John Isner

John Isner
John Isner ve Wimbledonu 2019
Přezdívka	Big Ben[1]
Stát	Spojené státy americké Spojené státy americké
Datum narození	26. dubna 1985 (39 let)[2]
Místo narození	Greensboro, Severní Karolína, Spojené státy americké[2]
Bydliště	Tampa, Florida, Spojené státy americké[2]
Výška	208 cm[2]
Hmotnost	108 kg[2]
Profesionál od	2007
Ukončení kariéry	31. srpna 2023[3]
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	22 430 808 USD
Tenisová raketa	Prince
Dvouhra
Poměr zápasů	489–317
Tituly	16 ATP, 3 challengery, 1 Futures
Nejvyšší umístění	8. místo (16. července 2018)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	4. kolo (2010, 2016)
French Open	4. kolo (2014, 2016, 2018)
Wimbledon	semifinále (2018)
US Open	čtvrtfinále (2011, 2018)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry	čtvrtfinále (2012)
Čtyřhra
Poměr zápasů	150–115
Tituly	8 ATP, 2 challengery, 1 Futures
Nejvyšší umístění	14. místo (18. července 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	čtvrtfinále (2009)
French Open	3. kolo (2008)
Wimbledon	1. kolo (2023)
US Open	2. kolo (2009)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry	1. kolo (2012)
Týmové soutěže
Davis Cup	semifinále (2012, 2018)
Hopman Cup	vítěz (2011)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231228a28. prosince 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky.

John Robert Isner (* 26. dubna 1985 Greensboro, Severní Karolína) je bývalý americký profesionální tenista, který byl během aktivní kariéry druhým nejvyšším hráčem na túře po Ivu Karlovićovi a historický rekordman s 1 470 zahranými esy.^[4] Na okruhu ATP Tour vyhrál šestnáct turnajů ve dvouhře a osm ve čtyřhře, včetně šesti singlových trofejí na Atlanta Open a čtyř na Hall of Fame Open v Newportu. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal sedm titulů ve dvouhře a tři ve čtyřhře.^[5]

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v červenci 2018 na 8. místě a ve čtyřhře pak v červenci 2022 na 14. místě.^[2]

Na nejvyšší grandslamové úrovni se v mužské dvouhře nejdále probojoval do semifinále londýnského Wimbledonu 2018, kde v pěti setech podlehl osmému nasazenému Jihoafričanu Kevinu Andersenovi. Zápas trval 6 hodin a 36 minut a skončil poměrem gamů 24–26 v rozhodující sadě. Tím se stal čtvrtým nejdelším zápasem tenisové historie, nejdelším semifinálem vůbec i nejdelším utkáním druhého týdne grandslamu.^[6] V mužském deblu nejdále postoupil s krajanem Mardy Fishem do čtvrtfinále Australian Open 2009, v němž podlehli pozdějším vítězům Bobu a Miku Bryanovým.

Během kariéry porazil Rogera Federera v úvodním kole Světové skupiny Davis Cupu 2012, světovou jedničku Srba Novaka Djokoviće v semifinále turnaje série Masters v Indian Wells 2012 a také Andyho Roddicka ve čtvrtém kole grandslamu US Open 2009. Na Dallas Open 2023 vyhrál jako první tenista 500. tiebreak (500–319).^[7] Profesionální dráhu ukončil ve 38 letech na US Open 2023 jako tenista s nejvyšším počtem 1 470 zahraných es v historii tenisu a 489 vyhranými zápasy na túře ATP, které jej řadily do první šedesátky hráčů v rámci okruhu.^[3][8]

V americkém daviscupovém týmu debutoval jako 24letý v roce 2010 utkáním Světové skupiny proti Srbsku, když nastoupil do prvního zápasu proti Viktori Troickému, se kterým prohrál ve čtyřech setech. Následně dokázal po boku Boba Bryana porazit dvojici Janko Tipsarević a Nenad Zimonjić, avšak v singlu nestačil po velké bitvě na Novaka Djokoviće, jemuž podlehl v pěti setech. Spojené státy v sérii prohrály 2:3 na zápasy.^[9] Naposledy zasáhl do základní skupiny finále 2021. V soutěži nastoupil k osmnácti mezistátním utkáním s bilancí 15–13 ve dvouhře a 2–0 ve čtyřhře.^[10]

Spojené státy americké reprezentoval na Letních olympijských hrách 2012 v londýnském All England Clubu, kde v mužské dvouhře startoval jako desátý nasazený. Ve čtvrtfinále vypadl s pozdějším stříbrným medailistou Rogerem Federerem po dvousetovém průběhu.^[11] Do mužské čtyřhry nastoupil s Andym Roddickem. Soutěž opustili po prohře v úvodním kole od brazilského páru Marcelo Melo a Bruno Soares.^[11]

V roce 2009 jej Asociace tenisových profesionálů vyhlásila jako hráče s největším zlepšením.

Tenisová kariéra

Profesionálem se stal až v létě 2007, kdy na Washington Open porazil čtyři hráče světové stovky, Tima Henmana, Benjamina Beckera, Tommyho Haase a Gaela Monfilse. V prvním finále turnaje ATP pak podlehl krajanovi Andymu Roddickovi. Během několika málo týdnů se posunul v žebříčku z 839. místa až na 193. příčku a obdržel divokou kartu na Cincinnati Masters. Na konci srpna se na US Open 2007 probojoval do třetího kola, kde jeho první grandslamový turnaj ukončila světová jednička Roger Federer.

Nejdelší zápas historie tenisu

Nejdelší zápas celé tenisové historie sehrál v 1. kole mužské dvouhry Wimbledonu 2010 s Francouzem Nicolasem Mahutem. Celkový čas činil 11 hodin a 5 minut, dvakrát bylo utkání přerušeno pro tmu. Isner vyhrál po setech 4:6, 6:3, 7:6⁷, 6³:7 a 70:68.

Výsledek

Set	1.	2.	3.	4.	5.
Nicolas Mahut (Q)	4	6	79	63	68
John Isner (23)	6	3	67	77	70
Čas	32 min	29 min	49 min	64 min	491 min

Nejstarší vítěz prvního Mastersu po titulu na Miami Open 2018

Na březnový Miami Open, naposledy hraný ve floridském Crandon Parku, přijel jako čtrnáctý nasazený. Na cestě do finále ztratil jediný set, který na něj po volném losu uhrál Jiří Veselý ve druhém kole. Po zdolání Rusa Michaila Južného vyřadil v osmifinále chorvatskou světovou trojku Marina Čiliće a poté ho nezastavil ani devatenáctý nasazený Jihokorejec Čong Hjon. V semifinále překazil plány světové šestky Juana Martína del Potra na zkompletování Sunshine doublu, když Argentinec ovládl předcházející Indian Wells Masters, na němž Isner vyhrál čtyřhru.^[2]

V boji o titul pak zdolal německou turnajovou čtyřku Alexandra Zvereva po třísetovém průběhu, když úvodní sadu ztratil v tiebreaku. Na okruhu ATP Tour si tak připsal třináctý titul, z toho jedenáctý na americké půdě. Proti 20letému Zverevovi snížil pasivní bilanci vzájemných duelů na 1–3. Do sezóny přitom vstoupil bez formy, když od ledna 2018 vyhrál jen dva z osmi odehraných zápasů. Tři týdny před 33. narozeninami se Isner stal nejstarším vítězem první kariérní trofeje z dvouhry série Masters. Tři předchozí finále v této kategorii prohrál. Bodový zisk jej po turnaji posunul na 9. místo, čímž vyrovnal své dosavadní kariérní maximum.^[12]

První šestinásobný vítěz v Atlantě

Na Truist Atlanta Open 2021 přehrál ve finále krajana Brandona Nakashimu po dvousetovém průběhu. Ve 36 letech se stal nejstarším americkým vítězem turnaje ATP od 37letého Jimmyho Connorse na Tel Aviv Open 1989. Jako první tenista pošesté triumfoval na Atlanta Open založeném v roce 2010. Vyjma let 2012 a 2019 se v sezónách 2010–2021 vždy probojoval do finálového utkání. Z celkového počtu devíti finále vyhrál závěrečné zápasy v letech 2013, 2014, 2016, 2017, 2018 a 2021. S šesti trofejemi z jednoho turnaje se zařadil po bok dvou Američanů – Samprase a Agassiho, kteří tohoto výkonu na túře ATP dosáhli. Mezi aktivními tenisty k sezoně 2021 alespoň šestkrát na jedné akci triumfovali pouze Roger Federer (na sedmi turnajích), Rafael Nadal (na čtyřech turnajích) a Novak Djoković (na čtyřech turnajích).^[13][14]

První čtyřnásobný vítěz v Newportu

Na červencovém Hall of Fame Open 2019 v Newportu, kde v roce 2007 debutoval na túře ATP, zdolal ve finále kazašskou turnajovou sedmičku Alexandra Bublika po dvousetovém průběhu. Patnáctý singlový titul na okruhu ATP Tour a první v roli otce znamenal, že se stal prvním čtyřnásobným šampionem newportského turnaje.^[15] Navázal tak na trofeje z let 2011, 2012 a 2017, kdy se stal druhým tenistou od zavedení statistik ATP v roce 1991, jenž na turnaji nečelil ani jednomu brejkbolu.^[16]

Osobní život a trenérské vedení

Narodil se v Tampě, v třetím největším floridském městě, do rodiny stavaře Roberta a realitní makléřky Karen Isnerových.^[2] Má dva starší bratry, tenisového trenéra Jordana a stavaře Nathana Isnerovi.^[2] Do deváté třídy hrál basketbal a již v šestnácti letech měřil 190 centimetrů.^[2] Silnými údery jsou forhend a podání, za preferovaný povrch tenista uvedl tvrdý podklad.^[2]

S návrhářkou šperků Madison McKinleyovou se oženil v Jižní Karolíně 4. prosince 2017.^[17] V září 2018 se do manželství narodila dcera Hunter Grace^[18] a poté Hobbs, Mack a Chapel Isnerovi.^[3]

V letech 2007–2012 ho vedl krajan Craig Boynton, mezi roky 2012–2014 byl svěřencem bývalého tenisty Mika Sella a v období 2014–2016 jej koučoval bývalý americký tenista Justin Gimelstob.^[19][20] Od sezóny 2018 jej trénovali Rene Moller a David Macpherson.

Finále na okruhu ATP Tour

Dvouhra: 31 (16–15)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Finalista	1.	5. srpna 2007	Washington, D.C., Spojené státy	tvrdý	Andy Roddick	4–6, 6–7(4–7)
Vítěz	1.	16. ledna 2010	Auckland, Nový Zéland	tvrdý	Arnaud Clément	6–3, 5–7, 7–6(7–2)
Finalista	2.	21. února 2010	Memphis, Spojené státy	tvrdý (h)	Sam Querrey	7–6(7–3), 6–7(5–7), 3–6
Finalista	3.	9. května 2010	Bělehrad, Srbsko	antuka	Sam Querrey	6–3, 6–7(4–7), 4–6
Finalista	4.	25. července 2010	Atlanta, Spojené státy	tvrdý	Mardy Fish	6–4, 4–6, 6–7(4–7)
Vítěz	2.	10. července 2011	Newport, Spojené státy	tráva	Olivier Rochus	6–3, 7–6(8–6)
Finalista	5.	24. července 2011	Atlanta, Spojené státy (2)	tvrdý	Mardy Fish	6–3, 6–7(6–8), 2–6
Vítěz	3.	27. srpna 2011	Winston-Salem, Spojené státy	tvrdý	Julien Benneteau	4–6, 6–3, 6–4
Finalista	6.	18. března 2012	Indian Wells, Spojené státy	tvrdý	Roger Federer	6–7(7–9), 3–6
Finalista	7.	15. dubna 2012	Houston, Spojené státy	antuka	Juan Mónaco	2–6, 6–3, 3–6
Vítěz	4.	15. července 2012	Newport, Spojené státy (2)	tráva	Lleyton Hewitt	7–6(7–1), 6–4
Vítěz	5.	25. srpna 2012	Winston-Salem, Spojené státy (2)	tvrdý	Tomáš Berdych	3–6, 6–4, 7–6(11–9)
Vítěz	6.	14. dubna 2013	Houston, Spojené státy	antuka	Nicolás Almagro	6–3, 7–5
Vítěz	7.	28. července 2013	Atlanta, Spojené státy	tvrdý	Kevin Anderson	6–7(3–7), 7–6(7–2), 7–6(7–2)
Finalista	8.	4. srpna 2013	Washington, D.C., Spojené státy (2)	tvrdý	Juan Martín del Potro	6–3, 1–6, 2–6
Finalista	9.	18. srpna 2013	Mason, Spojené státy	tvrdý	Rafael Nadal	6–7(8–10), 6–7(3–7)
Vítěz	8.	11. ledna 2014	Auckland, Nový Zéland (2)	tvrdý	Lu Jan-sun	7–6(7–4), 7–6(9–7)
Vítěz	9.	27. července 2014	Atlanta, Spojené státy (2)	tvrdý	Dudi Sela	6–3, 6–4
Vítěz	10.	2. srpna 2015	Atlanta, Spojené státy (3)	tvrdý	Marcos Baghdatis	6–3, 6–3
Finalista	10.	8. srpna 2015	Washington, D.C., Spojené státy (3)	tvrdý	Kei Nišikori	6–4, 4–6, 4–6
Finalista	11.	7. srpna 2016	Atlanta, Spojené státy (3)	tvrdý	Nick Kyrgios	6–7(3–7), 6–7(4–7)
Finalista	12.	6. listopadu 2016	Paříž, Francie	tvrdý (h)	Andy Murray	3–6, 7–6(7–4), 4–6
Vítěz	11.	23. července 2017	Newport, Spojené státy (3)	tráva	Matthew Ebden	6–3, 7–6(7–4)
Vítěz	12.	30. července 2017	Atlanta, Spojené státy (4)	tvrdý	Ryan Harrison	7–6(8–6), 7–6(9–7)
Vítěz	13.	1. dubna 2018	Miami, Spojené státy	tvrdý	Alexander Zverev	6–7(4–7), 6–4, 6–4
Vítěz	14.	29. července 2018	Atlanta, Spojené státy (5)	tvrdý	Ryan Harrison	5–7, 6–3, 6–4
Finalista	13.	31. března 2019	Miami, Spojené státy	tvrdý	Roger Federer	1–6, 4–6
Vítěz	15.	29. července 2019	Newport, Spojené státy (4)	tráva	Alexandr Bublik	7–6(7–2), 6–3
Vítěz	16.	1. srpna 2021	Atlanta, Spojené státy (6)	tvrdý	Brandon Nakashima	7–6(10–8), 7–5
Finalista	14.	10. dubna 2022	Houston, Spojené státy	antuka	Reilly Opelka	3–6, 6–7(7–9)
Finalista	15.	únor 2023	Dallas, Spojené státy	tvrdý (h)	Wu I-ping	7–6(7–4), 6–7(3–7), 6–7(12–14)

Čtyřhra: 14 (8–6)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Vítěz	1.	7. července 2008	Newport, Spojené státy	tráva	Mardy Fish	Rohan Bopanna Ajsám Kúreší	6–4, 7–6(7–1)
Vítěz	2.	21. února 2010	Memphis, Spojené státy	tvrdý (h)	Sam Querrey	Ross Hutchins Jordan Kerr	6–4, 6–4
Finalista	1.	2. května 2010	Řím, Itálie	antuka	Sam Querrey	Bob Bryan Mike Bryan	2–6, 3–6
Finalista	2.	9. dubna 2011	Houston, Spojené státy	antuka	Sam Querrey	Bob Bryan Mike Bryan	7–6(7–4), 2–6, [5–10]
Vítěz	3.	15. května 2011	Řím, Itálie	antuka	Sam Querrey	Mardy Fish Andy Roddick	bez boje
Finalista	3.	18. března 2012	Indian Wells, Spojené státy	tvrdý	Sam Querrey	Marc López Rafael Nadal	2–6, 6–7(3–7)
Vítěz	4.	16. října 2016	Šanghaj, ČLR	tvrdý	Jack Sock	Henri Kontinen John Peers	6–4, 6–4
Finalista	4.	4. března 2017	Acapulco, Mexiko	tvrdý	Feliciano López	Jamie Murray Bruno Soares	3–6, 3–6
Finalista	5.	9. října 2017	Peking, ČLR	tvrdý	Jack Sock	Henri Kontinen John Peers	3–6, 6–3, [7–10]
Vítěz	5.	18. března 2018	Indian Wells, Spojené státy	tvrdý	Jack Sock	Bob Bryan Mike Bryan	7–6(7–4), 7–6(7–2)
Vítěz	6.	25. července 2021	Los Cabos, Mexiko	tvrdý	Hans Hach Verdugo	Hunter Reese Sem Verbeek	5–7, 6–2, [10–4]
Vítěz	7.	19. března 2022	Indian Wells, Spojené státy (2)	tvrdý	Jack Sock	Santiago González Édouard Roger-Vasselin	7–6(7–4), 6–3
Vítěz	8.	2. dubna 2022	Miami, Spojené státy	tvrdý	Hubert Hurkacz	Wesley Koolhof Neal Skupski	7–6(7–5), 6–4
Finalista	6.	15. května 2022	Řím, Itálie	antuka	Diego Schwartzman	Nikola Mektić Mate Pavić	2-6, 7–6(8–6), [10–12]

Rekordy

Postavení na konečném žebříčku ATP

Dvouhra

Čtyřhra

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku John Isner na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu John Isner na Wikimedia Commons
• John Isner – oficiální stránky (anglicky)
• John Isner na stránkách ATP Tour (anglicky)
• John Isner na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• John Isner na stránkách Davis Cupu (anglicky)
• John Isner na Facebooku
• John Isner na X (dříve Twitteru)
• John Isner na Instagramu