| Joseph Böhm | |
|---|---|
 Litografie Josepha Kriehubera | |
| Narození | 4. dubna 1795 Pešť |
| Úmrtí | 28. března 1876 (ve věku 80 let) Vídeň |
| Národnost | maďarská |
| Povolání | houslista a houslový pedagog |
| Příbuzní | Ludwig Franzevich Boehm (synovec) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Joseph Böhm (maďarsky: Böhm József; 4. dubna 1795 Pešť – 28. března 1876 Vídeň) byl houslista maďarského židovského původu, ředitel Univerzity múzických umění ve Vídni, proslulý houslový pedagog, zakladatel Vídeňské houslové školy.
Život
Narodil se v Pešti v židovské rodině. Jeho prvními učiteli byli otec, který byl koncertním mistrem pešťtské opery, a občas i houslový virtuóz Pierre Rode. Josephův bratr (dědeček slavného matematika George Cantora) byl rovněž houslistou; působil v Rusku.
Od osmi let podnikal koncertní cesty do Polska. Ve Vídni vystoupil poprvé v roce 1816 a brzy si vydobyl uznání obecenstva i kritiky. Přispělo k tomu i to, že jako jeden z prvních houslistů hrál své koncerty bez not, zpaměti, což tehdy ještě nebylo zvykem. Podnikl s velkým úspěchem koncertní turné do Itálie, Německa i Francie.
Böhm se rovněž věnoval komorní hudbě. V době, kdy primárius Schuppanzighova kvarteta Ignaz Schuppanzigh (1776-1830) pobýval v Petrohradu převzal roku 1819 zbývající členy kvarteta (Karl Holz (1798-1858, 2. housle), Franz Weiss (1778-1830, viola) a Joseph Linke (1783-1837, violoncello). Kvartet proslul zejména těsnou spoluprací s Ludwigem van Beethovenem při uvádění jeho kvartet. Po návratu Schuppanzigha z Ruska se kvartet rozpadl. Böhm se však komorní hudbě věnoval i nadále. 26. března 1828 uvedl v premiéře Schubertovo Trio op. 100.
1. června 1819 byl jmenován profesorem Univerzity múzických umění ve Vídni. Jeho učební metody a síla jeho osobnosti vedly k označení generace houslistú vzešlých v té době z vídeňské univerzity jako Vídeňská houslová škola. Mezi jeho žáky byli např. Jenő Hubay, Joseph Joachim, Edouard Reményi, Heinrich Wilhelm Ernst, Jakob Dont, Georg Hellmesberger, Jakob Grün a Sigismund Bachrich.
V letech 1921–1868 byl členem Císařského dvorního orchestru. Podílel se tak na mnoha historicky významných koncertech, včetně uvedení Beethovenovy 9. symfonie za osobního řízení autora.
Jako skladatel se příliš neuplatnil Zkomponoval pouze několik drobných skladeb odpovídajících vkusu tehdejší doby.
Zemřel ve Vídni v pokročilém věku 81 let.
Literatura
- Angus Watson: Beethoven's Chamber Music in Context, Boydell&Brewer, 2012, ISBN 9781843837169
- Constantin von Wurzbach: Böhm, Joseph. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Band 2, Verlag L. C. Zamarski, Wien 1857, S. 20.
- Eduard Hanslick: Geschichte des Concertwesens in Wien. 2 Bde. Braumüller, Wien 1869/1870. (Online-Faksimile)
- Andreas Moser: Joseph Joachim. Ein Lebensbild. Behr, Berlin 1898.
- Eusebius Mandyczewski: Böhm, Joseph. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 47, Duncker & Humblot, Leipzig 1903, S. 74 f.
- Joseph Böhm. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 1, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1957, S. 96.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Joseph Böhm na Wikimedia Commons - Volně přístupné partitury děl od Joseph Böhm v projektu IMSLP
- Stručný životopis
- Böhm jako pedagog
- Böhmovo kvarteto
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Joseph_Böhm |
