Kokcidióza u papoušků není častá a to zejména vzhledem ke způsobu chovu v domácnosti. Relativně častější je u ptáků chovaných ve voliérách nebo v zoologických zahradách, kam mají přístup volně žijící ptáci. Kokcidióza papoušků může někdy probíhat ze přítomnosti těžkých klinických příznaků (deprese, anorexie, průjem, melena, úhyn), zatímco u jiných ptáků, i s nálezem velkého množství oocyst v jejich trusu, probíhá infekce bez klinických příznaků onemocnění.
U papoušků byly popsány kokcidie z rodů Eimeria, Isospora (oocysta obsahuje 2 sporocysty po 4 sporozoitech) a Sarcocystis (oocysta se 4 sporozoity), např. S. falcatula. Oocysty E. dunsingi jsou vejčité, nemají mikropyle a dosahují velikosti 26-39 x 22-28 µm; patogenita není jasná. E. haematodi má široké vejčité oocysty, velké mikropyle a měří 25-40 x 21-35 µm. Oocysty Isospora psittaculae jsou kulaté až široce eliptické, dosahující velikosti 29-33 x 24-29 µm. Někdy je také popisována I. canaria.
Literatura
- JURAJDA, Vladimír. Nemoci drůbeže a ptactva – metabolické poruchy, parazitární infekce nemoci trávicího ústrojí. 1. vyd. Brno: ES VFU Brno, 2003. 167 s. ISBN 80-7305-456-6.
- RITCHIE, B.W. et al. Avian Medicine: Principles and Application. Florida, USA: Wingers Publ., 1994. 1384 s. ISBN 0-9636996-5-2. (anglicky)
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Kokcidióza_papoušků |
