| Klement August Bavorský | |
|---|---|
 Portrét od Georga Desmaréese | |
| Narození | 17. srpna 1700 Brusel |
| Úmrtí | 6. února 1761 (ve věku 60 let) Zámek Filipsburg |
| Místo pohřbení | Katedrála svatého Petra v Kolíně nad Rýnem |
| Alma mater | Univerzita La Sapienza (od 1716) |
| Povolání | katolický kněz a katolický biskup |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
| Rodiče | Maxmilián II. Emanuel a Tereza Kunhuta Sobieská |
| Rod | Wittelsbachové |
| Příbuzní | Marie Anna Karolína Bavorská, Josef Ferdinand Bavorský, Jan Teodor Bavorský, Karel VII. Bavorský, Emanuel František Josef Bavorský, Filip Mořic Bavorský a Ferdinand Maria Inocenc Bavorský (sourozenci) |
| Funkce | kníže-biskup (Řezenské knížecí biskupství; 1716–1719) řezenský biskup (od 1716) kníže-biskup (Münsterské biskupství; 1719–1761) kníže-biskup (Paderbornské biskupství; 1719–1761) münsterský biskup (od 1719) … více na Wikidatech |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Klement August Bavorský OT (německy: Clemens August von Bayern; 17. srpna 1700, Brusel – 6. února 1761, Ehrenbreitstein, Koblenz) byl bavorský vévoda z rodu Wittelsbachů. Působil jako kolínský kurfiřt, italský arcikancléř, kolínský arcibiskup v letech 1723-1761, biskup v Řezně, Münsteru, Paderbornu, Hildesheimu a Osnabrücku.
Životopis
Bavorský vévoda Klement August Ferdinand Maria Hyacint z Wittelsbachu se narodil jako syn bavorského kurfiřta vévody Maxmiliána II. Emanuela a jeho manželky Terezy Kunhuty rozené Sobieské. Jeho prarodiči byli: bavorský kurfiřt Ferdinand Maria Bavorský a Jindřiška Adéla Savojská a polský král Jan III. Sobieski a jeho žena Marie Kazimíra d'Arquien.
Od útlého věku byl Klement August předurčen k duchovní kariéře. Studoval v Římě. V roce 1715 se stal koadjutorem biskupa v Řezně a v následujícím roce ordinářem diecéze. V roce 1719 obdržel biskupské úřady v Paderbornu a Münsteru. V listopadu 1723 dosáhl jedné z nejprestižnějších církevních hodností v Říši, titulu kolínského arcibiskupa. Tím se zařadil do skupiny kurfiřtů, kteří ovlivňovali obsazení císařského trůnu. Nebyl zcela spokojen se stavem svých církevních beneficií, a proto požádal o další dvě biskupství: v Hildesheimu (1724) a v Osnabrücku (1728). V roce 1732 se neúspěšně ucházel o nejčestnější titul arcibiskupa mohučského. Od Františka Ludvíka Falcko-Neuburského se mu však podařilo zdědit pouze titul velmistra Řádu německých rytířů, který získal jako odškodnění díky ochraně císaře Karla VI.
Během války o polské dědictví se postavil na stranu Francie a umožnil průchod jejích vojsk přes své území. Během války o rakouské dědictví podporoval svého bratra v jeho snaze získat císařskou korunu a pendloval mezi evropskými dvory, aby Wittelsbachům pomohl získat tuto důstojnost. Když dosáhl úspěchu, korunoval Karla VII. ve Frankfurtu nad Mohanem.
Klement August pobýval převážně v Bonnu, kde měl rozsáhlý dvůr. Obklopil se nádherou a založil několik velkolepých sídel a paláců. Rozhazoval velké sumy peněz na vydržování svých milenek, lov, nákupy složitých kostýmů. Měl zálibu v pořádání velkolepých barokních církevních obřadů, které věřící ohromovaly svou nádherou.
Zemřel náhle 6. února 1761 na zámku Ehrenbreitstein v Koblenci. Byl pohřben v kolínské katedrále.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Klemens August Wittelsbach na polské Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Klement August Bavorský na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Josef Klement Bavorský |
|
biskup řezenský 1716–1719 |
|
Nástupce: Jan Teodor Bavorský |
| Předchůdce: František Ludvík Neuburský |
|
51. velmistr Řádu německých rytířů 1732–1761 |
|
Nástupce: Karel Alexandr Lotrinský |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Klement_August_Wittelsbach |
