| Jindřich hrabě Kolowrat-Krakowský | |
|---|---|
 Rodový erb Kolovratů-Krakovských | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1887 – 1891 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Poslanec Českého zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1883 – 1901 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Český klub (Strana konzervativ. velkostatku) |
| Narození | 27. ledna 1826 Jindřichův Hradec Rakouské císařství  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 19. března 1904 (ve věku 78 let) Krásné Březno Rakousko-Uhersko  Rakousko-Uhersko |
| Choť | (1857) Malwine Palik-Ucsevny (1836–1911) |
| Rodiče | Arnošt Kolowrat-Krakowský (1792–1826) a Anna Stropnická (1801–1876) |
| Příbuzní | Antonín Jindřich Dobrzenský a Jindřich Dobrzenský (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jindřich hrabě Krakowský z Kolowrat či též Kolowrat-Krakowský (německy Heinrich von Kolowrat-Krakowsky, 27. ledna 1826 Jindřichův Hradec[1][2] – 19. března 1904 Krásné Březno[3][4]) byl rakouský šlechtic a politik z Čech, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.
Život
Narodil se jako syn Arnošta Krakovského z Kolovrat.
Působil ve státní správě jako okresní hejtman.[2] Ze státní služby odešel v roce 1879, kdy převzal po svém strýci správu fideikomisního statku.
V zemských volbách 1883 byl zvolen na Český zemský sněm za kurii velkostatkářskou, svěřenecké velkostatky.[5] Mandát obhájil i v zemských volbách 1889 a zemských volbách 1895. Zastupoval Stranu konzervativního velkostatku.[6]
Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl v doplňovacích volbách roku 1887 za kurii velkostatkářskou v Čechách. Slib složil 26. dubna 1887.[7] Ve volebním období 1885–1891 se uvádí jako hrabě Heinrich Kolovrat-Krakovský, velkostatkář, bytem Praha.[8] Na Říšské radě je v roce 1890 uváděn jako člen Českého klubu, který tehdy sdružoval staročeské, moravské a velkostatkářské křídlo české reprezentace.[9]
Rodina
Oženil se v Lugoji 8. června 1857 s Malvínou z Palik-Učsevny (13. 11. 1836 Lugoj – 1. 12. 1911).[6] Měli spolu pět dětí, čtyři dcery a syna, který zemřel v kojeneckém věku.
- 1. Jindřiška (20. 1. 1859 Temešvár – 19. 4. 1908 Vídeň)
- ⚭ (6. 5. 1882 Krásné Březno) svobodný pán Václav Koc z Dobrše (28. 4. 1842 Praha – 11. 6. 1912 Újezd Svatého Kříže), polní podmaršálek, nejvyšší hofmistr arcivévody Bedřicha, poslanec českého zemského sněmu, majitel velkostatků Újezd Svatého Kříže a Bělá nad Radbuzou
- 2. Alžběta (24. 7. 1860 – 14. 9. 1880)
- 3. Anna Bedřiška (28. 2. 1865 Hradec Králové – 9. 2. 1934 Ort)
- ⚭ I. (9. 8. 1887 Krásné Březno) Jan Antonín Dobřenský (25. 11. 1854 Sambir – 24. 1. 1900 Gries), poslanec Říšské rady a Českého zemského sněmu, čestný rytíř Maltézského řádu
- ⚭ II. (17. 5. 1919 Praha) Constantin Stuchlík (21. 7. 1877 Praha – 12. 4. 1949 Praha), akademický malíř
- 4. Arnošt (29. 1. 1866 Hradec Králové – 16. 12. 1866 Hradec Králové)
- 5. Malvína (12. 11. 1873 Polička – 2. 6. 1932 Krásné Březno)
- ⚭ (12. 1. 1897) svobodný pán Jan Skrbenský z Hříště (24. 4. 1868 – ??)
Zemřel v březnu 1904.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Jindřichův Hradec
- ↑ a b LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 148.
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Krásné Březno
- ↑ a b Zemský poslanec.... Národní listy. Březen 1904, roč. 44, čís. 80, s. 3. Dostupné online.
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1883skc/1/stenprot/002schuz/s002003.htm
- ↑ a b NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0010&page=197&size=45
- ↑ Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
Externí odkazy
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Jindřich_Kolovrat-Krakovský |
