| Kapucínský klášter | |
|---|---|
.jpg) | |
| Lokalita | |
| Stát | Česko Česko |
| Místo | České Budějovice 1 |
| Ulice | Kněžská |
| Souřadnice | 48°58′27,84″ s. š., 14°28′35,83″ v. d. |
 | |
| Odkazy | |
| Kód památky | 32142/3-774 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kapucínský klášter v Českých Budějovicích, zřízený z podnětu královny Anny Tyrolské, fungoval od roku 1615 (respektive 1620) do josefínských reforem 1788. Mimo konvent v areálu vznikl kostel svaté Anny a krypty využívané k pohřbívání členů řádu.
Historie
Kapucíni ve městě působili od roku 1614. Dne 9. července 1614 byla uzavřena dohoda mezi kvardiánem kapucínské komunity, zpovědníkem královny Anny Tyrolské, páterem Cherubinem a městskými radními o zajištění pozemků. Na základě dohody byly pro stavbu zvoleny městem odkoupené pozemky v současné Kněžské ulici, kde od požáru (1579[1] nebo 1597[2]) stály ruiny měšťanských domů. Dne 1. nebo 30. června 1615 začaly stavební práce. Z pozemků po devíti domech byly odstraněny ruiny, čímž vznikl prostor pro konvent, kostel svaté Anny i rozsáhlou klášterní zahradu. Klášter byl dostavěn roku 1620 a slavnostně vysvěcen 1. 2. 1621 pražským arcibiskupem Janem Loheliem. Původně v něm působilo 18 bratří. V průběhu třicetileté války posilovali českobudějovičtí kapucíni moc katolické církve například tím, že dne 2. 5. 1629 pálili na veřejnosti zabavené zakázané knihy.[3] V roce 1641 byl klášter částečně poškozen velkým požárem Českých Budějovic, ale kostel zůstal nezasažen. 1709 byla přistavěna nová kaple.
O zrušení kláštera rozhodl 31. prosince 1786 Josef II., uzavřen byl 16. 7. 1788.[1] Objekt konventu v letech 1803-1950 sloužil jako kněžský seminář, od r. 1991 v něm sídlí Teologická fakulta Jihočeské univerzity. Klášterní kostel svaté Anny byl po určitou dobu využit jako sýpka, od roku 1988 jako koncertní síň Otakara Jeremiáše.
Krypta
Během přestavby kostela na koncertní síň na konci 80. let 20. století byla v podzemí objevena do té doby neznámá konventní krypta ze 17. století.[1] Asymetricky umístěný sloup a dispozice prostory potvrzují domněnku, že krypta vznikla ze sklepů jednoho z vyhořelých domů, na jejichž parcelách klášter vznikl. Kostry v kryptě ležely na zádech, ruce měly složené na prsou a hlavu podloženou cihlou. Ani na jedné nebyly nalezeny zbytky oděvů (důvody absence oblečení nejsou známé). Ostatky pocházely z let 1621 až 1786.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c THOMA, Juraj. kapucínský konvent u kostela svaté Anny [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2021-01-06]. Dostupné online.
- ↑ a b SCHINKO, Jan. Místo pro Seminární náměstí možná udělal požár. Českobudějovický deník [online]. Vltava Labe Media, 2009-05-30 [cit. 2021-01-07]. Dostupné online.
- ↑ náboženské poměry | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. www.encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2024-06-08]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kapucínský klášter na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Kapucínský_klášter_(České_Budějovice) |
