| Johann Bernhard z Fünfkirchenu | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1561 Vídeň |
| Úmrtí | 1621 (ve věku 59–60 let) Zbiroh |
| Povolání | Dvorní rada a úředník |
| Funkce | státní úředník |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Johann Bernhard z Fünfkirchenu (1561, Vídeň – 5. října 1626 nebo 1635[1][2], pevnost Zbiroh) byl protestant a horlivý stoupenec proti habsburskému absolutismu.
Život
V roce 1575 ztratil Falkenstein, hrad byl prodán Trautsonům. Roku 1597 prodal Johann Bernhard několik svých statků kvůli hrozbě vyvlastnění pro jeho protestantství a zakoupil nové pozemky v Čechách a Slezsku.
V roce 1602 započal stavbu nové residence, zámku Fünfkirchen a po roce byl císařem Rudolfem II. Habsburským povýšen na barona. Při sporu mezi Rudolfem II. a jeho bratrem Matyášem stál Johann Bernhard na straně císaře a odpíral poslušnost Matyášovi. V roce 1608 byl povýšen na zemského knížete.
V roce 1616 přepsal své veškeré dolnorakouské statky a nový zámek na svou manželku Barboru z Tiefenbachu (nebo též Teuffenbachu) a odešel do Čech, kde vlastnil dům na Malé Straně.
Účast na povstání a odsouzení
V roce 1618 podporoval povstání českých protestantských stavů proti katolickému panovníkovi a byl přímým účastníkem pražské defenestrace. Po bitvě na Bílé hoře 8. listopadu 1620 byl za velezradu odsouzen k trestu smrti a jeho majetek byl zabaven.[3] Na přímluvu svého švagra, císařského generála Rudolfa z Teuffenbachu, který byl zároveň poručníkem Janových dětí po smrti jeho manželky Barbory, udělil císař Janu Bernhardovi milost a jeho trest byl 21. srpna 1621 zmírněn na doživotní vězení. Zemřel ve vazbě v pevnosti Zbiroh v Čechách. Přesné datum jeho úmrtí je nejisté. V rodinné kronice Jindřicha z Fünfkirchenu je uvedeno datum 5. října 1626,[1] avšak na náhrobním epitafu v kostele v Poysbrunnu je jako datum úmrtí uveden 5. říjen 1635.[2]
Zabaven byl jeho majetek na panství Fünfkirchen, včetně nového zámku Fünfkirchen, který následně získal biskup František kníže Ditrichštejn z Mikulova, a zámku Wilfersdorf, který přešel na rod Lichtenštejnů.
Prostřednictvím svého strýce Rudolfa z Tiefenbachu získal jeho syn Johann Bernhard mladší, po konvertování ke katolictví, zpět rodové majetky a zámek Fünfkirchen.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Také Franz Karl Wißgrill ve 3. svazku svého Schauplatz des landsässigen nieder-oesterreichischen Adels vom Herren- und Ritterstande na straně 135 udává rok úmrtí 1626.
- ↑ a b Hans Lederer: Hans Bernhard Fünfkirchner, Standesherr und Rebell. In: Heimat im Weinland. 99/3, 1999, NÖLB 051749CF-18C-05792-00000A1C-051749B8.
- ↑ Karl Gutkas: Geschichte des Landes Niederösterreich. 6. Auflage. 1983, s. 236.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johann Bernhard Fünfkirchen na německé Wikipedii.
Externí odkazy
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Johann_Bernhard_z_Fünfkirchenu |
