Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Greening začal svou kariéru v roce 1996 v Yorku, ale o dva roky později se stěhoval do Manchesteru United, se kterým vyhrál Ligu Mistrů v roce 1999, když proseděl finále na lavičce. Greening se kvůli silné konkurenci nedokázal v Manchesteru United prosadit a v roce 2001 přestoupil do Middlesbrough. Během svého působení v Boro dal o sobě vědět a dostal se i do reprezentace, ale nikdy za ni nenastoupil. V roce 2004 přestoupil do West Bromwiche, kde se mu velmi dařilo a v roce 2008 mu pomohl v návratu do Premier League. V červenci 2009 West Bromwich odmítlo nabídku Fulhamu na přestup, tak souhlasilo jen s ročním hostováním. S Fulhamem se Greening dostal až do finále Evropské Ligy, kde si tentokrát zahrál, když v 118. minutě střídal Danny Murphyho. Na konci sezony Greeningovi skončila smlouva ve West Bromwich a Fulham ho získal naplno. Jenže po jeho přestupu dostal trenér Roy Hodgson nabídku od Liverpoolu a z Fulhamu odešel. Nový manažer Mark Hughes Greeninga nasazoval do zápasů mnohem méně a v sezóně 2010/11 odehrál jen 10 ligových zápasů, z nichž většinu na konci sezony. V mezisezonní přestávce dostal nabídku od druholigového Nottinghamu, kterou přijal a v novém působišti podepsal kontrakt na tři roky.