| Jodid cínatý | |
|---|---|
 Krystalová struktura SnI2[1] | |
| Obecné | |
| Systematický název | Jodid cínatý |
| Anglický název | Tin(II) iodide |
| Německý název | Zinn(II)-iodid |
| Sumární vzorec | SnI2 |
| Vzhled | oranžovo-červená pevná látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 10294-70-9 |
| PubChem | 9951390 |
| SMILES | [Sn](I)I |
| InChI | InChI=1/2HI.Sn/h2*1H;/q;;+2/p-2 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 372,519 g/mol |
| Teplota tání | 320 °C |
| Teplota varu | 714 °C |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jodid cínatý, SnI2, je iontová sloučenina cínu a jodu. Je to oranžovo-červená pevná látka s teplotou tání 320 °C.[2][1]
Lze jej připravit zahřívání cínu s jodem ve 2M kyselině chlorovodíkové:[2][1]
- Sn + I2 → SnI2
V krystalové struktuře má třetina atomů cínu koordinační číslo 6 a zbytek má koordinační číslo 7.[2][1]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tin(II) iodide na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d HOWIE, R. A.; MOSER, W.; TREVENA, I. C. The crystal structure of tin(II) iodide. Acta Crystallographica Section B Structural Crystallography and Crystal Chemistry. 1972-10-15, roč. 28, čís. 10, s. 2965–2971. Dostupné online [cit. 2023-01-22]. DOI 10.1107/S0567740872007290.
- ↑ a b c GREENWOOD, Norman Neill. Chemie prvků. Sv. 1.. 1. vyd. vyd. Praha: Informatorium 793 s., 1 příl s. ISBN 80-85427-38-9, ISBN 978-80-85427-38-7. S. 466.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Jodid_cínatý |
