Josef Šandera | |
---|---|
![]() | |
Narození | 14. března 1912 Náměšť nad Oslavou Rakousko-Uhersko ![]() |
Úmrtí | 9. března 1945 (ve věku 32 let) Hradec Králové Protektorát Čechy a Morava ![]() |
Příčina úmrtí | infekční onemocnění |
Národnost | Češi |
Povolání | voják |
Ocenění | Pamětní medaile československé armády v zahraničí Československý válečný kříž 1939 Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Šandera (v odboji nazýván také Velký Josef,[1] 14. března 1912, Náměšť nad Oslavou[1] – 9. března 1945, Hradec Králové[1]) byl československý voják a velitel výsadku Barium.
Mládí
Narodil se 14. března v Náměšti nad Oslavou. Jeho otec Emanuel byl čalounický a sedlářský mistr a matka Marie, rozená Člaňková byla v domácnosti. Zároveň měl tři sestry. Byl členem náměšťského Sokola. Otec v roce 1915 odešel otec do války a matka v roce 1916 zemřela skokem pod vlak. Děti vychovávala babička. Po absolvování obecné a měšťanské školy se u svého otce vyučil sedlářem. 1. října 1932 nastoupil základní vojenskou službu u dělostřeleckého pluku v Hradci Králové.[1]
Vojenská kariéra
Absolvoval poddůstojnickou školu a u armády zůstal. Během čtyř let vystudoval osmileté gymnázium a 30. září 1937 byl přijat na Vojenskou akademii v Hranicích. Vyřazen byl 15. srpna 1938, poté se vrátil zpět k útvaru. Po okupaci Čech a Moravy byl 20. dubna 1939 z armády propuštěn. Pracoval jako úředník Okresního úřadu v Třebíči a zapojil se do odboje.
Od září 1939 začal studovat VUT v Brně v oboru strojní inženýrství. Při zatýkání na kolejích se mu šťastnou náhodou podařilo uniknout.
V exilu
2. prosince 1939 opustil protektorát a přes Slovensko, Maďarsko a Jugoslávii se dostal do Francie. 14. ledna 1940 byl prezentován u čs. zahraniční armády a přidělen k dělostřelectvu v hodnosti poručíka. Bojů o Francii se nezúčastnil.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/02/Overview_of_plaque_of_Eduard_Hron%2C_Josef_%C5%A0andera%2C_Franti%C5%A1ek_Vesel%C3%BD_and_Karel_Pr%C3%A1gr_at_Sadov%C3%A1_street_in_N%C3%A1m%C4%9B%C5%A1%C5%A5_nad_Oslavou%2C_T%C5%99eb%C3%AD%C4%8D_District.jpg/220px-Overview_of_plaque_of_Eduard_Hron%2C_Josef_%C5%A0andera%2C_Franti%C5%A1ek_Vesel%C3%BD_and_Karel_Pr%C3%A1gr_at_Sadov%C3%A1_street_in_N%C3%A1m%C4%9B%C5%A1%C5%A5_nad_Oslavou%2C_T%C5%99eb%C3%AD%C4%8D_District.jpg)
Po pádu Francie byl evakuován do Anglie, kam se dostal 7. července 1940. Opět byl zařazen k dělostřelectvu. Od 19. září zahájil výcvik pro plnění zvláštních úkolů. Do 28. října 1941 absolvoval sabotážní kurz a parakurz. Od 26. července 1942, již v hodnosti nadporučíka dělostřelectva prodělal špionážní výcvik na čs. výcvikové stanici a poté dokončovací kurzy. Ty ukončil 14. prosince 1942. Od 5. února do 10. února 1943 prodělal opakovací parakurz a byl zařazen do připravovaného desantu Mercury. Pro neshody s npor. Horákem byl přesunut do desantu Barium. Od 29. dubna do 1. října 1943 prodělal tělovýchovný kurz, fotovýcvik, dále dvě konspirační cvičení a další výcvik u SIS. 26. října odletěl společně s ostatními příslušníky desantu Barium do Itálie.[1]
Nasazení
Dne 4. dubna 1944 seskočil společně s ostatními u Vysoké nad Labem u Hradce Králové. Desant pod jeho velením oživil odbojové hnutí v regionu a vytvořil rozsáhlou zpravodajskou síť. Zároveň začal vytvářet podmínky pro vyvolání ozbrojeného povstání. 6. října 1944 zahájilo gestapo rozsáhlé zatýkání. Šandera se s čet. Žižkou ukryli v osadě Polsko u Žamberka. Zde byli objeveni zrádcem Lepaříkem. Při následné zatýkací akci gestapa se Šandera pokusil spáchat sebevraždu. Byl však zachráněn v královéhradecké nemocnici. Aby se vyhnul výslechům, záměrně si do rány zanesl infekci, na jejíž následky zemřel 9. března 1945. Tělo bylo po pitvě spáleno v pardubickém krematoriu.
Po válce
2. června 1945 byla urna s jeho popelem uložena v rodinné hrobce. Na rodném domě a na domě v osadě Polsko, kde se s Žižkou ukrývali, byly odhaleny pamětní desky. 1. září 1945 byl povýšen na kapitána dělostřelectva, 1. prosince do hodnosti štábního kapitána a 30. května do hodnosti majora dělostřelectva v záloze in memoriam. V roce 1992 byla po něm pojmenována ulice v Náměšti n./O. a jeho jméno bylo umístěno na pamětní desce v kapli ve Vysoké n./L.
Vyznamenání
- 1944 –
Pamětní medaile československé armády v zahraničí se štítky Francie a Velká Británie
- 1944 –
Československý válečný kříž 1939
- 1945 –
druhý Československý válečný kříž 1939
- 1946 –
Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
- 1974 – Zlatá pamětní medaile VUT Brno
Reference
Literatura
- REICHL, Martin. Cesty osudu. Cheb: Svět křídel, 2004. ISBN 80-86808-04-1.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Šandera na Wikimedia Commons
- Kmenový list
- Absolventi Vojenské akademie v Hranicích
- Českoslovenští vojáci
- Příslušníci výsadků do Protektorátu Čechy a Morava
- Oběti druhé světové války
- Nositelé Československého válečného kříže 1939
- Nositelé Československé medaile za chrabrost před nepřítelem
- Nositelé Pamětní medaile československé armády v zahraničí
- Narození v roce 1912
- Narození 14. března
- Narození v Náměšti nad Oslavou
- Úmrtí v roce 1945
- Úmrtí 9. března
- Úmrtí v Hradci Králové
- Zemřelí na infekční onemocnění
Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
---|---|
Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Šandera |