Narodil se v rodině železničáře, která byla na začátku 1. světové války evakuována do Moskvy. Zde navštěvoval polskou školu. Po návratu do Varšavy v roce 1918 studoval klasickou filologii a anglistiku na Varšavské univerzitě. Publikovat začal v roce 1923. Byl členem básnické skupiny Kvadryga. Psal pro časopisy a rozhlas. V letech 1931-1933 pracoval na polském konzulátu v Berlíně. V letech 1934-1936 žil ve Vilniusu. V roce 1936 se vrátil do Varšavy. V roce 1939 byl povolán do armády a zúčastnil se zářijové obranné války. Období druhé světové války strávil nejprve v ruském a později v německém zajateckém táboře. V letech 1945-1946 žil v Bruselu a Paříži, do Polska se vrátil v roce 1946 a usadil se v Krakově. V roce 1948 se přesunul do Štětína, kde společně s Helenou Kurcyusz a Jerzym Andrzejewským založil kulturní dům. V roce 1949 dostal infarkt a kvůli léčení se přestěhoval do Varšavy. Zemřel v roce 1953 na následky třetího infarktu.
Život Gałczyńského popsal Czesław Miłosz ve své knize Zotročený duch, která se (mimo jiné) zabývá příklonem některých polských spisovatelů ke stalinismu. V knize není Gałczyński označován svým jménem, ale pouze anonymně jako spisovatel Delta.
Dílo
1929 Porfirion Osiełek czyli Klub Świętokradców (Porfirion Oslíček čili klub svatokrádežníků)
1952 Wit Stwosz - poémaKonstanty a jeho manželka, spisovatelka Natalia Gałczyńska (1908–1976)
1952 Kronika olsztyńska
1954 Babcia i wnuczek, czyli noc cudów - fraška
Řada jeho básní byla zhudebněna, zpívali je například Marek Grechuta, Maryla Rodowicz a další. Grechutovu píseň Ocalić od zapomnienia (Uchránit od zapomnění) přebásnil a zpívá Vladimír Merta[1]. Některá jeho díla z období po druhé světové válce byla napsána ve stylu socialistického realismu.
oficiální stránka
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Obrázky, zvuky či videa k tématu Konstanty Ildefons Gałczyński na Wikimedia Commons 
Osoba Konstanty Ildefons Gałczyński ve Wikicitátech
