Karlštejn | |
---|---|
Lovecký zámek Karlštejn (rok 2006) | |
Účel stavby | |
zázemí pro lovce, správa majetku panství, lesovna | |
Základní informace | |
Sloh | pozdní baroko |
Výstavba | 1770–1775 |
Přestavba | 1825 (lesovna) 1967–1972 (rekreační objekt) 2014–2020 (renovace zámeckého areálu) |
Stavebník | Filip Kinský (Kinští) |
Další majitelé | Thurn-Taxisové, Československá republika |
Současný majitel | GLACIS FORTE, akciová společnost, Praha, |
Poloha | |
Adresa | Karlštejn 1, Svratouch, Česko![]() |
Souřadnice | 49°42′52,21″ s. š., 16°3′50,42″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 18335/6-994 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Web | zamek-karlstejn.cz |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karlštejn je původně lovecký zámek postavený v letech 1770 až 1775 ve stylu středoevropské architektury pozdního baroka,[1] s trojkřídlým zámeckým pavilonem a samostatně stojícími hospodářskými budovami, také označován jako rokokový,[2] od roku 1958 kulturní památka v sídelní lokalitě Karlštejn, části obce Svratouch, v rámci administrativně správním v okrese Chrudim náležejícím do Pardubického kraje na území České republiky.
Zámek je vybudován na jihozápadním okraji terénní plošiny v nadmořské výšce 780 m, ve vrcholové části kopce s výškovým bodem Karlštejn (783,4 m n. m.)[3] v přírodní oblasti Žďárských vrchů. Zámecký objekt s budovami a nádvořím vykazuje přísnou souměrnost typickou pro architekturu v barokním slohu.[4] Jednopatrový hlavní zámecký pavilon se dvěma přízemními křídly je čelem orientován přibližně k severovýchodu, odvrácená strana objektu nad strmým úbočím vrchu k jihozápadu, boční křídla s přístavbami zakončenými půlkruhovou vnější zdí pak k severozápadu a jihovýchodu.
V krajině nad Svratouchem byla vytvořena kompozice českého baroka se zámeckým areálem. Do zámeckého pavilonu je začleněna v přístavbě jihovýchodního zámeckého křídla původní malá sakrální stavba na místě postavená dříve – kaple sv. Jiljí se střešní kupolí a výškově dominantní věžičkou zvoničky se stříškou typu helmice, na níž je vztyčen křížek. Zámecké objekty charakterizují výrazné plastické tvary, omítané zdivo se světlými silnými maltovými pásy, vyznačujícími zděná pole s kontrastní vínově červenou barvou fasády.
Stavbu původního, tzv. lovčího zámku zadal hrabě Filip Kinský (1741–1827) z šlechtického rod Kinských, v jejichž majetku zůstal zámek do roku 1823, poté byl získán německým (bavorským) knížecím rodem Thurn-Taxis, po roce 1945 byl majetek zkonfiskován československým státem. Ve druhé polovině 20. století se v objektu postupně vystřídalo více uživatelů, po roce 1989 se objekt dostal do soukromého vlastnictví. V letech 2014 až 2020 byl zámek renovován a od července 2020 je přístupný veřejnosti.[5]
Geografie
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e5/Karl%C5%A1tejn_%28z%C3%A1mek%29%2C_CZ140506-184.jpg/256px-Karl%C5%A1tejn_%28z%C3%A1mek%29%2C_CZ140506-184.jpg)
Zámecký areál se nachází na katastrálním území Svratouch, zhruba 2,1 km na jihovýchod (111°) od silnice II/354 v centrální části obce Svratouch, s odbočkou (rozcestník) na místní komunikaci vedoucí před zámecký objekt v sídelní lokalitě Karlštejn.
Přibližně ve stejné vzdálenosti východně od města Svratky, na náměstí 9. května rozcestník červeně značené turistické trasy k loveckému zámku Karlštejn, vedené svahem stejnojmenného vrchu, také okrajem golfového hřiště (Golf Club Svratka 1932).
Zámecký areál se nachází ve vrcholové části kopce nazývaného podle výškového bodu Karlštejn (až 784 m n. m. dle vrstevnicové mapy). Zhruba 1500 m severně od vrcholu probíhá rozvodí Černého a Severního moře. Lokalita je situována v geomorfologickém okrsku Borovský les a je součástí Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.
V prostorově souměrném architektonickém komplexu objektů zdůrazněné přesně osově umístěné zámecké pavilony a hospodářské budovy, čestný dvůr s cestami a napojením zámeckého areálu na okolní krajinu v romantickém prostředí (stromová alej, rybník, vodní prameny – studánky Zámecká, Hraběnčina, Knížecí, obory s lovnou zvěří – již zrušená jelení Stará obora a obora Karlštejn pro černou zvěř, lesní lokality se skalními výchozy – v současnosti přírodní památka Zkamenělý zámek (v 18. až 19. století nazývaná též Starý Karlštejn, přesněji uváděn Karštejn).[6]
Filmařská lokace
Zámecký areál bývá využit filmaři – byly zde natáčeny scény pro československý film Temno, pohádku O kominickém učni a dceři cukráře a také pro některé díly českého televizního seriálu Četnické humoresky.
Historie
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/da/Karl%C5%A1tejn_%28z%C3%A1mek%29%2C_CZ140506-194.jpg/256px-Karl%C5%A1tejn_%28z%C3%A1mek%29%2C_CZ140506-194.jpg)
První stavbou v místě zámeckého areálu byla snad kaple sv. Jiljí, rok žehnání (benedikce) není znám, oltář svěcen v roce 1708 (pravděpodobně však do kaple přemístěn).[1] Malou sakrální stavbu měla nechat vybudovat Františka Rosalie Beatrix (1684–1714), hraběnka rodu Berků z Dubé, která v roce 1706 zdědila rychmburské panství,[6] jehož součástí byl kopec nad vesnicí Svratuch (dnes Svratouch). Zemřela jako bezdětná vdova (manžel Vilém Leopold ze Vchynic, rod Kinští, zemřel v roce 1709). Majetek po hraběnce Františce Rosalii Beatrix zdědil v roce 1714 její bratr Václav Albrecht, hrabě z Vrbna.
V roce 1718 koupil rychmburské panství Václav Norbert Oktavián ze Vchynic (1642–1719), panství se tak dostalo do vlastnictví rodu Kinských. V rámci dědických práv a také rodových zvyklostí postupně přešel na Marii Augustinu (1751–1763), předčasně zesnulou, následně na Filipa Kinského (1742–1827). Ten v roce 1770 zadal stavbu tzv. lovčího zámku a v roce 1776 byl zámecký areál dokončen[6] (jiné zdroje uvádí již rok 1775).[1]
Do zámeckého komplexu byla zabudována původní kaple sv. Jiljí (patron lesů aj.). Zámecké pavilony jsou v trojkřídlém uspořádání do tvaru podkovy, dominantní je jednopatrový střední pavilon s dvojitou valbovou střechou, ostatní objekty jsou přízemní (dvě samostatně stojící původně hospodářské budovy, také s konírnami). V roce 1784 byl na zámku zřízen úřad pro správu železných hutí, později sklářských hutí a dalších aktivit v oblasti (těžba dřeva, pěstování lnu, aj.).
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c1/Karl%C5%A1tejn_%28z%C3%A1mek%29%2C_CZ140506-195.jpg/255px-Karl%C5%A1tejn_%28z%C3%A1mek%29%2C_CZ140506-195.jpg)
Zámek sloužil také jako zázemí pro honitbu – v roce 1787 byly v lesních lokalitách na severovýchod od zámku zřízeny obory pro lovnou zvěř, k zámku náležela v lesích severně od Svratouchu tzv. Stará obora (nad Krounou) s jelení zvěří (zrušena v roce 1805) a ve směru k Čachnovu obora pro černou zvěř (zrušena v roce 1825).
Roku 1823 rychmburské panství včetně loveckého zámku Karlštejn koupil německý knížecí rod Thurn-Taxis, prvním majitelem byl Karel Alexandr (1770–1827),[6] Zámek byl využíván pro účely správy okolních lesů až do konce druhé světové války, poté byl majetek zkonfiskován československým státem.
V roce 1958 se zámek stal chráněnou kulturní památkou a byl zařazen do památkového katalogu Národního památkového ústavu České republiky.[1] V popisu nemovité kulturní památky z roku 1964 je zmíněn v kapli také dřevěný oltář s vyobrazením tří světců, sv. Jiljí, sv. Eustacha a sv. Huberta, svěcený roku 1708 opatem kláštera Hradiště na Moravě (zrušený 1784), v roce 1708 v klášteře opatem Norbert Želecký z Počenic (1649–1709).
Ve druhé polovině 20. století zámek střídal uživatele objektu, v krátkém časovém úseku například TJ Spartak Svratka a Klub československých turistů.[7]
V období socialistického Československa zámek sloužil také k rekreačním účelům; postupně byl v majetku národních podniků Kras Brno a Oděvní podnik Prostějov, v letech 1967–1972 upravován podnikem pro rekreační a školící účely, po roce 1989 přešel do držení akciové společnosti OP Prostějov Profashion a v roce 2008 byl nabídnut k prodeji.[8] Koupí přešel do vlastnictví akciové společnosti GLACIS FORTE, Praha.[9] V letech 2014 až 2020 byly zámecké objekty stavebně renovovány,[10] areál nově upraven a od 3. července 2020 zpřístupněn veřejnosti s poskytováním vybraných služeb.[5]
Popis
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/23/Karl%C5%A1tejn_%28z%C3%A1mek%29%2C_CZ140506-193.jpg/255px-Karl%C5%A1tejn_%28z%C3%A1mek%29%2C_CZ140506-193.jpg)
Zámecké objekty a nádvoří v kompozici geometricky (osově) řešené, zámecké pavilony v trojkřídlé dispozici (tvar podkovy), zděné a přísně symetrické, typické pro barokní architekturu. Orientace zámeckého areálu a průčelí hlavního jednopatrového zámeckého pavilonu s tříosým rizalitem a dvojitou valbovou střechou přibližně k severovýchodu (25°).
Kolmo na podélnou osu hlavního zámeckého pavilonu tzv. čestný dvůr, v jihozápadní části jednopatrový střední zámecký pavilon, k němu přiléhají na severozápadě a jihovýchodě přízemní boční křídla – zámecké pavilony kratší stranou, na ně navazují již vně nádvoří přístavby s půlkruhovým zakončením vnější zdi.
V přístavbě jihovýchodního křídla původně kaple, nad ní výškově dominantní osmiboká věžička zvoničky (původně snad šestiboká, dle popisu nemovité kulturní památky v roce 1964)[1] se stříškou v podobě helmice a vztyčeným křížkem. V severozápadním bočním křídle se dříve nacházela kuchyně.
Na severovýchodní straně čestného dvora tvoří nároží zámeckého areálu dvě hospodářské budovy, původně také s konírnou, oddělené od zámeckého pavilonu stavební prolukou s oplocením, způsobem stavebního uspořádání typické pro baroko. Mezi hospodářskými objekty v severovýchodní části nádvoří tři plotová pole s kovanou mříží, prostřední tvoří dvoukřídlá brána vjezdu na zámecké nádvoří.
Mezi hospodářskou budovou a zámeckým pavilonem na každé straně nádvoří (severozápadní a jihovýchodní část) také tři plotová pole s kovanou mříží, v prostředním branka.
Členění zámeckého areálu je rozvrženo do kříže (SV – JZ a SZ – JV), osová souměrnost zvýrazněna dlážděnými cestami nádvoří, v podélném směru (SV – JZ) spojuje hlavní cesta vchod v čele středního pavilonu s vjezdem do zámeckého areálu (brána od příjezdové komunikace). V kolmé ose na hlavní cestu, ve stavební proluce mezi křídly zámeckého pavilonu a hospodářskými budovami (SZ – JV), směřují cesty k bočním brankám v oplocení s kovanou mříží.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/07/Karl%C5%A1tejn_%28z%C3%A1mek%29%2C_CZ140506-198.jpg/256px-Karl%C5%A1tejn_%28z%C3%A1mek%29%2C_CZ140506-198.jpg)
Plotová pole včetně vjezdové brány jsou osazená mezi zděné hranolové pilíře, na nich po straně zámeckého areálu původně kamenné vázy, u vjezdu pískovcové skulptury, pravděpodobně ve stylizovaném postavení koně. Na nádvoří symetricky vysázené a ve vzrůstu tvarované dřeviny, ve 20. století na dvoře vybudováno stylové ohniště, nad ním zavěšená lucerna.
Podélná osa hlavního zámeckého pavilonu se dvěma křídly a na ně navazujícími přístavbami je dlouhá zhruba 56 m a člení se na 18 m dlouhý střední pavilon, po obou stranách s 11 m širokými bočními křídly a na ně navazujícími 8 m dlouhými přístavbami.[11] Stavba má půdorys sestávající z několika osově souměrných geometrických prvků.[4]
Nad maximální šířku (asi 40 m) zámeckého nádvoří, omezenou plotovými díly mezi budovami, předsazeny směrem k severozápadu a k jihovýchodu přístavby bočních křídel (přibližně o 8 m). Přístavby stavebně propojené v kolmé ose na střed delší strany bočních křídel středního zámeckého pavilonu. Vnější zeď přístavby půlkruhovitě zakončená (poloměr cca 4 m), na přístavbách střešní konstrukce v podobě kopule (též kupole).
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fd/Karl%C5%A1tejn_%28z%C3%A1mek%29%2C_CZ140506-192.jpg/146px-Karl%C5%A1tejn_%28z%C3%A1mek%29%2C_CZ140506-192.jpg)
Vjezd do nádvoří od severovýchodu, na zámecký komplex navazuje krajinná kompozice se stromovou alejí vysázenou ve směru lesní lokality, podél cesty klesající na severovýchodním svahu vrchu Karlštejn směrem k Čachnovu, původně k oboře pro černou zvěř. V současnosti zbytky stromové aleje v délce asi 120 m k hrázi plochou malého rybníku, vybudovaného v prameništi zdrojnice potoka Brodek (severovýchodně od zámeckého areálu).[11]
Na jihozápadní, odvrácené straně středního zámeckého pavilonu (vně zámeckého areálu) dvouosý rizalit se dvěma vstupy do objektu z nízké terasy, před ní vybudován ve 20. století bazén na okraji zalesněného strmého srázu. Jihovýchodně od zámeckého areálu technické zázemí pro vytápění objektů. Směrem k severozápadu vedena místní komunikace sídelní lokalitou Karlštejn do obce Svratouch, lesní cesta severovýchodním směrem k vesničce Čachnov (část obce Krouna).
Vnitřní dispozice a vybavení stavebních objektů jednotlivými vlastníky v průběhu času účelově stavebně upravovaná. Situační popis zámeckého objektu a navazující krajiny se vztahuje k roku 2014, před zahájením stavebních úprav a renovace zámeckého areálu.
Turistika
Před zámeckým areálem ukončena místní komunikace (po ní cyklistická trasa 4120) z obce Svratouch.[12] V turistické mapě Žďárské vrchy (mapový list č. 48), vydané Klubem českých turistů, uveden zámek jako rokokový.[2] V prodeji turistická známka č. 756,[13] zámek pro veřejnost přístupný (restaurace, ubytování, galerie).[5]
K zámeckému areálu vedou dvě značené turistické trasy, před zámkem turistický rozcestník Karlštejn. Červená trasa v úseku Svratka – Karlštejn – přírodní památka Rybenské Perničky – Pustá Rybná, modře značená v úseku Čachnov – Karlštejn – přírodní památky Zkamenělý zámek, Milovské Perničky – přírodní rezervace Čtyři palice – Křižánky.[2]
Galerie
-
Přístavba s kaplí, nad kupolí dominantní osmiboká věžička se stříškou v podobě helmice (stav rok 2014)
-
Vlevo část hospodářské budovy zámeckého areálu při pozemní komunikaci směrem k obci Svratouch
-
Turistický rozcestník Klubu českých turistů před zámeckým areálem
-
Informační tabule a turistická mapa na začátku aleje u loveckého zámku Karlštejn
-
Část původní aleje podél cesty vedoucí od zámeckého areálu k lesní lokalitě ve směru na Čachnov
-
Plochou malý rybník na konci aleje, u lesní lokality severovýchodně od zámeckého areálu
-
Stavební renovace loveckého zámku Karlštejn, pohled od jihovýchodu (rok 2018)
-
Hlavní zámecký pavilon a jihovýchodní křídlo s přístavbou zámecké kaple po renovaci (rok 2019)
-
Osmiboká zvonička s křížkem nad zámeckou kaplí po renovaci (rok 2019)
-
Hlavní vstup z čestného nádvoří do zámeckého pavilonu, stav po renovaci (rok 2019)
-
Lovecký zámek Karlštejn, hlavní vjezd a vstup na čestné nádvoří, po renovaci (rok 2019)
-
Lovecký zámek Karlštejn po renovaci (2014–2020) otevřen v červenci 2020 veřejnosti (služby).
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e Národní památkový ústav České republiky. Památkový katalog: lovecký zámeček Karlštejn [online]. [cit. 2018-05-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c Klub českých turistů. Turistická mapa: Žďárské vrchy. 6. vyd. Praha: Trasa, 2013. ISBN 978-80-7324-370-8. Mapový list 48, měřítko 1:50 000.
- ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa Česka: zámek Karlštejn a okolí [online]. [cit. 2018-05-21]. Dostupné online.
- ↑ a b Národní památkový ústav České republiky. Geoportál NPÚ: zámek Karlštejn [online]. [cit. 2018-05-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c Lovecký zámek Karlštejn [online]. [cit. 2020-07-14]. Dostupné online.
- ↑ a b c d SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého, díl první (Chrudimsko). Praha: Knihtiskárna Františka Šimáčka, 1882. 260 s. Dostupné online. S. 88.
- ↑ Obec Svratouch: Historie Karlštejna [online]. [cit. 2018-05-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-27.
- ↑ Pardubický deník: Lovecký zámeček Karlštejn u Svratky je na prodej [online]. VLTAVA LABE MEDIA a. s. [cit. 2018-05-21]. Dostupné online.
- ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Katastr nemovitostí: k. ú. Svratouch, část Karlštejn, stavební objekt č. p. 1 [online]. [cit. 2018-05-21]. Dostupné online.
- ↑ iDNES.cz: Na zámečku Karlštejn začala rozsáhlá rekonstrukce, bude v něm galerie [online]. MAFRA, a. s., 2016-10-24 [cit. 2018-05-23]. Dostupné online.
- ↑ a b Seznam.cz. Mapy.cz: letecký pohled na lovecký zámeček Karlštejn [online]. [cit. 2018-05-22]. Dostupné online.
- ↑ Seznam.cz. Lovecký zámeček Karlštejn [online]. Mapy.cz [cit. 2020-07-14]. Turistická mapa a informace k objektu. Dostupné online.
- ↑ Turistické známky: lovecký zámeček Karlštejn [online]. [cit. 2018-05-23]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karlštejn na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Karlštejn v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Letecký pohled na zámecký areál a okolí na Mapy.cz
- Lovecký zámeček Karlštejn na Chrudimsku v říjnu 2016, iDNES,cz, MAFRA, a. s. – fotografie
- Národní památkový ústav, památkový katalog – lovecký zámeček Karlštejn
Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
---|---|
Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Karlštejn_(zámek) |