| Kamila Bártlová | |
|---|---|
| Narození | 5. února 1931 (93 let) Petrovice |
| Povolání | esperantistka |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Kamila Bártlová (* 5. února 1931, dříve Kamila Lampířová) je česká esperantistka a pedagožka.
Biografie
V roce 1952 po mateřské dovolené nastoupila v Okříškách na základní školu, kde ihned založila kroužek esperanta. Sama se esperantu věnovala po tom, co její matka zjistila, co je esperantu v třebíčské Borovině.[1][2]
Je učitelkou na základní škole v Okříškách u Třebíče, kde vede dětský esperantský kroužek. Se svými žáky se zúčastnila zahraničních exkurzí i dětských malířských soutěží (kde získala dvě mezinárodní ceny[1][3]). Její články o esperantu se několikrát objevily v místním tisku.
Pod dívčím jménem Lampířová publikuje své básně v češtině.
Básně
- Maminčina studánka
- Mamince
- V mírových ulicích světa
- Věčně Mírové nebe věčným milencům
- Hold polním květům
- Pouta
- Náš čas
- Já viděla jsem
- Pohár vítězství míru
- Úvaha filosofická
- Přibyslavský čaroděj
- Provolání matky
- Naše Vysočina
- Zachraňme život - mír - planeta
Některé z jejích básní se objevily ve Věstníku EK Praha.
Povídky
- Maminčina pohádková studánka (2011, povídky, v češtině a esperantu)
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kamila Bártlová na esperantské Wikipedii.
- ↑ a b KOPČÁKOVÁ, Lenka. Esperantu Kamila Bártlová učí okříšské děti již dlouhých pětašedesát let | Jihlavské listy | Noviny Kraje Vysočina. Jihlavské listy [online]. 2018-06-01 [cit. 2021-03-22]. Dostupné online.
- ↑ Esperantisté mají svou řeč. A také svoji známku. Třebíčský deník. 2008-01-07. Dostupné online [cit. 2021-03-22].
- ↑ BÁRTLOVÁ, Kamila. Esperanto v Okříškách. Psychologie Dnes [online]. Portál, 4/2005 [cit. 2021-08-02]. Dostupné online.
Externí odkazy
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Kamila_Bártlová |
