Klan Jamana (japonsky: 山名氏, Jamanaudži) patřil k nejvýznamnějším a nejsilnějším klanům období Muromači. Ve svém vrcholném období ovládali jeho členové s titulem šugo jedenáct provincií. Původ klanu lze hledat v provincii Kózuke s pozdějším přesunem ohniska do provincie Inaba. Klan se hlásil k dědictví rodové linie Gendži Seiwa a částečně také odvozoval svůj původ od Jošišigeho Minamota, mezi jehož vazaly (gokenin) se počítal.
Klan Jamana byl jednou z hlavních sil bojujících ve prospěch šógunátu Ašikaga. To je ostatně také důvodem, proč si podržel silné postavení také při otřesech během a po válce Ónin (1467–1477). A je to i příčina rozmachu klanu. Z původních pěti provincií (1363) rychlým vzestupem moci dosáhli kontroly jedenácti provincií. Přes dosavadní loajalitu vůči šógunovu stolci však sílila nespokojenost uvnitř klanu s politikou Ašikagů, což vyústilo roku 1391 v otevřenou rebelii vůči šógunovi. Tato nešťastná epizoda skončila fiaskem klanu, který přišel o významnou část svých držav, jež se podařilo s velkým úsilím získat zpět až v roce 1441 za nezměrného úsilí dějinně nejvýznamnější postavy, Sózena Jamany.
Toto pochybení ve vztazích otevřelo cestu k šógunovi dalším významným klanům, Hosokawům a Hatakejamům. Vzájemná rivalita mezi klany, zejména mezi Jamany a Hosokawy způsobila několik ozbrojených konfliktů a během několika let přerostla v otevřenou válku – válku Ónin. Po jejím formálním ukončení a krátkém období míru ztratil klan podstatnou část svých držav a také politického vlivu. Jejich možnosti se de facto scvrkly na významné části provincie Inaba, které zůstaly klanu až do konce období Edo, tedy do konce šógunátu Tokugawa.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Klan Jamana na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Klan_Jamana |
