Kinetoplast je úsek mitochondrie prvoků ze skupiny Kinetoplastea, jako jsou trypanozomy (jedná se o jejich evoluční novinku, apomorfii[1]). V kinetoplastu se nachází velké množství DNA v podobě malých (minikroužků) a velkých (maxikroužků) kruhových molekul. Obvykle se nachází kinetoplast nedaleko bazálního tělíska bičíku. Maxikroužky nejsou nic jiného, než mitochondriální DNA, ale mnohem zajímavější jsou minikroužky. Ty obsahují geny pro tzv. guide RNA (gRNA), která umožňuje tzv. RNA editing.[2] V typickém případě je v kinetoplastu 20–50 maxikroužků (o velikosti 20–39 tisíc bází) a 5000–10 000 minikroužků (o velikosti 0,8–2,5 tisíce bází).[3] Velikost, tvar a umístění kinetoplastu jsou důležitými určovacími znaky bičivek, ale ke změnám může docházet i během životního cyklu jediného druhu.[4]
Reference
- ↑ Sina M. Adl et al. The New Higher Level Classification of Eukaryotes with Emphasis on the Taxonomy of Protists. Journal of Eukaryotic Microbiology. 2005, roč. 52, čís. 5, s. 399–451. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-14. Archivováno 14. 9. 2017 na Wayback Machine.
- ↑ VOLF, Petr; HORÁK, Petr. Paraziti a jejich biologie. Praha: Triton, 2007. (Vyd. 1). ISBN 978-80-7387-008-9. S. 318.
- ↑ MARR, J. Joseph; NILSEN, Timothy W.; KOMUNIECKI, Richard W. Molecular Medical Parasitology. [s.l.]: Academic Press, Elsevier Science Ltd., 2003. ISBN 0-12-473346-8.
- ↑ BRUSCA, Richard C.; BRUSCA, Gary J. Invertebrates. 2. vyd. [s.l.]: Sinauer, 2003. Dostupné online. ISBN 0878930973.
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Kinetoplast |
