Kašubové

Kašubové Kaszëbi
Populace
500 000 (2002),[1] z toho 233 000[2] jako národnost (2011)
Jazyk(y)
kašubština
Náboženství
většina katolictví, menšina luteránství
Příbuzné národy
Pomořanští Slovinci, Lužičtí Srbové, Poláci

Kašubové (kašubsky Kaszëbi, polsky Kaszubi, německy Kaschuben) je západoslovanský národ (podle Poláků západoslovanská etnická skupina), která se odvozuje od Pomořanů osídlivších Gdaňské Pomoří i východní část Západního Pomoří. Dělí se na větší množství etnografických podskupin, které se liší kulturně i jazykově (seznam polských – kašubských pojmenování těchto podskupin: Bylacy – Bëlôcë, Gachy – Gôchë, Józcy – Józcë, lub Mucnicy – Mùcnicë, Krubanie – Krëbane, Lesacy – Lesôcë, Morzanie – Mòrzanie, Rybaki – Rëbôcë, Zaboracy – Zabòrôcë).

Vnímání Kašubů

V polské společnosti převládá vnímání Kašubů jakožto etnické podskupiny polského národa. Toto rozdělení značně komplikuje také definici celé skupiny Kašubů – podle sčítání lidu z roku 2002 se přihlásilo ke kašubské národnosti asi 5100 obyvatel (polská vláda tuto národnost neuznala a vyškrtla ji z oficiálních výsledků, podobně jako národnost slezskou). Většina Kašubů ovšem deklaruje sama sebe jako obyvatele národnosti polské a etnické příslušnosti kašubské, přičemž počet etnických Kašubů se odhaduje na 500 000. Kašubštinu z nich aktivně používá ovšem pouze asi 50 000 osob, asi 5 % Kašubů pak používá jako rodný jazyk němčinu. Průzkum provedený v letech 1986–1989 zjistil, že v Kašubsku bydlí 368 000 Kašubů a 119 000 Polokašubů.^[3]

Většina Kašubů žije v Kašubsku, malá část je rozptýlena po Polsku, významné diaspory existují v Německu, Kanadě a Spojených státech amerických.

Historie Kašubů

První známý výskyt pojmenování Kašubové v historických dokumentech pochází z 19. března 1238: v dokumentu papeže Řehoře IX. je zápodomořský kníže titulován jako duce Cassubie (kníže Kašubů). Na památku toho se v Pomoří řadu let slaví na 19. března Den jednoty Kašubů (Dzień Jedności Kaszubów). Barnim III. Veliký (1320-1368) oficiálně používal titul kníže Kašubů. V roce 1906 byl we Wdzydze Kiszewskie. Jeho tvůrci byli Izydor a Teodorę Gulgowští.

Vývoj Kašubů a jejich kultury byl značně ovlivněn tím, že se nacházeli v pohraniční oblasti, o kterou spolu po staletí zápasilo Polsko se Svatou říší římskou (resp. později Pruskem a Německem). Kašubské teritorium bylo v průběhu historie různě děleno, či obsazováno nebo dobýváno dotčenými státy, řada Kašubů ztrácela svoji kulturní identitu a podléhala germanizaci, či polonizaci, z části přirozené, části vynucené. Mnoho polských, pruských i německých vojevůdců mělo kašubské předky – řada z nich se ale ke svému původu nehlásila.

Kašubské národní hnutí má dlouholetou tradici, byť nenáleží k hlavnímu proudu Kašubsko-pomořského hnutí. Za slovanský národ odlišný od polského považoval Kašuby např. Florian Ceynowa, tuto myšlenku po něm převzali tzv. Zrzeszeńcy, kteří byli pro tyto své postoje perzekvováni ze strany komunistických úřadů. Ty je obviňovaly ze separatistických tendencí, šlo však o prefabrikovaná obvinění – kašubské národní hnutí nikdy neusilovalo o odtržení Kašubska od Polska, šlo mu jen o rozvoj kašubštiny a uchovávání tradic jejich národa.

Známí Kašubové

• Józef Borzyszkowski (* 1946) historik, politik
• Florian Ceynowa (1817–1881) politický aktivista, spisovatel, lingvista, a revolucionář
• Hieronim Derdowski (1852–1902) básník, humorista, novinář
• Konstantyn Dominik (1870–1942) římskokatolický biskup
• Jan Drzeżdżon (1937–1992) romanopisec
• Günter Grass (1927–2015) německý spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu
• Teodora Gulgowska roz. Fethke (1860–1959) malíř, spoluzakladatel prvního muzea pod širým nebem v Polsku
• Izydor Gulgowski (1874–1925) spoluzakladatel prvního muzea pod širým nebem v Polsku
• Franciszek Grucza (1911–1993) spisovatel, překladatel
• Stanisław Janke (* 1956) básník, romanopisec, překladatel
• Marian Jeliński (* 1949) překladatel, spisovatel
• Gerard Labuda (1916–2010) historik
• Aleksander Majkowski (1876–1938) autor, publicista, kulturní aktivista
• Marian Mokwa (1889–1987) námořní malíř, cestovatel, sociální aktivista
• Henryk Muszyński (* 1933) arcibiskup metropolita hnězdenský, polský primas
• Alojzy Nagel (1930–1998) básník
• Augustyn Necel (1902–1976) romanopisec
• David Shulist (* 1951) kulturní organizátor
• Jerzy Stachurski (* 1953) básník
• Danuta Stenka (* 1961) herečka
• Abdon Stryszak (1908–1995) profesor veterinárního lékařství
• Bernard Sychta (1907–1982) kněz, kašubský jazykovědec a etnograf
• Jón Trepczik (1907–1989) básník, píseň-spisovatel
• Donald Tusk (* 1957) historik, politik, ministerský předseda, předseda Evropské rady
• Józef Wojciech Gruba (* 1968) kněz, pallotin, fulnecký kaplan^[4]
  • Walter Hoeft, kněz popravený během 2. světové války^[5]

Významní badatelé zabývající se Kašuby

• Aleksander Hilferding
• Friedhelm Hintze
• Ryszard Kukier
• Friedrich Lorentz
• Krzysztof Celestyn Mrongovius
• Hanna Popowska-Taborska
• Stefan Ramułt
• Bożena Stelmachowska
• Bernard Sychta
• Aleksandr Hilferding

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kaszubi na polské Wikipedii.

Související články

• Kašubština
• Kašubsko

Literatura

• Janusz Kutta, Druga Rzeczpospolita i Kaszubi. 1920-1939, Bydgoszcz 2003, ISBN 83-86248-98-X
• Gerard Labuda, Kaszubi i ich dzieje, Gdańsk: Oficyna Czec, 1996, ISBN 83-904950-9-0.
• Gerard Labuda, Historia Kaszubów w dziejach Pomorza, Gdańsk: Instytut Kaszubski, 2006, ss. 535, ISBN 83-89079-54-2
• Jan Mòrdawsczi : Geografia Kaszub/Geògrafia Kaszëb. dolmaczënk: Ida Czajinô, Róman Drzéżdżón, Marian Jelińsczi, Karól Rhode, Gdańsk Wydawn. Zrzeszenia Kaszubsko-Pomorskiego, Gduńsk 2008.
• Cezary Obracht-Prondzyński, Kaszubi. Między dyskryminacją a regionalną podmiotowością, Gdańsk: Instytut Kaszubski, Uniwersytet Gdański, 2002, ISBN 83-914815-8-1 oraz ISBN 83-7326-044-7.
• Pomorze - Mała ojczyzna Kaszubów, Praca zbiorowa, Gdańsk 2000, Zrzeszenie Kaszubsko-Pomorskie, Instytut Kaszubski, ISBN 83-86527-11-0
• Rzeczpospolita Obojga Narodów, „Nowe Państwo“ nr 8/2003 - artykuł Jacka Borkowicza poświęcony fenomenowi odradzania się kaszubskiej tożsamości narodowej
• "Mamy prawo być narodem", "Nowe Państwo" nr 2/2004 - wywiad Andrzeja Talagi z wiceprezesem Zrzeszenia Kaszubsko-Pomorskiego Arturem Jabłońskim

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kašubové na Wikimedia Commons
• Kašubský konzulát v Česku Archivováno 25. 6. 2007 na Wayback Machine. mezinárodní sítě Kašubská liga
• Zrzeszenie Kaszubsko-Pomorskie
• Nasze Kaszuby
• Radio Kaszëbë
• Hlavní strana kašubské Wikipedie
• Kaszubia

Autoritní data	Biblio: b282a847-76e2-49bb-9c70-5d926e428a35 NKC: ph462062 LCCN: sh85071707 NLI: 987007541062705171