| Jiří Stejskal | |
|---|---|
| Narození | 21. listopadu 1948 Samotišky u Olomouce Československo  Československo |
| Úmrtí | 22. listopadu 1988 (ve věku 40 let) Praha Československo Československo |
| Země | Československo |
| Vzdělání | UMPRUM Uherské Hradiště |
| Alma mater | Střední uměleckoprůmyslová škola Uherské Hradiště |
| Povolání | malíř |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jiří Stejskal (21. listopadu 1948, Samotišky – 22. listopadu 1988, Praha) byl olomoucký malíř, absolvent Střední uměleckoprůmyslové školy v Uherském Hradišti. Mezi jeho učitele patřili Karel Hofman a František Nikl.
Život a dílo
Vyrůstal ve vesnici Samotišky u Olomouce společně se dvěma sestrami. Záliba v kreslení, kterou projevoval už v dětství, ho přivedla ke studiu na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti. Po absolvování školy se plně věnoval malířské tvorbě. Přestože zemřel v pouhých čtyřiceti letech, zanechal po sobě rozsáhlé dílo zahrnující téměř tisícovku obrazů, kreseb a skic. [1] Dominují v něm portréty a figury zachycené expresivním stylem s výraznou barevností. Vytvořil velkou galerii Olomoučanů: mimořádný je Stejskalův obraz O. F. Bablera na smrtelném loži (uchován v Bablerově pracovně v rodinném sídle).[2] Inspiraci nacházel nejen v tradičním uměleckém prostředí divadel, kaváren a muzikantů, ale i na svých cestách v cizině. Při studijních cestách do Bulharska, Rumunska, Jugoslávie, východního Německa, Polska a především do Španělska kromě nových námětů rozšířil i barevnost svých obrazů. První samostatnou výstavu měl v roce 1969 ve vysokoškolském klubu UP v Olomouci. [3]
Od roku 1969 představil své dílo na 17 samostatných výstavách a v letech 1977–1988 se zúčastnil více než třiceti kolektivních výstav doma i v zahraničí (SSSR, Polsko). Zastoupen je ve sbírkách Ministerstva kultury ČSR, Galerie Olomouc, Galerie Opava, Galerie Nitra a v řadě soukromých sbírek.[4] V roce 1979 byl odměněn na mezinárodní výstavě v polských Katovicích cenou za portréty dětí.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Galerie G vzpomíná na bohéma Jiřího Stejskala. Olomoucký deník. 2008-07-12. Dostupné online [cit. 2018-08-25].
- ↑ BLÁHA, Josef, aj. Olomoucké hřbitovy a kolumbária. 1. vyd. Olomouc: Memoria, 2001. ISBN 80-85807-16-5. S. 159.
- ↑ a b Jiří Stejskal: Samotišky. www.samotisky.cz [online]. [cit. 2023-03-16]. Dostupné online.
- ↑ POSPÍŠIL, Zdeněk. Průvodní slovo k výstavě obrazů. Olomouc: [s.n.], leden - únor 1989.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Stejskal
- Jiří Stejskal v informačním systému abART
- Galerie Artia – díla umělce
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Jiří_Stejskal |
