| Jiří Vilém Neunhertz | |
|---|---|
 Jiří Vilém Neunhertz jako landsknecht na strahovské fresce | |
| Narození | 11. května 1689 Vratislav České království  České království |
| Úmrtí | 24. května 1749 (ve věku 60 let) Praha České království České království |
| Národnost | Čech |
| Vzdělání | ateliéry: Michael Leopold Willmann, Jan Kryštof Liška |
| Povolání | malíř |
| Rodiče | Christian Neunhertz a Anna Elisabeth Willmannová |
| Hnutí | vrcholné baroko |
| Významná díla | fresky v kostelech na Strahově a v Křešově |
| Ovlivněný | Michael Leopold Willmann, Jan Kryštof Liška |
| Vliv na | Jan Lukáš Kracker |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jiří Vilém Neunhertz (také Georg Wilhelm Josef Neunhertz nebo Neunherz, křtěn Vratislav; 11. května 1689 Vratislav – 24. května 1749 Praha) byl česko-německý malíř chrámových obrazů, fresek, portrétista, kreslíř a rytec doby vrcholného a pozdního baroka, vnuk malíře Michaela Leopolda Willmanna a synovec Jana Kryštofa Lišky.
Životopis
Neunhertz se narodil ve Vratislavi v dolním Slezsku v rodině malíře Christiana Neunhertze, který zemřel dva měsíce po synově narození, a Maria Magdalény, rozené Willmannové, dcery malíře Michaela Leopolda Willmanna. K němu Jiří nastoupil do učení, po jeho smrti v roce 1706 se jeho druhým učitelem stal strýc Jan Kryštof Liška. Po Liškově smrti v roce 1712 pokračoval s malbou na nedokončených zakázkách bývalé Willmannovy dílny v klášteře v Lubuši. V roce 1724 se přestěhoval za významnými zakázkami do Prahy, kde získal městské právo, oženil se a vstoupil do staroměstského cechu malířů. Pracoval zejména pro premonstráty v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Strahově. Z Prahy v letech 1728–1738 odjel do Slezska za zakázkami, především tam vytvořil cyklus fresek pro klášter benediktinů v Křešově.
Dílo
Jeho malba vyniká smyslem pro bohatství barevných valérů, kompozicí i harmonickými tvary postav v mnohafigurových scénách. Kromě chrámových prací se dochovaly také jeho vynikající portréty, kresby a ocelorytiny světských námětů. Od 40. let se jeho paleta prosvětlila do rokokové barevnosti a do té doby robustní postavy zeštíhlely. Jeho práce byly stejně významné jako Reinerovy, ale bývají neprávem přehlíženy[1].
Malby:
- portréty a oltářní obrazy pro hraběte Jana Šporka, Kuks (1725),
- oltářní obraz Disputace sv. Kateřiny (1727), kostel Panny Marie Sněžné v Praze (1727),
- fresky v klášteře benediktinů a v mauzoleu Piastovců v Křešově,
- fresky v klášteře v Jemielnici,
- fresky v klášterním kostele benediktinů v Lubomierzi,
- oltářní obraz ve farním kostele sv. Ondřeje ve Slezské Středě,
- freska ve farním kostele Nanebevzetí Panny Marie, Boleslawiec (1736),
- fresky v knihovně kláštera augustiniánů, Zaháň (1736),
- Mariánský a Svatonorbertský cyklus fresek v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Strahově (1743–1744),
- Nejsv. Trojice a P. Maria; zámecká kaple v Kolodějích nad Lužnicí (1744),
- Zvěstování Zachariášovi, sakristie kostela sv. Markéty v Břevnově (1746).
Kresby:
- Sv. Juda Tadeáš u krále Abgara (1725) NG Praha,
- Sv. Bonaventura a sv. Tomáš Akvinský (1731) NG Praha.[2]
Odkazy
Reference
Literatura
- Gottfried J. Dlabač: Neunherz. In: Allgemeines historisches Künstlerlexicon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien. Prag 1815, s. 376.
- Jaromír Neumann: Český barok. Praha 1974, s. 107–108.
- Michal Šroněk, Neunhertz, Jiří Vilém, in: Nová encyklopedie českého výtvarného umění II. N–Ž, Anděla Horová (ed.) a kolektiv. Praha 1995, s.566.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Vilém Neunhertz na Wikimedia Commons - http://www.zeno.org/Kunstwerke/A/Neunhertz,+Georg+Wilhelm/
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Jiří_Vilém_Neunhertz |
