Kolejový trojúhelník (na železnici častěji kolejový triangl) je kolejiště uspořádaná do trojúhelníka sloužící k otáčení kolejových vozidel[1][2] pomocí příjezdové koleje, jedné (případně dvou) kusých kolejí a dvou až tří výhybek. Vozidlo na příjezdové koleji (která může být kusá nebo průběžná) zastaví za výhybkou, která se přestaví. Vozidlo zacouvá na boční kusou kolej a po přestavení výhybky vyjede otočené zpět.
Železniční doprava
.jpg)
Takto se otáčely lokomotivy v depu v Kladně (pokud zde byla kdysi před remízou točna, musela být malá), dále v Letohradě, v Horním Dvořišti (při rekonstrukci snesen) i v Summerau, kde je zachován dodnes.
Pro otáčení železničních vozidel se využívají či v minulosti využívaly trojúhelníky u některých železničních stanic, odkud vedou tratě dvěma směry, např. zaústění Negrelliho viaduktu u Masarykova nádraží v Praze, u stanice Kunovice na Vlárské dráze, u stanice Meziměstí nebo zachovaný trojúhelník u stanice Mutěnice na zrušené trati Kyjov–Mutěnice.
Tramvajová doprava
Kolejové trojúhelníky se používají i v tramvajové dopravě, kde slouží k otáčení tramvaje jako tramvajové obratiště. Při umístění obratiště ve formě kolejové trojúhelníku na dvojkolejnou trať jsou použity pouze dvě výhybky – vizte obrázek[3]. V Praze byl trojúhelník v provozu, mimo jiné, v Krči na tramvajové konečné Na Ryšánce či na Smíchově (triangl Laurová); stále je funkční triangl Zvonařka.[3] V Brně byly trojúhelníky využívány po druhé světové válce jako odstavné koleje a výchozí stanice posilových spojů v době konání velkých akcí. Používaly se ale také v Plzni (provizorní triangl na Borech při výluce tramvajové trati) a v liberecké síti – v Proseči nad Nisou (1972–1973, odpojen až v 80. letech 20. století), v Jablonci nad Nisou (1988–1989) a v Šamánkově ulici (1990–1992).
V tramvajové dopravě se pojem kolejový trojúhelník používá též pro trojúhelníkovou sestavu kolejí v uliční křižovatce nesloužící k obracení tramvajových vozů.[4][5]
Reference
- ↑ kolektiv autorů. Průvodce po železnici pro přátele železniční techniky. Praha: NADAS, 1977. 283 s. S. 66.
- ↑ PŘIBYL, Pavel et al. Slovník dopravní terminologie. Praha: Česká technika – nakladatelství ČVUT, 2010. 1033 s. ISBN 978-80-01-04654-8. S. 208.
- ↑ a b Trojúhelník Zvonařka. Pražské tramvaje [online]. [cit. 2022-05-24]. Dostupné online. ISSN 1801-9994.
- ↑ KUBÁT, Lukáš. Tramvajová trať vedoucí na Barrandov je plná změn. Praha TV [online]. Praha TV, 2020-11-06 [cit. 2022-05-24]. Dostupné online.
- ↑ VANČOVÁ, Markéta. Po více než 45 letech se vrací tramvaje na Pankrác. DPP zrekonstruoval tramvajovou trať v ulicích Na Veselí a Soudní a postavil novou ke stanici metra. Krajské listy [online]. Krajské listy [cit. 2022-05-24]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kolejový trojúhelník na Wikimedia Commons
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Kolejový_trojúhelník |
