Klamný závěr (neboli klamný spoj či též klamný rozvod) je pojem z oblasti nauky o harmonii, která patří mezi základní hudebně kompoziční nauky.
Dominanta, tedy akord na V. stupni tóniny, se nejčastěji rozvádí do tóniky, akordu na I. stupni (viz příklad č. 1).[1] Daný úsek skladby tak dospěje k přesvědčivému závěru - tzv. závěru celému.[2] Pokud ale po dominantě namísto očekávané tóniky následuje akord na VI. stupni tóniny, vznikne tzv. klamný závěr (viz příklad č. 2).[3]
Reference
- ↑ KOFROŇ, Jaroslav. Učebnice harmonie. 10. upr.. vyd. Praha: Editio Bärenreiter, 2006. 178 s. ISBN 80-86385-14-0. S. 36.
- ↑ Kofroň (2006), s. 70.
- ↑ Kofroň (2006), s. 51.
Literatura
- HŮLA, Zdeněk. Nauka o harmonii. Praha: SNKLHU, 1956. S. 104-105.
- ŠÍN, Otakar. Úplná nauka o harmonii na základě melodie a rytmu. Vyd. 3. Praha: Hudební matice Umělecké besedy, 1942. S. 24.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Klamný_závěr |
