Kantikum

Termín kantikum (z lat. canticum - píseň) označuje v církevním kontextu (liturgickém, řídčeji biblistickém) biblickou pasáž z knihy jiné než knihy Žalmů, která má literární formu žalmu, nebo je přímo v biblickém textu označena jako text písňový/poetický, nebo je za takový považována, nebo je užívána v odpovídající liturgické funkci.

Podle částí bible, ze kterých jsou vybrána, se rozlišují kantika starozákonní, evangelijní a nověji také (až s liturgickou reformou do denní modlitby církve jako nový element zavedená) kantika novozákonní. Každá z těchto kategorií kantik má v západní liturgii specifickou funkci.

Kantika užívaná v římském ritu

Evangelijní kantika

jsou vybrána z prvních kapitol Lukášova evangelia.

• Lk 1, 68–79 (Kral, ČEP) - Zachariášovo kantikum (Benedictus)
• Lk 1, 46–55 (Kral, ČEP) - kantikum Panny Marie (Magnificat)
• Lk 2, 29–32 (Kral, ČEP) - Simeonovo kantikum (Nunc dimittis)

Starozákonní kantika

pocházejí z knih Starého zákona kromě knihy Žalmů.

Tradiční repertoáɾ římského breviáře (v pořadí podle dnů v týdnu)ː

• Dan 3, 57–88 (Kral, ČEP) - kantikum tří mládenců (deuterokanonický oddíl, v překladech založených na hebrejském kánonu chybí)
• Iz 26, 9–10 (Kral, ČEP)
• Iz 38, 9–20 (Kral, ČEP) - modlitba Ezechiášova
• 1Sam 2, 1–10 (Kral, ČEP)
• Ex 15, 1–19 (Kral, ČEP) - Mojžíšova píseň
• Abk 3, 1–19 (Kral, ČEP)
• Dt 32, 1–43 (Kral, ČEP)

Další starozákonní kantika byla do breviáře přibrána reformou za pontifikátu Pia X. (1912)^[1] a opět po Druhém vatikánském koncilu (pro úplný výčet viz rejstřík kantik na konci každého svazku breviáře).

Mnišské oficium má repertoár bohatší o kantika pro závěrečný nokturn nedělního a svátečního matutina.^[2]

Novozákonní kantika

pocházejí z knih Nového zákona kromě evangelií.

• Flp 2, 6–11 (Kral, ČEP)
• Zj 19, 1–7 (Kral, ČEP) (volnější výběr veršů)
• 1Petr 2, 21–24 (Kral, ČEP)
• Ef 1, 3–10 (Kral, ČEP)
• Zj 4, 11 – 5, 12 (Kral, ČEP) (výběr veršů)
• Kol 1, 12–20 (Kral, ČEP)
• Zj 11, 17 – 12, 12 (Kral, ČEP) (výběr veršů)
• Zj 15, 3–4 (Kral, ČEP)
• 1Tim 3, 16 (Kral, ČEP)

Některé pokoncilní varianty rozložení žaltáře pro mnišské oficium používají jako novozákonní kantika i další texty.^[3][4]

Liturgická funkce

Římský ritus

Tři evangelijní kantika se zpívají každodenně a představují nejslavnostnější moment dané hodinky - Benedictus v ranních chválách, Magnificat v nešporách a Nunc dimittis v kompletáři.

Jedno starozákonní kantikum se každodenně zpívá v rámci psalmodie ranních chval.

V mnišském oficiu se ze starozákonních kantik skládá také psalmodie posledního nokturnu nedělního a svátečního matutina.^[2] Od liturgické reformy je podobné uspořádání pojato jako volitelný prvek i do římského oficia, kde se může modlitba se čtením slavit jako tkzv. prodloužená vigilie, rozšířená o druhý nokturn, jehož psalmodie se skládá ze tří starozákonních kantik.

Jedno novozákonní kantikum se od liturgické reformy každodenně zpívá v rámci psalmodie nešpor.

Východní rity

Termín kantikum se v češtině používá jen v rámci západní liturgické terminologie, ale řada odpovídajících biblických textů se užívá i ve východních liturgiích, např. v byzantském ritu jako tkzv. ódy v rámci kánonu.

Odkazy

Reference

Literatura

• MALINA, Bedřich. Dějiny Římského breviáře. Praha: Vyšehrad, 1939. 415 s. Dostupné online. S. 175n. 
• Český slovník bohovědný. Svazek 2. Bascath-církevní rok. Praha: Cyrillo-Methodějská knihtiskárna a nakladatelství V. Kotrba, 1916. Dostupné online. S. 690. Hesla "cantica maiora", "cantica minora". 
• KOPEČEK, Pavel. Fundamentální liturgika. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2020. 448 s. ISBN 978-80-244-5906-6. S. 221n. 
• Všeobecné pokyny k Denní modlitbě církve, čl. 136-139.

Související články

• Žalm
• Chvalozpěv
• Denní modlitba církve

Externí odkazy

• Radek Tichýː Liturgika na dobrou nocː Evangelní kantika (záznam online přednášky, 3. 6. 2020)