| Karel Ludvík Klusáček | |
|---|---|
 ak. malíř Karel Ludvík Klusáček | |
| Narození | 26. října 1865 nebo 25. října 1865 Polná Rakouské císařství  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 21. února 1929 (ve věku 63 let) Praha Československo  Československo |
| Povolání | malíř, ilustrátor a kulturní pracovník |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel Ludvík Klusáček, též známý pod jménem Karel Ladislav Klusáček (26. října 1865, Polná[1] – 21. února 1929, Praha[2]), byl český malíř, ilustrátor a básník.
Život a tvorba
Karel Ludvík Klusáček se narodil v Polné 26. října 1865. Malířství studoval na Akademii u profesorů A. Lhoty a Pirnera, ale vzorem mu byl Mikoláš Aleš. Ilustrace v jeho stylu zveřejňoval v časopisech Paleček, Ruch, Švanda dudák, Zlatá Praha a Světozor. Ve své době se proslavil obrazem Bouře v Praze po stětí Jana Želivského. Záhy se zařadil mezi významné malíře přelomu 19. a 20. století, v roce 1913 se podílel na výzdobě divadelního sálu slavného náchodského hotelu Beránek. Jeho malby zdobí schodiště bývalé Zemské banky na Příkopech, pro strop Městského muzea v Praze vytvořil alegorickou kompozici Praga caput regni a řadu dalších kompozic. Jako zdatný ilustrátor doprovázel například dílo Královské pohádky. Pro hořovický zámek vytvořil cyklus olejů.
Byl členem SVU Mánes v letech 1896–1900[3], s neutuchajícím nadšením se stal organizátorem kulturního života, byl redaktorem Volných směrů po první tři ročníky 1897–1899. Později se sblížil s Jednotou umělců výtvarných a do roku 1902 se zařadil k těm, kteří zakládali jejich měsíčník Dílo.
V osmdesátých letech na sebe upozornil vynikajícími kartony, které byly často předlohou pro sgrafitové výzdoby fasád. Dobová kritika ho považovala za všestranného malíře. Ukázal se i jako prozíravý památkář stal se zachráncem starobylého malebného renesančního domu U Vejvodů v Jilské ulici v Praze, který zakoupil. Stal se aktivním členem Klubu Za starou Prahu, v rodné Polné se angažoval při adaptaci hradu na muzeum. Byl činný i literárně.[zdroj?]
Rodinný život
Dne 1. září 1896 se oženil s Mariannou, rozenou Jeráčkovou (1878—??) z Lužan (okr. Jičín).[4] V roce 1901 se jim narodila dcera Marie.[5]
Koncem života jeho aktivity pro záchvatu mozkové mrtvice polevily a 21. února 1929 podlehl zápalu plic. Po zpopelnění byla urna s jeho popelem uložena na polenském hradě.
Dílo
Kutná Hora
Ve velké zasedací síni Vlašského dvora v Kutné Hoře se nacházejí dva obrazy Karla Ladislava Klusáčka provedené na omítce. Vydání Dekretu kutnohorského a Volba Vladislava za krále českého. Klusáčka doporučil místní radě vrchní stavební rada Josef Hlávka, když byl požádán, vedle spolupráce na restauraci Vlašského Dvora, také o spolupráci na tomto úkolu. Hlávkovi se podařilo získat i garanty Klusáčkovy práce, a to jak po stránce umělecké, tak historické. Jména jsou to zvučná: Alois Jirásek, Mikoláš Aleš a Maxmilián Pirner. Všichni včetně Hlávky se vyjádřili při slavnostním otevření zasedací síně roku 1900, že Klusáček zvládl oba obrazy – po umělecké i historické stránce – velmi pečlivě a suverénně. Obdržel odměnu šest tisíc zlatých a něco nádavkem od Josefa Hlávky.
Klatovy
Hlávka doporučil Klusáčka též na realizaci maleb při restaurování děkanského chrámu Narození Panny Marie v Klatovech. Ten byl restaurován, s několikaletou přestávkou, v letech 1898–1909. Výzdobu podle Klusáčkových návrhů provedl Josef Bosáček.[6]
Praha
K hlavním realizacím Uměleckoprůmyslové školy pro Světovou výstavu v Paříži roku 1900 patřilo vybavení vzorového interiéru nábytkem a dekorací včetně oltáře. Soubor těchto exponátů byl oceněn stříbrnou medailí. Klusáček do něj dodal návrhové kartóny s postavami českých světců pro oltářní retábl. Poprvé se zde svatí Ludmila, Václav a Vojtěch objevují ve stylu secesního symbolismu jako asketičtí a prostí poutníci na cestě.
Ilustrace
- Královské pohádky (veršem a kresbou vypravují Bohumil & Karel Klusáček, Praha, Tiskem a nákladem Edvarda Grégra, 1897)
- Z české kroniky (obrázky zlatých i těžkých chvil národa našeho. Kniha 1, Báječná doba dějin českých / mládeži české vybral Antonín Kamarýt, s 27 obrázky od M. Alše, F. Hetteše, K. Klusáčka a j., V Praze, A. Wiesner, 1899)
- Píseň o činu (zpívá František Serafinský Procházka, ilustroval K. L. Klusáček, Praha, Otto, 1902)
- Santa Lucia (román, Vilém Mrštík, ilustroval Karel L. Klusáček, V Praze, Nakladatelské družstvo Máje, 1903?)
- Deset pohádek o svatém Petrovi (napsala Božena Němcová, kreslil Karel L. Klusáček, Praha, Unie, 1917)
- Deset pohádek o svatém Petrovi (Božena Němcová, ilustroval Karel L. Klusáček, Praha, Toužimský a Moravec, 1996)
Galerie
-
Ilustrace pohádky, Obři -
Volba Vladislava králem na Horách Kutných -
Sv. Ludmila, Václav a Vojtěch, 1900
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých hlavního magistrátu, sign. MAG Z7, s. 22
- ↑ Řádní členové Spolku výtvarných umělců Mánes od generace zakladatelů do dnešních dnů
- ↑ Matrika oddaných, sv. Vojtěch, 1895-1905, snímek 43
- ↑ Policejní přihlášky, Praha, Klusáček Karl
- ↑ EGERMAIER, Jiří. Zapomenutý Josef Bosáček a jeho galerie pod širým nebem. Písek: IRES & Prácheňské nakladatelství, 2004. ISBN 80-86566-24-2.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Ludvík Klusáček na Wikimedia Commons 
Autor Karel Ludvík Klusáček ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Ludvík Klusáček
- Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914, Klusáček Karl (1865)
- Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Klusáček Karel (1865)
- Karel Ludvík Klusáček v informačním systému abART
| Předseda SVU Mánes | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Stanislav Sucharda |
1899–1900 Karel Ludvík Klusáček |
Nástupce: Stanislav Sucharda |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Klusáček |
