| Kněževes | |
|---|---|
 | |
.png)  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Žďár nad Sázavou |
| Obec s rozšířenou působností | Žďár nad Sázavou (správní obvod) |
| Okres | Žďár nad Sázavou |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát | Česko Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°27′23″ s. š., 15°58′51″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 162 (2024)[1] |
| Rozloha | 7,71 km²[2] |
| Katastrální území | Kněževes nad Oslavou |
| Nadmořská výška | 549 m n. m. |
| PSČ | 594 44 |
| Počet domů | 71 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Kněževes 27 594 44 Radostín nad Oslavou knezeveszr |
| Starostka | Jana Řezníčková |
| Oficiální web: www | |
  Kněževes | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 595853 |
| Kód části obce | 66907 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kněževes (německy Knieschewes) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 162[1] obyvatel. V údolí západně od obce protéká řeka Oslava.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1370.
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 270 | 282 | 269 | 238 | 261 | 270 | 257 | 250 | 234 | 222 | 190 | 171 | 169 |
Pamětihodnosti
Areál loveckého zámku
V obci se nachází řada kulturních památek. Mezi nejstarší pamětihodnosti obce patří areál bývalého loveckého zámku, který podle výsledků důsledného archivního i terénního průzkumu zpracovatele stavebně historického průzkumu, archeologů i majitele objektu ve svých zdech dodnes obsahuje výjimečně dobře dochované gotické jádro původní kněževeské tvrze. Vrcholně gotická tvrz prošla podle stejného zdroje pozdně středověkou přestavbou. Nedlouho poté byla doplněna o renesanční přístavbu, která zformovala budovu do blokové podoby.
Objekt byl snad již v průběhu druhé poloviny 17. století využíván jako letohrádek, který sloužil jako správní středisko rozsáhlého kněževeského polesí. V této době byl v držení hraběcího rodu z Kounic, od roku 1676 pak hraběcího rodu z Ugarte. Již v polovině 17. století se zde také uvádí hajný. Další obdobné doklady pocházejí ze 30. let 18. století. Situaci kněževeského polesí názorně dokladují ještě mapy z druhé poloviny 18. a počátku 19. století. Stavba zámku byla za Marie Eleonory Holštýnské, provdané vévodkyně z Guastally a Sabionetty okolo poloviny 18. století z části výrazně barokně upravena pro potřeby vrchnosti, kdy zde vznikl velký lovecký sál s dosud výjimečně autenticky zachovalým dřevěným trámovým stropem, zdobeným bohatou profilací s řezbami, a klenutý kabinet. V průběhu druhé poloviny 18. století však v rámci reorganizace lesní správy meziříčského panství ztratil zámek na významu a jeho stavba byla připojena k areálu usedlosti čp. 3. Budova však byla i poté příležitostně užívána vrchností po celé 19. a první čtyři desetiletí 20. století až do roku 1943, a to zejména v době honů, kdy se zde odehrávala společenská část programu spojená s hostinou. Pro tento účel byly v budově zřízeny jednoduché pokoje pro příležitostné ubytování hostů.
Mimo téměř intaktně dochovaný pozdně gotický palác tvrze jsou v budově zachovány i cenné konstrukce z doby barokní přestavby. Jde zejména o rozměrnou, atypicky formovanou, černou kuchyni a velký sál se zmíněným trámovým stropem, který byl po desetiletí ukrytý pod omítaným podhledem (původní trámový strop byl zakryt pravděpodobně již v průběhu první poloviny 19. století). Zámecká budova je zastřešena vysokou mansardovou střechou, původně doplněnou o věž se zvonem, v místě známým pod lidovým označením "robotníček" (věž byla sejmuta, zvon se však zachoval a po obnově věže bude navrácen zpět).
K hlavní budově přiléhají klasicistní stáje a částečně podsklepená stodola (sklepy jsou renesančního a pozdně barokního stáří). V areálu jsou dochovány fragmenty zástavby staršího dvora, zrušeného při spojení zámku s usedlostí čp. 3. Nejvýraznějším zbytkem tohoto dvora je izolovaně situovaná brána, opatřená masivními opěráky, nápadně umístěná v zadní části parcely. V areálu loveckého zámku je také umístěna půlkruhová renesanční kašna, původně pocházející ze zámku Stránecká Zhoř.
Sídlí zde Regionální muzeum Horního Pooslaví zaměřené na dějiny regionu.
Další pamětihodnosti
- Barokní kaple sv. Floriána na návsi (kulturní památka)
- Trojice barokních kamenných křížů z roku 1780 (kulturní památky)
- Kamenný kříž z roku 1920 umístěný v JV části návsi
- Kamenný kříž umístěný ve východním okraji obce (u čp. 61), při silnici na Bory
- Dřevěný misijní kříž z roku 2014 umístěný u kaple sv. Floriána
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 598–599.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kněževes na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Kněževes v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Kněževes v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Internetové stránky: http://www.tvrzknezeves.estranky.cz/
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Kněževes_(okres_Žďár_nad_Sázavou) |
