 Kobra sumaterská | |
|---|---|
 Kobra sumaterská | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | plazi (Reptilia) |
| Řád | šupinatí (Squamata) |
| Podřád | hadi (Serpentes) |
| Čeleď | korálovcovití (Elapidae) |
| Rod | kobra (Naja) |
| Binomické jméno | |
| Naja sumatrana Müller, 1890 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kobra sumaterská (Naja sumatrana) je druh plivající kobry z jihovýchodní Asie.
Popis
Kobra sumaterská je středně dlouhý had, v průměru měří 0,9 až 1,2 metru, ačkoli může dorůst až do 1,5 metru.[2] Tělo je zploštělé a v zadní části téměř válcovité, hlava eliptická a taktéž zploštělá, s krátkým, zaobleným čenichem a velkými nozdrami. Oči jsou středně velké, s kulatými zřítelnicemi. Hřbetní šupiny jsou hladké a silně zkosené.[3] Typická kápě nevyniká žádným barevným vzorem, samotné zbarvení těla se pak různí podle zeměpisné polohy. Existují dva nejčastější barevné morfotypy: hnědá forma, která se běžně vyskytuje na severu Malajského poloostrova, na Sumatře a přilehlých ostrovech; a černá či modročerná forma s bledými znaky v oblasti hrdla, která se vyskytuje na většině Malajského poloostrova či na Borneu.[4]
Vzor šupin: 19 – 27 řad kolem kápě (běžně 21 – 25); 15 – 19 řad ve střední části těla; 179 – 201 ventrálních štítků; 40 – 57 subkaudálních štítků; bazální subkaudální štítek je často nedělený.[2]
Taxonomie
Historické vymezení druhu Naja sumatrana je komplikované. Druh byl v současném pojetí poprvé definován v roce 1989. Dříve byly populace chápané jako N. sumatrana přiřazeny k několika různým poddruhům N. naja (kobra indická), zejména N. n. sumatrana (Sumatra), N. n. sputatrix (polostrovní Malajsie; jméno N. sputatrix je v současnosti používáno pro kobru jávskou z Jávy a Malých Sund) a N. n. miolepis (Borneo, Palawan). Určitý zmatek ohledně názvosloví přetrvával i v novější toxikologické literatuře, v níž docházelo zejména k nesprávnému použití jména sputatrix pro označení N. sumatrana z poloostrovní Malajsie.[5]
Výskyt
Kobra sumaterská se vyskytuje v rovníkových státech jihovýchodní Asie – Bruneji, Indonésii, Malajsii, Singapuru, Thajsku a na Filipínách.[3] V Indonésii je omezena na ostrovy Sumatra, Borneo, Bangka, Belitung a Riauské ostrovy. Možný je výskyt i na některých jiných sousedních ostrovech, včetně zbytkové populace na západní Jávě. Na Filipínách je výskyt kobry sumaterské omezen pouze na západní ostrovy, jako je Palawan,[6] jež mohly být spojeny se Sundalandem během globálního zalednění.
Biologie
Kobra sumaterská žije v nadmořských výškách do 1500 metrů, obývá především pralesy a druhotné tropické lesy (včetně hustých džunglí); může však pronikat i do zahrad, parků a měst, kde se pak dostává do kontaktu s člověkem. Je to suchozemský a převážně denní had, který se živí hlavně hlodavci a žábami, ačkoli loví i jiné druhy hadů, ještěrky a menší savce. Přestože se kobry sumaterské nechovají příliš agresivně, v případě ohrožení se mohou bránit pliváním jedu – a vyloučena není ani obrana přímým útokem.[4][3]
Jed
Stejně jako ostatní kobry je i kobra sumaterská vybavena postsynaptickým neurotoxinem. Jed zahrnuje také kardiotoxické a cytotoxické složky. Přestože jed N. sumatrana vykazuje charakteristickou enzymatickou aktivitu společnou pro jedy dalších asijských plivajících kober, svým složením se odlišuje od složení jedů dalších dvou sympatrických druhů, N. sputatrix a N. siamensis. Jed N. sumatrana vykazuje nízkou aktivitu proteázy, fosfodiesterázy, alkalické fosfomonoesterázy a L-aminokyselinové oxidázy, středně vysokou aktivitu acetylcholinesterázy a hyaluronidázy a vysokou aktivitu fosfolipázy A2. Vysoký podíl (až 40 %) připadá na kardiotoxické proteiny, což je více než u N. sputatrix (35 %), N. siamensis (30 %) a N. kaouthia (18 %). Střední smrtná dávka u myši činí IV LD50 0,5 mg/kg (Malajsie).[7]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Equatorial spitting cobra na anglické Wikipedii.
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ a b The Asiatic Cobra Systematics Page [online]. Bangor University. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ a b c Naja sumatrana. www.toxinology.com [online]. WCH Clinical Toxinology Resources [cit. 2022-11-19]. Dostupné online.
- ↑ a b Equatorial Spitting Cobra - Naja sumatrana. www.ecologyasia.com [online]. [cit. 2022-11-19]. Dostupné online.
- ↑ WÜSTER, Wolfgang. Taxonomic changes and toxinology: Systematic revisions of the asiatic cobras (Naja naja species complex). Toxicon. 1996-04, roč. 34, čís. 4, s. 399–406. Dostupné online [cit. 2022-11-19]. DOI 10.1016/0041-0101(95)00139-5. (anglicky)
- ↑ Grismer, L., Chan-Ard, T., Diesmos, A.C. & Sy, E. 2012. Naja sumatrana. The IUCN Red List of Threatened Species 2012: e.T184073A1748598. https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2012-1.RLTS.T184073A1748598.en. Accessed on 19 November 2022.
- ↑ YAP, M. K. K.; TAN, N. H.; FUNG, S. Y. Biochemical and toxinological characterization of Naja sumatrana (Equatorial spitting cobra) venom. Journal of Venomous Animals and Toxins including Tropical Diseases. 2011, roč. 17, s. 451–459. Dostupné online [cit. 2022-11-19]. ISSN 1678-9199. DOI 10.1590/S1678-91992011000400012. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kobra sumaterská na Wikimedia Commons 
Taxon Naja sumatrana ve Wikidruzích
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Kobra_sumaterská |
