Ketyl je funkční skupina v organické chemii tvořená aniontovým radikálem s obecným vzorcem R2C−O•. Jedná se o produkt jednoelektronové redukce ketonu.
Existuje i jiná rezonanční struktura, která má radikál na uhlíku a záporný náboj na kyslíku.[1]
Ketyly lze připravit jako radikálové anionty jednoelektronovou redukcí karbonylových sloučenin alkalickými kovy. Sodík a draslík redukují benzofenon rozpuštěný v tetrahydrofuranu (THF) na rozpustný ketylový radikál.
Reakce
S vodou
Ketylové radikály vzniklé reakcí sodíku s benzofenonem se používají v laboratořích jako vysoušedla. Ketyly prudce reagují s vodou a kyslíkem, takže tmavě fialové zbarvení naznačuje nepřítomnost vody a kyslíku. Tento postup, přestože je oblíbený v některých laboratořích, je z hlediska účinnosti a bezpečnosti méně výhodný než použití molekulových sít.[2]
S kyslíkem
Sodné benzofenonové ketyly reagují s kyslíkem za vzniku benzoanu a fenoxidu sodného.
Redukční vlastnosti
Draselný benzofenonový ketyl se používá jako redukční činidlo při přípravě organických sloučenin železa.[3]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ketyl na anglické Wikipedii.
- ↑ CHEMISTRY (IUPAC), The International Union of Pure and Applied. IUPAC - ketyls (K03389). goldbook.iupac.org [online]. [cit. 2021-04-13]. DOI: 10.1351/goldbook.K03389. Dostupné online. DOI 10.1351/goldbook.k03389.
- ↑ Williams, D. B. G., Lawton, M., "Drying of Organic Solvents: Quantitative Evaluation of the Efficiency of Several Desiccants", The Journal of Organic Chemistry 2010, vol. 75, 8351. DOI: 10.1021/jo101589hJe zde použita šablona
{{DOI}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ J. S. Plotkin; S. G. Shore. Convenient preparation and isolation of pure potassium cyclopentadienyldicarbonylferrate, K[(η5-C5H5)Fe(CO)2]. Inorganic Chemistry. 1981, s. 284–285. DOI 10.1021/ic50215a060.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Ketyl |
