan Musil, Jan Hamerník: Jehličnaté dřeviny. Praha: ČZU 2003, s. 115-116
- ↑ TSUGA CANADENSIS (L.) Carriére – tsuga kanadská / jedľovec kanadský | BOTANY.cz [online]. [cit. 2020-08-29]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu jedlovec kanadský na Wikimedia Commons - Galerie jedlovec kanadský na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Jedlovec_kanadský |
