Karlov (Roztoky)

Karlov
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Roztoky
Okres	Rakovník
Kraj	Středočeský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°58′48″ s. š., 13°53′43″ v. d.
Základní informace
Katastrální území	Roztoky u Křivoklátu
Nadmořská výška	419 m n. m.
PSČ	270 23
Karlov
Další údaje
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karlov je malá vesnice v okrese Rakovník, součást obce Roztoky. Nachází se asi 6,5 km jihovýchodně od Roztok. Vesnici tvoří dvě části s místními názvy Karlov a Placanda, ta se nachází u křižovatky silnic třetí třídy III/23314 a III/23613, západně od Karlova. Vesnicí prochází silnice druhé třídy II/236 vedoucí z Roztok do Zdic. U Karlova pramení Karlovský potok, který se ve východní části katastrální výměry vesnice, nedaleko Nového Jáchymova vlévá do Hořejšího rybníka.^[1][2] Centrum osady tvoří kruhový zemědělský dvůr, který je kulturní památkou.^[3] Na sever od Karlova po cestě po silnice II/236 směrem k Roztokům se nachází lovecký zámeček Leontýn, jehož součástí je domov pro osoby se zdravotním postižením.

Historie

Jádrem osady je objekt karlovského dvora. V době zintenzivnění chodu statku se ale nestavěly domy pro bydlení pracovníků zaměstnaných na statku. Zaměstnanci proto museli v té době docházet na práci ve statku z okolních obcí. Tito zaměstnanci pak sepsali v roce 1823 petici a podali ji k vrchnosti. Požádali, aby jim vrchnost povolila postavit si pár chalup, z nichž by bylo blízko na práci do lesa i do dvora. Vybrali si místo, které je dodnes zvané U Buku. Vyřízení této petice trvalo pět let, takže výstavba domků byla schválena a zahájena teprve v roce 1828. Podmínkou povolení stavět ovšem bylo, že stavebníci budou kromě práce v lese pracovat také ve žních a seči sena, a rovněž i na statku Karlov. A tak vznikla malá osada, pozdější Karloves, nynější Karlova Ves (vzdálená od Karlova asi 2,5 km).

Roku 1845 pak došlo ke stavbě obydlí pro zaměstnance pracující na statku a jejich rodiny v přímém sousedství statku. Důvodem patrně byla jednak obvyklá ekonomická úvaha a také vnější společenské podmínky, protože vznikala možnost vykoupit se z roboty. To by způsobovalo problémy se zajištěním chodu statku. Domky byly velmi skromné, jednalo se o chalupy o jedné, maximálně o dvou místnostech, jenom výjimečně šlo o jednopatrové obytné domy. Možnost nastěhování byla ovšem vázána na splnění řady podmínek, které museli osadníci plnit (práce celé rodiny na statku, mravný život), ale bez jakýchkoliv záruk v případě choroby a pracovní neschopnosti. S tím byly spojeny i nároky na určité malé podíly z chodu statku.

Statek Karlov měl podle dokladů z Křivoklátského archivu svěřenu v průběhu druhé poloviny devatenáctého století také určitou pravomoc, pokud šlo o hospodaření, údržbu a opravy sousedících statků i některého souvisejícího majetku sousedících obcí. Z toho se dá soudit, že měl mezi svými zaměstnanci i určitý malý počet hospodářských a správních úředníků. Okolo roku 1900 tak pracovalo na statku okolo 45 zaměstnanců. Bylo tu i 45 školou povinných dětí. Děti chodily do školy do Karlovy Vsi, Broum a Nového Jáchymova, což pro ně bylo v zimě a ve špatném počasí obtížné. Na základě petice obyvatel Karlova pak byla povolena stavba vlastní malé a chudé školy, která byla s velkou slávou otevřena 13. července 1913.

Pamětihodnosti

• Dvůr Karlov

Odkazy

Reference

Literatura

• NEBESKÝ, Karel. 200 let osady Karlov. Vzpomínková studie. Karlova Ves: MNV Karlova Ves, 1979. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karlov na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Karlov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.