Kolonáda (z italského colonna, původně latinsky columna = sloup) je sloupořadí, obvykle krytá chodba, z jedné nebo obou stran tvořená sloupy. Na rozdíl od arkády však nemá oblouky, nýbrž rovné kladí, což je patrně projev dědictví dřívější dřevěné architektury.
Historie
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/51/Stoa_in_Athens.jpg/220px-Stoa_in_Athens.jpg)
Ve starověkém Řecku se kolonáda nazývala stoá. Stoy se vyskytují už v archaickém období a několik jich bylo na agoře v Athénách. V 5. století př. n. l. vznikla nejslavnější z nich, Stoá poikilé („malovaná“), vyzdobená malbami Polygnóta a Mikóna. Zde ve 4. století př. n. l. založil filosof Zénón z Kitia školu, podle ní pojmenovanou stoická filosofie.[1]
Ve starověkém Římě se samostatné sloupořadí nazývalo portikus, který byl charakteristický hlavně pro nově zakládaná města na Blízkém Východě.
Nově se kolonády začaly stavět v barokní době, jedním z nejslavnějších příkladů jsou elipsovité čtyřřadé kolonády na náměstí svatého Petra v Římě (Gian Lorenzo Bernini, 1656–1667). Více strohé kolonády charakterizují stavby období klasicismu a v 19. století se staly typickým architektonickým prvkem v lázeňských městech.
Existují i moderní kolonády. Typicky jimi jsou některá zastřešení nástupišť, kolonády koupališť pod širým nebem nebo moderní kolonáda od Oskara Pořízky v Luhačovicích. Mohou mít i jen jeden střední dřík se střechou rozevřeným do tvaru vlaštovčích křídel nebo hřibových talířů.
České kolonády
- Kolonáda Maxima Gorkého v Mariánských Lázních
- Kolonáda na Rajstně v Lednicko-valtickém areálu
- Kolonáda v Květné zahradě v Kroměříži
- Mlýnská kolonáda v Karlových Varech
- Vřídelní kolonáda v Karlových Varech
- Moderní kolonáda v Luhačovicích
- Kolonáda v Teplicích
Galerie
Odkazy
Reference
- ↑ Encyklopedie antiky. Academia, Praha 1973. S. 568
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kolonáda na Wikimedia Commons
Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
---|---|
Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Kolonáda |