Kasulové okno

Kasulové okno je okenní otvor ve tvaru kněžského ornátu (lat. casula) užívaný na stavbách vrcholného baroka v 18. století.

Vrcholné baroko je charakteristické svou dynamikou, vytvářenou zakřivenými plochami průčelí, křivkami říms apod. Kasulové okno má nejenom křivku nadokenního oblouku, ale má také různě zakřivené postranní hrany i parapet. Kasulová okna se používala především u církevních staveb, u světských staveb převážně jen jako obvykle nezasklené otvory ve štítech nebo u vikýřů.

Příklady

• 
  Opařany
  Kostel sv. Františka Xaverského
• 
  Stříbro
  Kostel Všech svatých
• 
  Poříčany
  Kostel Narození Panny Marie
• 
  Stříbro
  Kostel Všech svatých
• 
  Horní Kruty
  Kostel sv. Václava

Literatura

• HEROUT, Jaroslav. Staletí kolem nás. Přehled stavebních slohů. Praha: Paseka, 2005. 392 s. ISBN 80-7185-389-5.