Katedrála svaté Anastázie (Zadar)

Katedrála svaté Anastázie v Zadaru
Průcčelí katedrály svaté Anastázie v Zadaru
Místo
Stát	Chorvatsko Chorvatsko
region	Dalmácie
župa	Zadarská župa
Obec	Zadar
Lokalita	Staré Město
Souřadnice	44°6′58″ s. š., 15°13′28″ v. d.
Základní informace
Církev	chorvatská římskokatolická
Diecéze	arcidiecéze zadarská
Status	katedrála
Zasvěcení	Anastázie ze Sirmia
Architektonický popis
Stavební sloh	románský, gotika
Typ stavby	trojlodní
Výstavba	12.–14. století
Specifikace
Stavební materiál	kámen
Další informace
Adresa	Trg svete Stošije, Zadar
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Katedrála svaté Anastázie v Zadaru (chorvatsky katedrala svete Stošije u Zadru), či jen zadarská katedrála (chorvatsky Zadarska katedrala) je románsko-gotická katedrála ze 12.–14. století. Nachází se v historickém jádru Zadaru. Je hlavním chrámem římskokatolické arcidiecéze v chorvatském Zadaru a zároveň největším kostelem v Dalmatském regionu.

Katedrála tvoří jeden architektonický celek, společně s kostelem sv. Donáta (s nímž má společnou zvonici), arcibiskupského paláce v místě někdejšího zadarského římského fóra. Katedrála se nachází na náměstí svaté Anastázie (Trg sv. Stošije) a boční strana lemuje Širokou ulici, Arcibiskupský palác a kostel sv. Donáta stojí na náměstí Jana Pavla II. (Poljana pape Ivana Pavla II.)

Historie

Současná katedrála pochází z 12. století, kdy novější románská stavba nahradila raněkřesťanskou trojlodní baziliku ze 4.–5. století, původně zasvěcenou sv. Petrovi. V době úřadování zadarského biskupa Donáta III. se patronkou chrámu stala sv. Anastázie ze Sirmia, jejíž relikvie Donát získal od císaře Nikefora a umístil je do sarkofágu, který je v katedrále dodnes.

V roce 1177 katedrálu navštívil papež Alexandr III. a 9. června 2003 na jedné ze svých posledních zahraničních návštěv i papež Jan Pavel II.

Popis

Nejvýraznějším prvkem celé stavby je poněkud neobvyklé průčelí ze 13. století, jehož vstupní portál zdobí dvě rozety. Je zde patrný toskánský vliv podobně jako u dalšího zadarského kostela svatého Chrysogona. První část stavby je vyzdobená typicky románskými motivy, zatímco gotický tympanon pochází roku 1324.

V interiéru zaujme především šíře hlavní chrámové lodi. Chórové lavice jsou bohatě zdobené ve stylu plaménkové gotiky typické pro počátek 15. století. Významné jsou také lucernová věž a první křesťanská mozaika v sakristii.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Catedral de Zara na španělské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Katedrála svaté Anastázie na Wikimedia Commons

Katedrály v Chorvatsku
Záhřebská metropolie	Záhřebská katedrála (Nanebevzetí Panny Marie, sv. Štěpána a sv. Ladislava) • Varaždínská katedrála (Katedrála Nanebevzetí Panny Marie) • Sisačská katedrála (Povýšení svatého Kříže) • Bělovarská katedrála (sv. Terezie z Ávily) • Križevecká řeckokatolická katedrála (Nejsv. Trojice) • Križevecká konkatedrála (sv. Kříže) • Záhřebská řeckokatolická konkatedrála (sv. Cyrila a Metoděje)
Rijecká metropolie	Rijecká katedrála (sv. Víta) • Krkská katedrála (Nanebevzetí Panny Marie) • Gospičská katedrála (Zvěstování Panny Marie) • Porečská katedrála (sv. Eufrazia) • Pulská konkatedrála (Nanebevzetí Panny Marie) • Senjská konkatedrála (Nanebevzetí Panny Marie)
Splitsko-makarská metropolie	Splitská katedrála (sv. Domnia) • Dubrovnická katedrála (Nanebevzetí Panny Marie) • Hvarská katedrála (sv. Štěpána) • Šibenická katedrála (sv. Jakuba) • Trogirská katedrála (sv. Vavřince) • Makarská konkatedrála (sv. Marka) • Kotorská katedrála (sv. Tryfona, Černá Hora) • Korčulská katedrála (sv. Marka) • Stonská katedrála (sv. Blažeje)
Đakovačsko-osijecká metropolie	Đakovačská katedrála (sv. Petra) • Požežská katedrála (sv. Terezie z Ávily) • Osijecká konkatedrála (sv. Petra a Pavla)
Podřízené přímo Svatému stolci	Zadarská katedrála (sv. Anastázie)
Srbská pravoslavná církev	Pravoslavná katedrála v Záhřebu (Proměnění Páně) • Pravoslavná katedrála v Plaškách (Uvedení Přesvaté Bohorodice) • Pravoslavná katedrála v Pakraci (sv. Trojice)