| Karl Kerényi | |
|---|---|
| Narození | 19. ledna 1897 Temešvár, Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 14. dubna 1973 (ve věku 76 let) Kilchberg, Švýcarsko |
| Povolání | klasický filolog, spisovatel, vysokoškolský učitel, mytograf a náboženský historik |
| Národnost | maďarská |
| Alma mater | Univerzita Loránda Eötvöse v Budapešti (do 1921) Univerzita královny Alžběty v Bratislavě |
| Témata | klasická filologie, hermeneutika, dějiny náboženství a mytologie |
| Ocenění | čestný doktor Uppsalské univerzity (1963) |
| Děti | Grácia Kerényi |
| Vlivy | Walter F. Otto |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Karl Kerényi (19. ledna 1897 Temešvár, tehdy Rakousko-Uhersko – 14. dubna 1973 Kilchberg, Švýcarsko) byl maďarský, německy píšící klasický filolog a religionista, jeden ze zakladatelů moderního studia mýtu a blízký spolupracovník C. G. Junga.
Život a působení
Po studiu klasické filologie na Budapešťské univerzitě cestoval po Středomoří a navštívil řadu německých univerzit, kde se setkal s významnými badateli, jako byl Eduard Norden nebo Ulrich von Wilamowitz-Moellendorff. Roku 1919 promoval v Budapešti prací o Platónovi a Longinovi a učil na různých gymnáziích. V roce 1927 se habilitoval a od roku 1934 byl profesorem klasické filologie a archeologie na univerzitě v Pécsi. Od roku 1940 se maďarské univerzity dostaly pod velký politický tlak a nepohodlní profesoři byli přesouváni na univerzitu v Szegedu. Roku 1943 chtěl liberální premiér M. Kállay pomoci ohroženým učencům a Kerényi dostal nabídku, aby jako diplomat odjel do Švýcarska.
Tam se spřátelil s psychologem C. G. Jungem, což mělo pro oba velký význam. Kerényi pravidelně přednášel na seminářích Eranos, pracoval na pojetí archetypu a mýtu a pilně korespondoval s humanistickými spisovateli, jako byl Thomas Mann nebo Hermann Hesse. Ovlivnil ho i kulturní antropolog Leo Frobenius. V letech 1948–1966 pracoval v Jungově ústavu v Küsnachtu u Curychu, pravidelně přednášel na univerzitách v Římě, Janově, Curychu a Bonnu. Zemřel v Küsnachtu a je pochován v Anconě. Jeho vdova Magda Kerényi se vzorně postarala o jeho pozůstalost a sebrané spisy vyšly dokonce dvakrát, v letech 1966–1988 (9 sv.) a 1994–1998 (6 sv.).
Myšlení a dílo
Kerényi byl už v mládí ovlivněn německými mysliteli, zejména Schopenhauerem a Nietzschem, i básníky (Hölderlin, Rilke). Od Willamowitzova přísného pojetí klasické filologie jako jazykovědy se však odklonil pod vlivem E. Rohdeho, protože ho také zajímal jazyk jako lidský projev, a tedy i literatura a poezie. Brzy rozpoznal nebezpečí nacismu a všiml si i jeho zalíbení v mýtu, takže své názory různě revidoval. Také ve spolupráci s Jungem zdůrazňoval význam mýtu jako autentického vyjádření lidské existence.
Odkazy
Literatura
- Filosofický slovník. Olomouc: FIN 1998, str. 111..
- K. Kerényi, Mytologie Řeků I./II. Praha: Oikúmené 1996 a 1998
- K. Kerényi – C. G. Jung, Věda o mytologii. Brno: T. Janeček 2004
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karl Kerényi na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karl Kerényi
- (německy) Kerényiho spisy na stránkách nakladatelství
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Karl_Kerényi |
