| Jeho Excelence Johann Karl Herberstein | |
|---|---|
 | |
| Církev | římskokatolická |
| Diecéze | Lublaň |
| Zvolení | 20. listopadu 1769 |
| Znak |  |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 8. červen 1743 |
| Biskupské svěcení | 7. leden 1770 |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Zúčastnil se |
|
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 7. července 1719 |
| Datum úmrtí | 7. října 1787 (ve věku 68 let) |
| Místo úmrtí | Lublaň |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Johann Karl hrabě von Herberstein, též Herberskin (7. července 1719 Štýrský Hradec - 7. října 1787 Lublaň) byl biskupem lublaňským a významným církevním představitelem josefinismu.
Život
Jeho rodiči byli štýrský zemský hejtman Johann Ernst von Herberstein (1671–1746) a Maria Dorothea, dcera hraběte Franze Adama Dietrichsteina a Rosy Theresie z Trauttmansdorffu. Johann Karl stdoval teologii na univerzitě v Salcburku, kde byl 8. června 1743 vysvěcen na kněze a poté byl instalován jako dómský vikář v tridentském biskupství. 20. listopadu 1769 byl jmenován koadjutorem lublaňského biskupa Leopolda Josefa von Petazziho a titulárním biskupem z Myndu. Biskupské svěcení obdržel v r. 1770 od biskupa Petazziho.
Po smrti biskupa Petazziho v roce 1772 byl Johann Karl jmenován jeho nástupcem v úřadu lublaňského biskupa a ve své funkci zůstal patnáct let až do své smrti. Jeho intronizace proběhla 5. prosince 1772.
Během své biskupské služby podporoval církevně politické reformy císaře Josefa II. a stal se jednou z klíčových postav reformního katolicismu v habsburské říši. Podle doporučení tridentského koncilu vizitoval venkovské farnosti, inicioval vylepšení kněžského vzdělávání a také výuku ve slovinské řeči. Z tohoto důvodu nechal přeložit katechismus, lekcionář, zpěvníky a nakonec i celou bibli do slovinštiny. Jeho reformy do značné míry omezily některé formy lidové zbožnosti, které se pohybovaly na hraně pověr.[1] Schvaloval rušení řeholních společenství a bratrstev světskou mocí, protože byly překážkou jeho pastoračních cílů v diecézi. Odmítal však generální semináře. Jeho snahy o zachování biskupského semináře byly vídeňským dvorem ceněny stejně málo jako jeho snahy na poli slovinské řeči. Byl stoupencem febronianismu. Na jeho pastýřský list z r. 1782, ve kterém se přihlásil k náboženské toleranci, ostře zareagoval papež Pius VI. odsuzujícím breve, jež Herbersteinovi nařizovalo, aby své názory odvolal. Tento spor ukončila až biskupova smrt.[2]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johann Karl von Herberstein na německé Wikipedii.
- ↑ SVOBODA, Rudolf. Jan Prokop Schaaffgotsche : První biskup českobudějovický. Brno: L. Marek, 2009. 319 s. ISBN 978-80-87127-17-9. s. 72-73.
- ↑ SVOBODA, Rudolf: Tamtéž.
Literatura
- EINSPIELER, Valentin. Johann Karl von Herberstein. Wien: Disertační práce, 1951.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Karel z Herbersteinu na Wikimedia Commons - Karl Johann Herberstein na stránkách catholic-hierarchy.org
| biskup lublaňský | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Leopold Josef von Petazzi |
1772–1787 Johann Karl Herberstein |
Nástupce: Michael Brigido |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Johann_Karl_Herberstein |
