Kolektor je tunel vedený pod povrchem v různých hloubkách, který slouží k ukládání inženýrských sítí a nahrazuje v zemi uložené sítě. Slouží např. k uložení kabelových rozvodů, telekomunikační sítě či k potrubní poště.
Výhoda použití kolektorů oproti pokládání kabelů do země je snadnější údržba, odstraňování závad, výměna nebo pokládání nových sítí na existujících trasách, neboť není nutné po trase vykopávat zeminu.
Typy podle výstavby
Podle způsobu výstavby lze kolektory dělit na:
- Ražené hloubkové kolektory
- Hloubené kolektory
- Mělce ražené kolektory
- Kolektorové podchody
- Technické chodby – pokračování kolektorů v rámci staveb
Technické požadavky na české kolektory stanoví ČSN 73 7505 Sdružené trasy městských vedení technického vybavení.
Historie a konkrétní sítě
Kolektorová síť byla budována v letech 1863–1904 v Londýně. Roku 1920 byla zprovozněna ve švýcarském Curychu a v letech 1928–1929 v Berlíně.[1]
V Praze je systém kolektorů dlouhý 90 kilometrů. Byl zde budován od roku 1969, například do ÚTB,[2] a v budoucnu se plánuje jeho rozšíření na asi 120 km. Pražské kolektory jsou vysoké 2,4 m a široké 2,7 m a spravuje je společnost Kolektory Praha.
V Brně je délka kolektorové sítě, budované od roku 1973, cca 21 km. Průměr brněnských primárních kolektorů je 5 m, sekundárních 3 m. Jejich správcem je a. s. Technické sítě Brno.
Jednotlivé kolektory bez ucelenější koncepce byly vybudovány i v Plzni, Mostě, Karlových Varech, Jihlavě, Ústí nad Labem a Ostravě.[1]
Reference
- ↑ a b O kolektorech, Kolektory Praha a. s.
- ↑ Petr Krčmář: Na návštěvě dvoukilometrového kolektoru pod Prahou, kam „nikdo nechodí“, root.cz, 19. 7. 2016, navštíveno 2016-09-14.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kolektor na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Kolektor_(tunel) |
