| Kolárovo Guta | |
|---|---|
 Kostel v Kolárově | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°55′1″ s. š., 17°59′44″ v. d. |
| Nadmořská výška | 111 m n. m. |
| Stát | Slovensko Slovensko |
| Kraj | Nitranský |
| Okres | Komárno |
  Kolárovo | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 106,823 km² |
| Počet obyvatel | 10 558 (2020) |
| Hustota zalidnění | 98,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Vznik | 1268 |
| Oficiální web | www |
| info | |
| Adresa obecního úřadu | Mestský úrad Kolárovo Kostolné nám. 1 946 03 Kolárovo |
| Telefonní předvolba | 035 |
| PSČ | 946 03 |
| NUTS | 501204 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kolárovo (do roku 1948 Guta, maďarsky Gúta) je město na jižním Slovensku, v Nitranském kraji.
Poloha
Město se nachází v Podunajské rovině, na soutoku řek Malý Dunaj a Váh, cca 25 km od Komárna a cca 20 km od Nových Zámků.
Historie
Okolí dnešního Kolárova bylo podle archeologických nálezů obydleno již v 8.-5. století před naším letopočtem (v období halštatské kultury). Starobylé dokumenty svědčí o tom, že místo osídlení se během staletí vícekrát měnilo.
První písemná zmínka z roku 1268 jmenuje osadu, která ležela u levého břehu Váhu a u řeky Nitry, jako Kis Guta; ta během své existence několikrát změnila název (Stará Gúta, Velká Gúta, Malá Gúta). Obec v této době byla v rukou ostřihomského arcibiskupa. V katastru obce stál v minulosti Žabí hrad (Békavár), podle některých pramenů se nazýval také Békevár (Hrad míru); v 16. století byl hrad přestavěn a pevnost.[1] Obec se od roku 1551 vyvíjela jako opevněné tržní městečko s tržním právem.
Do roku 1918 (provizorní hranice ČSR), resp. 1920 (podle Trianonské smlouvy) bylo město součástí Uherska.
V letech 1938 až 1945 bylo město kvůli první vídeňské arbitráži součástí Maďarska.
V roce 1954 byla z území města vyčleněna obec Dedina Mládeže.[2]
Části města
Kolárovo má šest částí:
- Částa (47° 54' sever / 16° 57' východ)
- Čierny Chrbát (47° 57' sever / 17° 38' východ)
- Kolárovo (47° 55' sever / 17° 59' východ)
- Kráľka (47° 47' sever / 17° 25' východ)
- Pačérok (47° 55' sever / 18° 10' východ)
- Veľká Gúta (47° 55' sever / 18° 12' východ)
- Veľký Ostrov (46° 51' sever / 18° 59' východ)
Pamětihodnosti
- Římskokatolický kostel Panny Marie Nanebevzaté, vybudovaný v letech 1723 až 1724 v barokním stylu na místě, kde dřvíve stála středověká stavba, která v roce 1715 vyhořela. Na hlavním oltáři je obraz Nanebevzetí Panny Marie od Ferdinanda Lütgerndorffa z roku 1832.
- Římskokatolická kaple sv. Rozárie z poloviny 18. století.
- Lodní mlýn, rekonstrukce typického plovoucího mlýna, dřevěná stavba se sedlovou střechou pokrytou šindelem, z roku 1980, postavená podle zaniklého lodního mlýna v Radvani nad Dunajem. Je umístěn na mrtvém rameni Malého Dunaje. V mlýně je expozice mlynářství.
Pomníky
- Pomník obětem 1. světové války. Autorem sochy je Alojz Rigele.
- Pomník obětem 2. světové války.
- Pomník občanům odvlečených do koncentračních táborů. Je dílem sochaře Jána Reichera a stavitele Štefana Lukačoviče.
Rodáci
- Karol Hadai (* 1743 – † 1834), matematik
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kolárovo na slovenské Wikipedii.
- ↑ Pevnosť Žabí hrad - Slovenské hrady. www.slovenskehrady.sk [online]. [cit. 2022-09-08]. Dostupné online.
- ↑ Slovenské slovníky. slovnik.juls.savba.sk [online]. [cit. 2022-09-07]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kolárovo na Wikimedia Commons
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
-
Lodní mlýn -
Dřevěný most
.jpg)
.jpg)
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Kolárovo |
