| Kapan Կապան | |
|---|---|
 Pohled na horu Khustup z Kapanu | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 39°12′ s. š., 46°24′ v. d. |
| Nadmořská výška | 750–1050 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+04:00 |
| Stát | Arménie Arménie |
| provincie | Sjunik |
  Kapan | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 36 km² |
| Počet obyvatel | 46 600 |
| Hustota zalidnění | 1 294,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Artur Atayan |
| Vznik | 19. století |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kapan (arménsky:Կապան); dříve známé jako Ghapan, Ghap’an, Kafin, Kafan, Katan, Qafan, Zangezur nebo Madan je hlavní město arménské provincie Sjunik (marz). Město se nachází 316 km od Jerevanu.
Etymologie
Slovo Kapan pochází z arménského slovesa kapel (կապել), což znamená "zamknout" a odkazuje na starý arménský výraz pro údolí obklopené pohořími. [1]
Geografie
Kapan je největší město v jižní Arménii. Leží na východě provincie Sjunik v údolí Ochči na svazích pohoří Zangezur. Jižně od města je hora Khustup (3206 m).
Historie
O oblasti kolem Kapanu jsou první zmínky z 5. století. V 10. století se zde princ Smbat II přesunul a založil Sjunikh, nebo také království Bahkskoe a jmenoval se králem v roce 970. Město je spojeno se jménem Davit Bek, arménským vůdcem z 18. století, který bojoval proti turecké a perské okupaci v Sjunikhu. Jeho osvobozující kampaň s hrstkou statečných mužů začala v roce 1722 a přilákala tisíce dobrovolníků, kteří Sjunikh osvobodili.[2] Blízko Kapanu je hrad ve kterém Bek zemřel v roce 1728.
Kapan jako město vzniklo v 19. století spojením několika vesnic.
Ekonomie
S populací okolo 35 000 se Kapan snaží vyrovnat s následky horno-karabašské války a postsovětskou společností. Nicméně jsou zde známky růstu a vývoje. Kapan je hlavně důlní město, proto jeho perské jméno za dynastie Kádžár bylo معدن (Ma'dan, znamenající "důl"). Kapanský průmysl je závislý na nově zprivatizovaných zásob kovů. Ale rozvíjejí se i ostatní služby jako textilní a nábytkářský průmysl, chov zvířat v obchodním měřítku.
Kapan byl a stále zůstává centrem produkce mnoha neželezných kovů. Komerční využití zdejších zdrojů začalo v roce 1890. Arménští podnikatelé a francouzští důlní inženýři získali povolení pro stavbu měděných dolů a továren pro zpravování měděné rudy ve městě.
Památky
- Vahanavankský klášter
- Pevnosti Baghaberd a Halidzor .
- klášter Tatev - Tento klášter nacházející se severozápadně od Kapanu byl založen v 9. století.
- Socha Davita Beka.
- Kapanská akademie umění
- Kapanské archeologické a národopisné muzeum
- Kapanské divadlo
Doprava
Město je spojeno s Íránem silnicí. Ke konci roku 2008 byla silnice přestavěna mezi Kapanem a městy Kadžaran a Meghri. Z města vede jen nepoužívaná železnice Kapan-Zangilan-Mindživan.
Před válkou o Náhorní Karabach bylo ve městě malé letiště používané pro letadla YAK-40 a AN-14. Jiné nejbližší letiště leží 62 km severně.
Sport
- Gandzasar FC - fotbalový klub
Významní lidé
- Tatoul Markarian - Arménský velvyslanec ve Spojených státech
Partnerská města
Reference
- ↑ Western Armenian Dictionary & Phrasebook: Armenian-English/English-Armenian (Hippocrene Dictionary and Phrasebook). 2006. p. 86
- ↑ Капан [online]. www.abp.am [cit. 2009-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-05. (Russian)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kapan na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Kiesling, Rediscoving Armenia, p. 100-102, available online at the US embassy to Armenia's website
- Report of the results of the 2001 Armenian Census National Statistical Service of the Republic of Armenia
- World Gazeteer: Armenia[nedostupný zdroj] – World-Gazetteer.com
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Kapan |
