| Jiří Rudolf Lehnický | |
|---|---|
 | |
| Narození | 22. ledna 1595 nebo 12. ledna 1595 Oława |
| Úmrtí | 14. ledna 1653 Vratislav |
| Povolání | hudební skladatel a politik |
| Choť | Sophie Elisabeth von Anhalt-Dessau (od 1614)[1] Q125513260 |
| Rodiče | Jáchym Fridrich Břežský[2] a Anna Marie Anhaltská[2] |
| Rod | Piastovci |
| Příbuzní | Jan Kristián Břežský a Duchess Marie Sofie von Schlesien-Liegnitz (sourozenci) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jiří Rudolf Břežsko-Lehnický (německy Georg Rudolf von Liegnitz[3]; 22. leden 1595, Oława (Ohlau) – 14. leden 1653, Vatislav) byl kníže lehnický, volovský a goldberský, vrchní slezský hejtman. Pocházel z dynastie slezských Piastovců.
Biografie
Byl synem břežsko-lehnického knížete Jáchyma Fridricha a jeho ženy Anny Marie z Anhaltu. Po smrti svého otce roku 1602 si s bratrem Janem Kristiánem rozdělili knížectví – Jan obdržel Břežsko, Jiří Lehnicko s Volovskem. Za bratry však do roku 1609 vládl regent, sami bratři vládli do roku 1613 společně.[4] V červenci 1618 se vyslovil pro vyslání pomoci, kterou žádaly české stavy za jejich povstání proti Habsburkům.[5] Přesto se po uzavření míru s Ferdinandem II. z února 1621 stal po svém bratrovi Janu Kristiánovi, který musel emigrovat, vrchním slezským hejtmanem.[6]
Po vpádu Dánů do Slezska se snažil pro císařské sebrat posily, nebyl však příliš úspěšný.[7] Když v roce 1632 obsadila sasko-švédská protestantská armáda Slezsko, utvořil 9. srpna 1633 spolu se svým navrátivším se bratrem Janem Kristiánem, olešnickým knížetem Karlem Fridrichem a vratislavskými měšťany konjunkci (svazek) s protestantskými armádami o společném boji proti císaři.[8]
Po sasko-švédské porážce ke konci roku 1633 však musel uprchnout do exilu v Polsku, ze kterého se vrátil až po podepsání míru v roce 1648. Přestože byl dvakrát ženat, poprvé s Žofií Alžbětou z Anhaltu, podruhé s Alžbětou Magdalénou Minstrbersko-Olešnickou, zemřel bezdětný v roce 1653, knížectví po něm zdědil jeho synovec Ludvík.
Podpora umění
Jiří Rudolf byl velikým mecenášem umělců, zejména literátů a hudebníků. Již v mladých letech založil lehnickou knihovnu Biblioteca Rudolphiana, nesoucí jeho jméno a v roce 1624 jmenoval básníka Martina Opitze svým dvorním radou. Slavný hudební skladatel období baroka, Heinrich Schütz, knížeti věnoval svou sbírku Cantiones sacrae. Jiří Rudolf byl také sám vynikajicím hudebním skladatelem.
Reference
- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
- ↑ a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ PETRY, Ludwig. Georg Rudolf [online]. www.deutsche-biographie.de [cit. 2016-05-06]. Dostupné online.
- ↑ ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 978-80-7277-172-1. S. 413. Dále jen Dějiny Slezska v datech.
- ↑ Dějiny Slezska v datech, s. 155.
- ↑ Dějiny Slezska v datech, s. 159.
- ↑ FUKALA, Radek. Dánský vpád do Slezska a rozklad opavské stavovské společnosti. Slezský sborník. 2001, roč. 99, čís. 2, s. 81–94. ISSN 0037-6833.
- ↑ Dějiny Slezska v datech, s. 164-165.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Rudolf Lehnický na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Jáchym Fridrich |
Kníže lehnický v letech 1633 až 1648 jen nominální vláda 1602 – 1653 |
Nástupce: Ludvík IV. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Jiří_Rudolf_Lehnický |
