Komfortní zóna představuje konkrétní prostředí, ve kterém se většina faktorů nezbytných pro fungování lidského organismu blíží k medicínou stanovenému optimu.
V čistě psychické rovině jde o stav, ve kterém připadají věci člověku dobře známé, cítí se v klidu, v pohodě a má kontrolu nad svým okolím (nebo tak situaci vnímá). Nepociťuje v něm úzkost nebo stres. V této zóně je možné dosáhnout stabilní úrovně výkonu.[1]
Ergonomie, věda, která se zabývá základní interakcí lidského organismus a prostředí, rozlišuje fyzické, psychické a organizační faktory, které umožňují vytvoření komfortní zóny a popisuje kontrolní emoční mechanismus, který signalizuje subjektivní vnímání komfortu jako stav duševní pohody.[2][3][4]
Judith Bardwicková definuje psychologicky komfortní zónu jako „behaviorální stav, ve kterém člověk funguje ve stavu neutrálním k úzkosti.“[5] Brené Brownová termín popisuje jako „kde je naše nejistota, nouze a zranitelnost minimalizována; kde věříme, že budeme mít přístup k dostatku lásky, jídla, talentu, času, obdivu. Tam, kde máme pocit, že máme určitou kontrolu.“[6]
Řízení výkonnosti
Alasdair A. K. White odkazuje na „zónu optimálního výkonu“, ve které lze výkonnost zvýšit určitým množstvím napětí.[7] Robert Yerkes uvedl, že „Úzkost zlepšuje výkonnost, dokud není dosaženo určité optimální úrovně vzrušení. Za tímto bodem, při vyšší úrovni úzkosti, se výkonnost zhoršuje.“[8] Za oblastí optimální výkonnosti se nachází „nebezpečná zóna“, ve které výkonnost pod vlivem větší úzkosti rychle klesá.
Obecně však stres může mít nepříznivý vliv na rozhodování: Je vyzkoušeno méně různých možností[9] a jsou používány již známé strategie, i když už nijak nepomáhají.[9]
Optimální řízení výkonnosti vyžaduje maximalizaci času v zóně optimálního výkonu. Hlavním cílem by mělo být rozšíření komfortní zóny a zóny optimální výkonu.
Odkazy
Související články
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Comfort zone na anglické Wikipedii.
- ↑ Alasdair A. K. White "From Comfort Zone to Performance Management" [1]
- ↑ Malý; Král; Hanáková: EBC ergonomie, Professional Publishing, Praha, 2010, s. 92
- ↑ Chundela, Lubor, Ergonomie, ČVUT, Praha, 2001, s. 11
- ↑ Fassati, Tomáš: Inteligentní je více než chytrý, ČUT, Praha, 2018, s. 65-73
- ↑ BARDWICK, Judith M. Danger in the Comfort Zone: From Boardroom to Mailroom--how to Break the Entitlement Habit That's Killing American Business. [s.l.]: AMACOM Div American Mgmt Assn, 1995. Dostupné online. ISBN 978-0-8144-7886-8. Je zde použita šablona
{{Cite book}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ TUGEND, Alina. Tiptoeing Out of One’s Comfort Zone (and of Course, Back In). www.nytimes.com. 11 February 2011. Dostupné online [cit. 11 December 2014]. Je zde použita šablona
{{Cite news}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ WHITE, Alasdair. From Comfort Zone to Performance Management: Understanding Development and Performance. [s.l.]: White & MacLean Publishing, 1 December 2009. Dostupné online. ISBN 978-2-930583-01-3. Je zde použita šablona
{{Cite book}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Yerkes, R & Dodson, J. - "The Dancing Mouse, A Study in Animal Behavior" 1907 "Journal of Comparative Neurology & Psychology", Number 18, pp 459–482
- ↑ a b Staal, Mark A. "Stress, cognition, and human performance: A literature review and conceptual framework." (2004), NASA/TM-2004-212824, IH-054
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Komfortní_zóna |
