Josif Brodskij

Josif Brodskij
Josif Brodskij v roce 1988
Rodné jméno	Иосиф Александрович Бродский
Narození	24. května 1940 Petrohrad
Úmrtí	28. ledna 1996 (ve věku 55 let) Brooklyn
Příčina úmrtí	infarkt myokardu
Místo pohřbení	Hřbitov San Michele
Povolání	básník, překladatel, esejista, spisovatel, dramatik, dramaturg a lektor
Alma mater	Clare Hall Annenschule
Žánr	poezie
Témata	lyrická poezie, literární činnost, beletrie, poezie, drama, literární překlad, překlady z angličtiny, překlady ze španělštiny a překlady z polštiny
Významná díla	Gorbunov and Gorchakov
Ocenění	Guggenheimovo stipendium (1977) MacArthurova cena (1981) Nobelova cena za literaturu (1987) United States Poet Laureate (1991) Zlatý věnec (1991) … více na Wikidatech
Manžel(ka)	Maria Sozzani
Partner(ka)	Marianna Basmanova
Vlivy	Anna Andrejevna Achmatovová Marina Ivanovna Cvětajevová Osip Mandelštam Robert Frost Wystan Hugh Auden
Podpis
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josif Alexandrovič Brodskij (anglicky Joseph Brodsky, rusky Ио́сиф Алекса́ндрович Бро́дский – Iosif Alexandrovič Brodskij; 24. května 1940, Leningrad – 28. ledna 1996, New York) byl ruský básník, později americký esejista a literární kritik, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1987.

Z jeho prací je známá například esej z roku 1989 Vodoznaky – Zrcadlení času. Jde o hold Benátkám, věčnému městu na vodě, městu, které mu tolik připomínalo rodný Petrohrad. Je to manifest autorova pojetí estetických hodnot. Hovoří o prožívání emigrace, literatuře, lásce a umění. Autor žil po vyhoštění ze Sovětského svazu ve Spojených státech a každý rok v zimě se uchyloval do Benátek.

Život

Josif Alexandrovič Brodskij se narodil v židovské rodině v Leningradě. Jeho otec Alexandr Ivanovič Brodskij (1903–1984) byl fotografem, matka Marija Mojsejevna Volpert účetní. Brodského teta Dora Mojsejevna Volpert byla herečkou v leningradském divadle. V raném dětství zažil obležení Leningradu, která se později negativně projevila na jeho zdravotním stavu. V patnácti letech zanechal studií a po neúspěšném pokusu o přijetí na námořnickou školu se šel učit frézařem. V šestnácti letech pomýšlel na studium medicíny, měsíc dokonce asistoval na patologii. Místo studia však nadále střídal povolání: pracoval v kotelně, na majáku, či se účastnil pěti geologických expedicí. Zároveň se učil anglicky a polsky – především kvůli překladům svého oblíbeného básníka a přítele Czesława Miłosze. Také se začal hlouběji zajímat o klasickou filosofii, náboženství, mytologii a anglickou a americkou poezii.

Vlastní literární dráze se začal věnovat v druhé polovině 50. let. Jeho ranou tvorbu výrazně ovlivnilo přátelství s básnířkou Annou Achmatovovou. V roce 1964, kdy po nástupu Leonida Brežněva došlo k utužení sovětského režimu, byl Brodskij obviněn z „parazitismu“ a odsouzen na nucené práce. Po protestech prominentních sovětských i zahraničních umělců – např. J. Jevtušenka, D. Šostakoviče a J.-P. Sartra mu byl jeho trest zmírněn. Po vyhnání ze Sovětského svazu 4. června 1972 se usadil v USA, kde o pět let později získal americké občanství. V USA přednášel literaturu na několika univerzitách a věnoval se umělecké a publikační činnosti. Zemřel 28. ledna 1996 ve svém newyorském bytě. Podle svého přání byl pohřben na hřbitově na ostrově San Michele v Benátkách.

Česká vydání

• Velká Elegie, přel. Jiří Kovtun, edice Svědectví, Paříž 1968 – výbor z poezie.
• Konec krásné epochy, přel. Václav Daněk, Mladá fronta, Praha 1997 – výbor z poezie.
• Mramor, přel. Marina Castiellová, Divadelní ústav, Praha 1997 – divadelní hra.
• Jeden a půl pokoje, přel. Marina Castiellová a Tomáš Míka, NLN, Praha 1998 – soubor 8 esejů a 2 dramata. Eseje: Míň než jeden, Jeden a půl pokoje, O Dostojevském, O tyranii, Abych potěšil stín, Zármutek a rozum, Projev Na závěr akademického roku, Projev při udělení Nobelovy ceny. Dramata: Demokracie, Mramor.
• Vodoznaky: zrcadlení času, přel. Tomáš Glanc a Jana Kleňhová, Prostor, Praha 2003 – esej věnovaná Benátkám, městu, které autorovi připomínalo rodný Petrohrad. Vyjadřuje zde své pojetí estetických hodnot, hovoří o emigraci, literatuře, lásce a umění.
• Římské elegie, přel. Maita Arnautová, Opus, Česká Skalice 2004 – cyklus básní.
• Solomon Volkov: Rozhovory s Josifem Brodským, přel. Alexandr Jeništa (Camera obscura, Příbram, Svatá Hora 2011)ISBN 978-80-903678-6-9

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Josif Brodskij na Wikimedia Commons
• Osoba Josif Brodskij ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josif Brodskij

Autoritní data

AbARTP: 19156 Biblio: ab4ef437-bf7c-4b60-ae35-41f4c538120e NKC: jn19990001110 BIBSYS: 90068118 BNE: XX843889 BNF: cb11894121r (data) CANTIC: 981058511700306706 CiNii: DA01857280 GND: 118660136 ICCU: CFIV071179 ISNI: 0000 0001 2277 9965 LCCN: n80022834 LNB: 000026706 MBA: 27cafe48-831c-4cfe-8823-7473f733eb58 NDL: 00463809 NLA: 35508786 NLG: 76752 NLI: 987007259025305171 NLK: KAC201421498 NLP: a0000001178358 NTA: 068558414 PLWABN: 9810585153805606 SELIBR: 179277 SNAC: w6tt580r SUDOC: 026754215 Trove: 978711 VIAF: 31993687 WorldCat Entities: E39PBJccdbt3BQQdKxhHHXdxXd