| Kácov | |
|---|---|
 Xylografie z roku 1872 dokládá, že staveniště hradu bývalo odlesněné. | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Stavebník | neznámý |
| Poloha | |
| Adresa | jihozápadně od městyse, Kácov, Česko Česko |
| Souřadnice | 49°46′20,2″ s. š., 15°0′33,8″ v. d. |
  Kácov | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 20293/2-1269 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kácov (též Hrádek, Pustý hrad nebo Starý hrad) je zřícenina malého hradu jihozápadně od stejnojmenného městyse nad levým břehem Sázavy v okrese Kutná Hora. Nachází se na skalní věži ze tří stran chráněné velmi strmými až kolmými stěnami v nadmořské výšce asi 350 metrů. Od roku 1958 je chráněna jako kulturní památka.[1]
Historie
Lokalita bývala staršími badateli označována jako tvrz,[2][3] ale Tomáš Durdík ji zařadil mezi hrady.[4] U dochovaných písemných pramenů lze jen obtížně rozlišit, zda se vztahují k hradu nebo nedalekému městečku a tamní tvrzi. Podle archeologických nálezů (mimo jiné zlomek kachle s motivem husitských bojovníků[4]) však hrad existoval ve druhé polovině patnáctého století a historické zprávy se tedy vztahují spíše ke tvrzi a městečku.[5]
Zlomek kachle s motivem husitského bojovníka je ve sbírkách Národního muzea evidován jako zlomek z hradu Psáře u Kácova. Vedle uvedeného kachle bylo v roce 2005 evidováno dalších čtrnáct zlomků pozdně gotických reliéfních kachlů pocházejících z posázavského Kácova.[6] Motivem dalšího kachlu je jezdec na velbloudu. Místo nálezu není přesně identifikováno.[zdroj?]
Dne 30. května 2020 byla zahájena oprava hradního komplexu. Správa hradu nedoporučuje dočasně objekt navštěvovat. Rekonstrukce byla rozvržena na pětileté období.[7]
Stavební podoba
V. S. Šála ve své práci z roku 1878 uvádí, že „dosud uvidíš tu zeď ku skále přiléhající, 1° širokou a 8° dlouhou, na rozích malými báněmi opatřenou; i rozsáhlost tvrze, ne příliš velikou, posud poznáš.“[8]
Předpolí hradu, na kterém je pole a úzký pás lesa, se nachází nad terénní úrovní hradního jádra, ke kterému se prudce svažuje. Jádro bylo od svahu odděleno příkopem a dělilo se na dvě části. Přední část měla čtverhranný půdorys. Z její zástavby se částečně dochovala polookrouhlá věž, která zpevňovala čelní hradbu a část hradby na jihozápadní straně. Přední stranu chránil navíc parkán.[4] Ostatní stavby zanikly a z terénních reliktů je výrazný zejména pozůstatek studny nebo cisterny. Zadní část jádra se nachází na vrcholu skaliska a má tvar obdélníku. Dochovalo se v ní jen do skalního masívu zahloubené nároží.[5]
Písemná zpráva Eduarda Herolda z roku 1872 uvádí, že „na jedné skále viděti nepatrné zbytky okrouhlých základních zdí, nejspíše z hlásnice starého hradu kácovského; ostatní části hradu rozkládali se asi na prostoře vyvýšenější, která je nyní v role proměněna.“[9]
Horolezectví
Lokalita je využívána sportovci pro sportovní lezení po skále. Zdejší stěny nabízejí lezení v poměrně pevné skále ze sedmi výchozích bodů nazvaných Andrejka, Stěna Lajdáků, Kácovská Kráska, Velikonoční stěna, Vedle Velikonoční stěny, Hradní Zeď a Křídlo. Nejvyšší bod dosahuje výšky dvaceti metrů, průměrná výška je od třinácti do patnácti metrů.[10]
Pověst
Podle pověsti stával na hradě košenný most (most z košin a hatí), kterým se na druhou stranu přecházelo.[9]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-03-21]. Identifikátor záznamu 131114 : Pustý hrad, zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ BENEŠ, F. Dějiny městečka Kácova nad Sáz. Hlasy od Želivky a Sázavy. Roč. 1928–1929, s. 13.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Východní Čechy. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 726 s. Kapitola Kácov – tvrz, s. 187–188.
- ↑ a b c DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Kácov, s. 234–235.
- ↑ a b DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků. Střední Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2000. 207 s. ISBN 80-902873-0-1. Kapitola Kácov, s. 53–55.
- ↑ PAVLÍK, Čeněk. Velbloud z Posázaví. Muzejní a vlastivěná práce / Časopis Společnosti přátel starožitností. 2005, roč. 43, čís. 4, s. 232–236. ISSN 1803-1382.
- ↑ Hrad Kácov [online]. hradkacov.cz, 2020-05-30 [cit. 2020-05-30]. Dostupné online.
- ↑ ŠÁLA, V. S. Páni zboží Kácovského. Památky archaeologické a místopisné. 1878, roč. VII, s. 558–559.
- ↑ a b HEROLD, Eduard. Malebné cesty po Čechách. Naše řeky. I. Sázava. Světozor. Listopad 1872, roč. 6–7, čís. 44, s. 522.
- ↑ Kácov [online]. Lezec.cz [cit. 2018-01-06]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Kácov na Hrady.cz
- www.hradkacov.cz
- KROBOVÁ, Adriana. Kácov: Místo, kde odpoví jen archeologie [online]. Český rozhlas, 2012-11-04 [cit. 2017-09-10]. (Po stopách dávných hradů a tvrzí středních Čech). Vložené audio s citacemi Augusta Sedláčka a komentáři Tomáše Durdíka. Dostupné online.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Kácov_(hrad) |
