Johan Vilhelm Snellman

Johan Vilhelm Snellman
Rodné jméno	Johan Vilhelm Snellman
Narození	12. května 1806 Stockholm
Úmrtí	4. července 1881 (ve věku 75 let) Tanskarla
Místo pohřbení	hřbitov Hietaniemi
Povolání	politik, filozof, spisovatel, vysokoškolský učitel a novinář
Alma mater	Åbo Akademi Helsinská univerzita
Témata	finština a Finové
Ocenění	Řád sv. Vladimíra 3. třídy (1865)
Politická příslušnost	Finnish Party
Děti	Anders Henrik Snellman Johan Ludvig Snellman Wilhelm Snellman Karl Snellman
Příbuzní	J. W. Snellman a Anna Snellman-Kaila[1] (vnoučata)
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Johan Vilhelm Snellman, ve Finsku známý jako J. V. Snellman, (12. května 1806, Stockholm, Švédsko – 4. července 1881, Kirkkonummi, Finsko) byl finský filozof, spisovatel, novinář a politicky aktivní muž, který se v 19. století velmi významně podílel na rozvoji finského národního sebevědomí a na uznání finštiny jako úředního jazyka na finském území (jazykový dekret vydal císař roku 1863). Ústředními pojmy Snellmanovy filozofie jsou "národ" a "národní povědomí", klíčem k němu je podle něj národní jazyk.

Snellman nezanedbatelně přispěl nejen k jazykové, ale i k měnové autonomii Finska. Díky němu byla roku 1865 na území Finska zavedena markka (v oběhu byla již od roku 1860 – navázána na ruský rubl).

Narodil se sice ve Stockholmu, ale roku 1813 se s rodiči přestěhoval do Finska, které bylo v letech 1809–1917 jako poloautonomní Velkoknížectví finské součástí Ruska. Ve Finsku se stal velkým obhájcem finského jazyka, kultury a finských zájmů, tzv. fennomanem. Byl také předsedou Finské literární společnosti, vyučoval na univerzitě v Helsinkách a stal se senátorem.

Dne 12. května se ve Finsku každoročně slaví Den J. V. Snellmana, neboli tzv. Den finské národní hrdosti (finsky J.V. Snellmanin päivä, suomalaisuuden päivä) a při této příležitosti se vyvěšuje finská vlajka.

Dílo

• Dissertatio academica absolutismum systematis Hegeliani defensura (Helsinky, 1835) 
• Försök till framställning af logiken (Helsinky, 1837)
• Philosophisk elementarkurs (Stockholm, 1837–1840) 
• Om det akademiska studium (1840) 
• Det går an. En tafla ur lifvet, fortsättning (1840) 
• Versuch einer speculativen Entwicklung der Idee der Persönlichkeit (Tübingen, 1841) 
• Läran om staten (Stockholm, 1842) 
• Tyskland. Skildringar och omdömen från en resa 1840–1841 (Stockholm, 1842) 
• De spiritus ad materiam relatione (Helsinky, 1848)

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Johan Vilhelm Snellman na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Johan Vilhelm Snellman

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data	NKC: jx20060721004 BNF: cb11964551b (data) GND: 104368632 ISNI: 0000 0000 8339 1764 LCCN: n79021417 MBA: 7f02d80b-223c-498d-933e-4bf6f7f1b9ef NTA: 071442537 SELIBR: 236481 SUDOC: 027648494 VcBA: 495/129113 VIAF: 9855731 WorldCat Entities: E39PBJdGQbpvtKwP8MTHtjfcyd